Bída i naděje boje za klima: skandály na COP28 překrývají fakt, že planetu pořád lze zachránit

Česká republika potvrdila své plány na postupné ukončení těžby uhlí, podpořila iniciativu na ztrojnásobení výroby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a ztrojnásobení výroby jaderné energie do roku 2050.

Konference OSN o změně klimatu se konají pravidelně od roku 1995. Od prvního zasedání vedla jednání k různým kompromisům zaměřeným na globální snížení emisí. Ty však stále narůstají a konference je nyní často kritizována za špatné výsledky a vysoké náklady (i emise) na pořádání samotné akce.

Letos se však představitelé států světa poprvé setkávají v ve stínu toho, že globální teploty nakrátko překročily předindustriální průměr o dva stupně Celsia. Extrémní horka postihla mnoho částí světa a rok 2023 bude nejteplejším rokem od počátku záznamů v polovině 19. století. Škody způsobené extrémním počasím dosáhly rekordní úrovně i v zemích, které jsou tradičně ke klimatu skeptické. V USA došlo v prvních osmi měsících roku 2023 k 23 „miliardovým“ katastrofám způsobeným počasím. Čína utrpěla v prvních devíti měsících roku 2023 přímé hospodářské ztráty ve výši 42 miliard dolarů.

Zintenzivňující se dopady změny klimatu i konkurenční boj o výrobu čistých technologií vedly ke změnám v přístupu těchto zemí k dekarbonizaci. Po setkání vedoucích představitelů USA a Číny bylo oznámeno společné úsilí v boji proti globálnímu oteplování prostřednictvím posílení větrné, solární a další obnovitelné energie. Ačkoli v prohlášeních nebyla zmínka o snižování spotřeby uhlí, obě země se dohodly, že budou „pokračovat v úsilí o ztrojnásobení světové kapacity obnovitelných zdrojů energie do roku 2030“. Tento růst by měl dosáhnout dostatečně vysoké úrovně, „aby urychlil nahrazení výroby elektřiny z uhlí, ropy a plynu“.

Příběh COP28

Iniciativu na podporu zdvojnásobení výroby energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti do roku 2030 podpořilo v prvních dnech COP28 více než 120 zemí, včetně Česka. Spolu s dosažením dohody o fondu na pomoc zemím nejvíce ohroženým klimatickými změnami v první den konference byl začátek kontroverzního ročníku považován za úspěšný.

Dohody však byly zastíněny kontroverzními výroky předsedy COP Sultana Al Jabera. Navzdory jeho obhajobě, že slova: „Neexistuje žádný vědecký poznatek ani scénář, který by říkal, že postupné vyřazení fosilních paliv je to, co povede k dosažení 1,5 stupně Celsia,“ jsou vytržena z kontextu debaty, je tento výrok pro mnohé zúčastněné strany jen potvrzením špatné volby předsedy letošní konference.

Podcast Pod proudem: Letošní rok vejde do dějin energetického vývoje, říká Kamil Čermák



Sultanovo prohlášení je v rozporu se současnými vědeckými poznatky o změně klimatu a ignoruje mnoho studií, které poukazují na nutnost ukončení těžby uhlí, ropy a plynu. Vývoj návrhu textu, který určí budoucí směr tohoto postupného ukončování, je v současné době nejsledovanější částí COP28.

Současná verze textu obsahuje tři formulace: „řádné a spravedlivé ukončování“, „urychlení úsilí o postupné ukončení využívání fosilních paliv, která nejsou kompenzována zachycováním emisí“, nebo žádnou zmínku o ukončování využívání fosilních paliv. V úterý zveřejněná studie ještě více zdůraznila význam dohody zemí o ukončení těžby fosilních paliv. Výzkum ukázal, že celosvětové emise oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv dosáhnou v letošním roce rekordní úrovně.

Omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia je stále reálné

Předsednictví COP28 nyní požaduje, aby do roku 2030 bylo dosaženo cíle 11 000 gigawattů (GW) kapacity obnovitelné energie, což by znamenalo ztrojnásobení 3 629 GW instalovaných do konce roku 2022. Zastánci, včetně EU a hostitelské země, chtějí, aby byl závazek v oblasti čisté energie zahrnut do závěrečného rozhodnutí summitu a stal se globálním cílem. To by vyžadovalo konsenzus mezi téměř 200 přítomnými zeměmi.

• Tip: Spotřeba fosilních paliv dosáhne vrcholu do roku 2030. OZE prospějí bezpečnosti i klimatu

Ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů je však pouze jedním z pěti vzájemně propojených pilířů, které budou podle Světového energetického výhledu IEA pro rok 2023 zapotřebí k záchraně možnosti omezit oteplování na 1,5 °C.

Mezi další opatření, která zpráva uvádí, patří: zdvojnásobení tempa zvyšování energetické účinnosti, sladění činností v průmyslu fosilních paliv s cíli Pařížské dohody (včetně snížení emisí metanu z provozu o 75 procent), vytvoření rozsáhlých finančních mechanismů pro ztrojnásobení investic do čisté energie v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách a závazek přijmout opatření, která zajistí pokles využívání fosilních paliv, včetně ukončení schvalování nových uhelných elektráren.

Nedostatek politické vůle jako současná překážka

Dosažení cílů ve zmíněných pilířích nebude snadné, ale dnes již známe technologie a podpůrné politiky, které jsou k jejich dosažení zapotřebí. Mnohá z těchto opatření jsou podle energetického výhledu také velmi nákladově efektivní, což snižuje náklady a rizika pro domácnosti a podniky na celém světě. Podle analýzy IRENA ušetřil světový energetický sektor díky obnovitelným zdrojům v loňském roce 520 miliard dolarů na nákladech na paliva.

Snižování emisí tak již nemá smysl pouze z environmentálního hlediska, a COP28 je příležitostí k nalezení kompromisů, které zajistí celosvětový pokrok v této oblasti. K dosažení dekarbonizačních cílů je nyní nejvíce zapotřebí politická vůle a vytvoření podpůrného rámce, který zahrnuje správné motivace pro dekarbonizaci i její financování.

• Přečtěte si: Kvůli změně klimatu si potápějící se Tuvalu vytváří svůj digitální klon

Kromě zmiňovaného citátu Sultan také naznačil, že ukončení těžby fosilních paliv způsobí návrat lidí do jeskyní. Tato rétorika vytváří falešný dojem o předpokládané rychlosti změn v energetice a ignoruje pozitiva, která přechod na čistou energii přináší.

Podle studie Deloitte, vypracované pro Svaz moderní energetiky, zaměřené na český kontext je podpora obnovitelných zdrojů energie prospěšná v několika ohledech, včetně zvýšení příjmů domácností, tvorby pracovních míst a zlepšení energetické bezpečnosti. Ačkoli je snižování emisí globální záležitostí, tak v době, kdy probíhá hlavní mezinárodní debata o změně klimatu, je dobré mít na paměti, že bez ohledu na výsledek zůstávají národní strategie v rukou jednotlivých států a jejich občanů.

Úvodní foto: Pixabay