Města budoucnosti budou plně recyklovatelná, říká nizozemský architekt
Budovy v Evropské unii jsou zodpovědné za 36 procent emisí uhlíků. Pojďme se semknout na jedno místo, vzdělávat se a změňme přístup k architektuře, vyzývají experti.
Kristýna Čermáková
7. 10. 2023
„36 procent emisí Evropské unie pochází z budov, což poskytuje velký potenciál pro to, abychom se mohli stát uhlíkově neutrální do roku 2050,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Jiří Lehejček na slavnostním zahájení projektu LIFE ClimArchiBase. Na projektu spolupracuje mnoho expertů z odvětví architektury, strojírenství i environmentalismu.
Jedním z hlavních partnerů je Centrum pasivního domu, které už od roku 2005 usiluje o proměnu myšlení v oboru stavebnictví i u veřejnosti. „Více než 40 procent celkové spotřeby primární energie ve vyspělých evropských zemích v současnosti tvoří spotřeba primární energie v budovách. Budovy jsou zároveň sektorem s nejvyšším potenciálem nákladově efektivního snižování emisí skleníkových plynů v dlouhodobém horizontu,“ uvádí společnost.
Vyplatí se vám fotovoltaika? Spočítejte si úsporu
Důvodem pro zřízení projektu LIFE ClimArchiBase je potřeba nastolení obecného cíle pro architekty, stavební inženýry či učební osnovy technických vysokých škol. Bodem, kterému osobnosti zabývající se architekturou nevěnují pozornost, je pak kontext energetické a distribuční sítě a vliv budov na rozvoj moderní energetiky založené na obnovitelných zdrojích a čisté mobilitě.
Rozcestník informací o udržitelné architektuře
Spoluzakladatelka jednoho z dalších partnerů Rethink Architecture Kateřina Eklová projekt představila jako platformu pro shromažďování know-how, organizátora vzdělávacích aktivit i jako informační zdroj v oblasti ESG, legislativy a dalších úředních záležitostí. Dalšími partnery, kteří projektu pomohli, jsou Nadace Partnerství a Česká rada pro šetrné budovy.
Podle děkana Fakulty architektury ČVUT Dalibora Hlaváčka byl v minulosti problémem architektů příliš jednoduchý pohled na udržitelnost. „Když jste dříve po studentech chtěli naplánovat udržitelnou budovu, dali na střechu solární panely. Mám pocit, že udržitelnost je pojem, který omezoval jejich práci. Ale to se teď změnilo,“ vysvětloval.
Podle zástupců Centra pasivního domu je zásadním faktem roztříštěnost informačních zdrojů, ve kterých se cílové skupiny obtížně orientují nebo o nich vůbec neví s ohledem na vytíženost způsobenou nedostatkem odborníků.
Tepelné čerpadlo snižuje účty za energie. Kolik uspoříte jeho pořízením?
Budovy a zastavěné prostředí mají obrovský dopad na životní prostředí, spotřebovávají velké množství zdrojů a významně přispívají ke změně klimatu. Architektura a stavebnictví patří k odvětvím, která pomaleji začleňují inovace vedoucí k uhlíkově neutrálním budovám než například strojírenství, energetika či jiná odvětví. Z tohoto důvodu jsou znalosti stavebních odborníků o klimatických změnách, jejich zmírňování a adaptačních opatřeních často nízké.
Je třeba změnit vzdělávání
A ačkoliv je český přístup k architektuře v mnoha ohledech konzervativní, inovace a snaha o šetrnost začínají získávat své místo. „Vnímám změnu v mladých lidech. Jsou zodpovědní a skutečně po nás požadují, abychom je o udržitelnosti učili. Díky tomu vidím budoucnost pozitivně. I proto jsem pozval Winyho jako jednoho z předních nizozemských architektů a současně odborníka na udržitelnost,“ dodal Hlaváček.
Winy Mars vyučuje na Technické univerzitě v Delftu a poslední dva roky také na ČVUT. Udržitelnost považuje za velmi široký pojem, ze kterého se soustředíme často jen na snížení emisí oxidu uhličitého. Přitom existuje seznam celé řady různých problémů, které spolu úzce souvisí, ale společnost je nemá ve svých prioritách.
„Mým snem jsou města, která jsou plně recyklovatelná. Nejen využitým materiálem, ale také třeba v případě spotřeby vody. Je důležité využívat střechy nejen k zadržování vody, k jejímu čištění, ale i k vyrábění bezemisní energie,“ vysvětlil Mars. „Solární panely jsou dobrým krokem, ale to není všechno, myslet musíme také například na izolační vlastnosti budov, nejen na vytápění v zimě,“ dodával další priority, které by podle něj měly mít své místo v plánování měst i budov.
Město jako pestrá krajina
Podle Marse je nezbytné tvořit jakousi biodiverzitu zástavby, město musí obsahovat soulad nových budov i s okolními stavbami, včetně přírody, zemědělství či těžby materiálu. Aby takový udržitelný svět fungoval, bude nutné, aby se spojili nejen architekti, ale také urbanističtí plánovači, odborníci z lesnictví a zemědělství, experti z průmyslu i politici.
Aby bylo reálné takto možná utopistické město vytvořit, považuje Mars za zásadní začít již u vzdělání. „Dalším mým snem je vytvořit praktické školy. Měli bychom učit i ekonomii udržitelnosti, protože i ekonomie je zásadní a jde ruku v ruce s estetikou. Protože jakou hodnotu mají udržitelné či jen krásné budovy? Kdo ji určí? Takto nový pohled by byl velmi užitečným přístupem,“ vysvětloval.
„Je v nás zakořeněná skepse vůči zákonům, ale bude nutné zavést přísnější uhlíkové daně, vytvořit zákony, které budou dávat smysl,“ uzavíral Mars. Aby bylo reálné tato opatření někdy zavést, je zapotřebí nejprve předvést lidem vzorové příklady, na kterých uvidí, že podobné řešení je možné a vypadá pěkně. A právě k tomu by měl sloužit projekt LIFE ClimArchiBase.
30 „Něco podobného se nám již podařilo, protože jsme již téměř prosadili standard pasivních domů v České republice. Dvacet, možná třicet procent nových budov je již pasivních. Přesto to nepovažuji za dokončený úspěch, protože zbylých 70 procent je stále ještě hodně práce,“ uvedl ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý.
„Holandsko není dokonalé. Jsme silně znečištěná země s příliš velkým počtem lidí na velmi malé ploše. To ale současně znamená, že musíme být chytří a nasbírali jsme velké množství poznatků, jak na to. A o ty se s vámi můžeme podělit a vy zas s námi. Nepodceňuji vynalézavost občanů České republiky, žiji v jedné z nejpříjemnějších zemí v Evropě,“ zakončil zahájení projektu velvyslanec nizozemského království Daan Huisinga.
Foto: LIFE ClimArchiBase (Tomáš Hejzlar)