Větrné elektrárny musí do vzduchu! Potvrdil to saúdský výzkum

Technická a přírodovědecká univerzita krále Abdalláha v Saúdské Arábii (KAUST) je jedním z nejlepších vědeckých pracovišť na Blízkém východě. Právě ona má díky saúdské ropě nejvíce peněz, a tedy i dobře placených expertů na opravdu špičkový výzkum. Jedním z jejích hlavních cílů je najít pro Saúdy řešení, co dělat v době „po ropě“, která se blíží stále rychleji.

Nehledá řešení pro celý svět, ale jen pro konkrétní oblast Blízkého východu, které by měla zde nalezená řešení pomoci přežít nejhorší dopady této změny, na kterou není nikdo připraven. Saúdové se nyní pokoušejí hledat odpověď například ve větrné energii, která se ovšem v tamních podmínkách chová hodně jinak než v severnějších zeměpisných šířkách.

V našich krajích je vítr tak silný, protože těží z teplotních rozdílů mezi teplými frontami z jihu a chladným arktickým vzduchem – nic takového ovšem v arabských zemích nefunguje – zejména při zemi tam jsou tedy síly větru výrazně nižší než u nás, vítr je tam také podstatně méně stabilní. A tak se v KAUSTu rozhodli pořádně se podívat na fenomén větrných elektráren, které nejsou upevněné na zemi – ale vznášejí se nějakým způsobem výše v atmosféře.

Těchto zařízení, jimž se říká „high-attitude turbines“, vzniklo po celém světě již několik prototypů. Pokud by se je opravdu podařilo arabským vědcům vymyslet a zkonstruovat tak, aby fungovaly v reálném provozu, mělo by to značný dopad na celý svět – tento způsob získávání energie je totiž čistě teoreticky nesmírně efektivní.

Tyto turbíny jsou vlastně hodně podobné našim drakům, které děti stále ještě pouštějí, hlavně na podzim. Vítr, který výše nad zemí fouká mnohem silněji než dole u ní, roztáčí turbínu, která pak pohybem vyrábí elektřinu, jež se po kabelu, který současně draka drží u země, dostává dolů do sítě.

Takhle to zní velice jednoduše a účelně, ale už jen prostý fakt, že takové elektrárny stále ještě nikde kolem sebe nevidíme, naznačuje, že to není tak jednoduché – úspěšnému nasazení draků stále ještě brání spousta zejména technických problémů.

Studie, kterou vědci z KAUSTu vytvořili, dokazuje, že pokusy, jež vedou tímto směrem, mají smysl. Podle analýzy je totiž vítr v těchto vrstvách atmosféry dostatečně silný a spolehlivý na to, aby se mohl stát standardním zdrojem energie. Arabští vědci vycházeli z dat, která jim poskytla americká kosmická agentura NASA.

Tato práce vyšla v odborném časopise Scientific Reports a popisuje optimální výšky pro získávání větrné energie v různých podnebných pásmech, její závěry jsou tedy využitelné i v našem prostředí.

Udaya Gunturu, který se na studii podílel, popsal v tiskové zprávě, proč taková zařízení potřebujeme: „Klasické větrné elektrárny se potýkají s nepravidelným prouděním větrů, jsou kvůli tomu nespolehlivým zdrojem energie.“ Právě tento faktor vede k tomu, že jednou k nám do České republiky z německých větrníků proudí energie přebytek, jindy musí Němci nedostatek energie pracně nahrazovat spalováním uhlí.

Jenže ve vyšších nadmořských výškách, zejména nad 4 kilometry, je už proudění vzduchu stabilní, jsou v něm jen minimální výpadky a změny. Tamní větrné proudy by tedy byly prakticky stoprocentně spolehlivých zdrojem energie.

Autoři studie nicméně dodávají, že technologie, které by toho byly schopné využít, jsou zatím teprve v plenkách – ale že na jejich vývoji by se rozhodně vyplatilo začít pořádně makat.

Zdroj: Futurism.com