Za ničivost povodní v Libyi a Řecku může klimatická změna i špatná infrastruktura

Tlaková níže Daniel, která se přehnala především nad Řeckem a Libyí, způsobila obrovské škody. Nejen na majetku, ale především v případě Libye i na životech. Ve městě Darná způsobil vytrvalý déšť protržení jedné vodní přehrady, která smetla druhou a zaplavila tak několik čtvrtí a o střechu připravila 40 tisíc obyvatel. Ztráty na životech nejsou ani po dvou týdnech spočítané, bude se jednat o tisíce lidí.

Rekordních 414 milimetrů srážek způsobilo katastrofu

Podle meteorologa Michala Žáka se na situaci velkých záplav v Řecku a Libyi nelze dívat jednoznačně jen jako na dopad klimatické změny. Medikán není v postižených oblastech příliš běžný. Každý takový jev proto znamená velké následky pro přírodu i obyvatele.

Kvůli tomu, že se medikány vyskytují poměrně vzácně, není ani možné jejich chování pořádně předvídat a zkoumat. „Někdo tvrdí, že jich bude přibývat, někdo naopak říká, že jich bude ubývat. Panuje ale obecná shoda, že vlivem klimatické změny jejich intenzita zesílí,“ vysvětloval pro Obnovitelně.cz Žák.

Dalším faktorem, který způsobil především v Libyi historicky rekordní škody, je absolutně vyprahlá a suchá půda, která je tam přirozeně. Přes Řecko se totiž občas nějaký medikán přežene, v Libyi to ale byla první katastrofa podobného rozsahu. „Tam i malé množství vody dokáže nadělat velké množství škody, protože na to půda není zvyklá. To, co ve Španělsku a v Řecku způsobilo závažné problémy, v Libyi zapůsobilo zcela extrémně,“ uvedl Žák.

• Tip: Častější krupobití jsou projevem klimatické změny, stejně jako prudké bouřky

Krajina v africkém státě je kamenitá a vsakuje tak hůře, než písečné podloží. „Vzpomeňme na to, že když se nedávno dostal hurikán v Kalifornii nad oblast Údolí smrti, napršelo ani ne sto milimetrů a přesto se rozvodnila suchá koryta, došlo k bahnotokům a tak,“ říká Žák.

Poušť v Libyi tak může mít schopnost vsáknout třeba sto milimetrů za 24 hodin, ale nevydrží vytrvalý déšť, který během medikánu Daniel vytvořil dokonce rekordních 414 milimetrů srážek za den. „Z tohoto úhlu pohledu šlo o skutečně mimořádnou událost,“ komentuje Žák.

Může za to klimatická změna? Ano i ne

Extrémnější a intenzivnější srážky jsou ale projevem zvyšující se teploty. A na zvyšující se teplotu má vliv lidská činnost, to je jediný jistý závěr, který mohou meteorologové na tuto situaci mít.

„Jak se otepluje vzduch, otepluje se atmosféra a tím dokáže obsáhnout více vodní páry. A tím více z ní pak v podobě srážek může vypadnout. Na jeden stupeň Celsia je to kolem osmiprocentního nárůstu srážek,“ vysvětlil Žák. Podoba, v jaké se voda na povrch ve srážkách vrátí, může být různá. Ať to bude v mírných vytrvalých deštích či v přívalových bouřích.

• Čtěte také: Nový program na modelování klimatu předpověděl nástup horka, které vyhubí všechny savce

Dalším faktorem, který ovlivňuje extrémní intenzitu podobných cyklón je netypicky vysoká teplota moře. „Letos bylo Středozemní moře nejteplejší v historii pozorování. A čím více je teplá voda v moři, tím více poskytuje energie pro tvorbu tlakové níže a tím pádem zvyšuje intenzitu dešťů. A čím více se voda ohřívá, tím více se odpařuje v podobě páry a tím více vody se nachází v atmosféře,“ popisuje Žák koloběh klimatické změny v mořích.

Zjednodušeně řečeno, šance, že se nad Libyí, Řeckem, Španělskem, Tureckem a dalšími státy, které letos zasáhly extrémní přívalové bouře, objeví další medikán, by byla i bez probíhající klimatické změny a oteplování ovzduší. Jeho síla by ale byla menší a škody nižší. A to není zanedbatelný faktor.

Podle Kostase Lagouvardose z Národní observatoře v Aténách za monstróznost cyklonu Daniel mohlo právě teplé moře, uvedl pro BBC. Když se bouře tvořila a putovala nad vodní plochou, byla teplota moře o dva až tři stupně teplejší, než je zářijový průměr.

Nad Jónským mořem se pak bouře formovala několik dní a nabírala postupně velké množství vlhkosti z páry nad vodní hladinou. Když se Daniel přesunul nad Libyi, byl již v plné síle. Průměrné srážky ve městě Darná za září jsou 1,5 milimetrů. Bouře spustila s intenzitou kolem 400 milimetrů za 24 hodin.

50x vyšší pravděpodobnost, že se podobná katastrofa stane znovu

Vědci ze skupiny World Weather Attribution zmiňují ve studii, na kterou upozornil například Washington Post, že povodeň v Darná byla kvůli změně klimatu padesátkrát pravděpodobnější, než kdyby k žádnému klimatickému oteplování nedocházelo.

V oblastech, kde se deště medikánu Daniel projevily také, jako je Řecko, Turecko či Bulharsko, byla pravděpodobnost podobných srážek „jen“ desetinásobně vyšší než při situaci bez vlivu globálního oteplování. Důkazem pravdivosti těchto odhadů je další bouře Elias, která postihla Řecko jen dva týdny po medikánu Daniel.

Jestli bouře Elias dosáhne podobných rozměrů jako Daniel zatím není jisté, ale pravděpodobnost takto velkých medikánů je v oblasti Řecka jednou za 10 let, uvedlo BBC.

Za protržení přehrad mohla i politická nestabilita země

Stejně jako Michal Žák ale výzkumníci dospěli k názoru, že vliv na rozsáhlost katastrofy v Libyi mělo více faktorů než změna klimatu. Z části je na vině také podcenění situace, pozdní evakuace a špatná infrastruktura.

• Tip: Krušné hory se dočkají CHKO. Stát počítá i s těžbou lithia a stavbou větrníků

„Probíhající konflikt a nestabilita státu v Libyi znásobily účinky záplav, přispěly k nedostatečné údržbě a zhoršování infrastruktury přehrad v průběhu času a zvýšily riziko pro lidi,“ uvedli autoři studie.

Přehrady Al-Bilad a Abu Mansour, které selhaly při ochraně Darná, byly postaveny v 70. letech 20. století na základě relativně krátkých záznamů o srážkách. Podle vědců nebyly navrženy tak, aby ustály srážky, které podle statistik spadnou v Libyi jednou za 600 let.

Naopak v Řecku jsou na podobné srážky daleko připravenější. O život tak při povodních přišlo 28 lidí oproti desítkám tisíc lidí v Libyi.

Foto: NASA Public domain