Nový program na modelování klimatu předpověděl nástup horka, které vyhubí všechny savce
Jestli jste někdy přemýšleli, co s planetou bude za 250 milionů let, nová studie přináší odpovědi. Podle předpovědi vědců vznikne jeden superkontinent a všechny savce zahubí extrémně vysoká teplota.
Kristýna Čermáková
27. 9. 2023
Ve všech klimatických debatách řešíme budoucnost lidstva a životního prostředí v následujících generacích. Vědci z Bristolské univerzity ale zašli ještě dál. Předpověď tak daleká, že je nepravděpodobné, že by se jí dožil dnešní člověk, je totiž docela děsivá.
Vedoucí studie Alexander Farnsworth z Bristolské univerzity pro server Independent vysvětlil, že k dramatickému oteplování dojde ze tří důvodů. „Nově vzniklý superkontinent bude mít na atmosféru tři efekty naráz. Jednak efekt kontinentality, slunce bude vyzařovat více tepla a přibyde více oxidu uhličitého v atmosféře, což povede k nárůstu tepla na většině planety.“
Superkontinent vznikne spojením dnešních kontinentálních desek. Až se tak stane, rychlé a dramatické oteplení zapříčiní vyhynutí všech savců.
Ačkoliv se studie může zdát jako jen další z mnoha odhadů příliš vzdálené budoucnosti, k jejím výsledkům došli vědci díky novým programům na tvorbu klimatických modelů. Odhad, že slunce bude jasnější a že pohyb tektonických desek uvolní velké množství oxidu uhličitého do oběhu prostřednictvím sopečných erupcí, je pak založen na vědeckých faktech.
Obyvatelných zůstane pouze osm až šestnáct procent planety. To podle odhadů prakticky vybije savce, kteří se dokáží aklimatizovat na nízké teploty, ale nedokáží přežít v těch vysokých. Problémem totiž bude i nedostatek potravy a vody.
Nový kontinent Pangea Ultima
Nově vzniklý superkontinent budoucnosti vědci pojmenovali Pangea Ultima, tedy poslední země.
Studie počítá také se změnami na Slunci, které za 250 milionů let bude vyzařovat zhruba o 2,5 procenta více záření. Pro co nejpřesnější odhad budoucnosti vědci simulovali vývoj teplot, větru, deště i vlhkosti.
Pro budoucí množství oxidu uhličitého v ovzduší využili předpoklad pohybu tektonických desek, složení oceánu i základů biologie. „Vyhlídky do vzdálené budoucnosti se zdají být velmi chmurné. Hladina oxidu uhličitého by mohla být dvakrát vyšší než v současnosti,“ uvedl Farnsworth.
Vědci také ve studii uvedli, že ačkoliv je při pohledu do vesmíru reálné najít planetu potenciálně vhodnou pro člověka, nemělo by se zapomínat na to, jak důležité je i rozložení kontinentů.
Podle další vědecké pracovnice a spoluautorky studie Eunice Lo z Bristolské univerzity se teploty dlouhodobě vyšplhají na rozmezí 40 až 50 stupňů Celsia. „Takové denní extrémy, umocněné vysokou vlhkostí vzduchu, nakonec zpečetí náš osud. Lidé a mnoho dalších druhů zemřou kvůli neschopnosti odvádět teplo potem a dostatečně ochlazovat své tělo.“
Neusnout na vavřínech, s klimatickou krizí je třeba pracovat
Studie byla publikována v časopise Nature Geoscience a varovala, že ačkoliv se může zdát, že je globální oteplování nevyhnutelným procesem, již nyní nepřirozeně rychle rostoucí teplota poškozuje lidské zdraví.
Výsledky studie by tak neměly mírnit úsilí o zastavení klimatické krize. „Teplota vzduchu se zvyšuje, je nesmírně důležité stále vnímat naši současnou klimatickou krizi, která je důsledkem lidmi vyprodukovaných emisích skleníkových plynů,“ varovala Lo.
„Zatímco za 250 milionů let tu předpovídáme neobyvatelnou planetu, již dnes můžeme pocítit dopad extrémních veder, která jsou škodlivá pro lidské zdraví. Proto je nezbytné dosáhnout co nejdříve nulových emisí,“ upozornil spoluautor studie Farnsworth.
Foto: Unsplash