Nastává desetiletí zeleného vodíku a biometanu? Ekologické plyny pomůžou nahradit fosilní paliva

Česko může do roku 2030 pokrýt až 15 procent své spotřeby dovozového zemního plynu domácím biometanem. Podle některých scénářů to dokonce může být až 20 procent. A tuzemský zelený vodík pomůže dekarbonizovat průmysl, dopravu nebo rozvinout možnosti dlouhodobé akumulace energie z čistých zdrojů. Zelené plyny budou nedílnou součástí energetické budoucnosti České republiky a stanou se jedním z klíčových ekonomických i technologických trendů tohoto desetiletí.

Jejich rozvoj podrobně proberou účastníci odborné konference Nová energie Česka: Zelený vodík & biometan, která se koná 4. října v Litomyšli pod záštitou předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09).

„Jsem ráda, že mohu být součástí této události,“ řekla Obnovitelně.cz Pekarová Adamová. „Očekávám, že tato konference přinese důležitou diskusi o významu zeleného vodíku a biometanu pro energetickou bezpečnost České republiky. Chci se dozvědět více o jejich potenciálu, podpoře a inovativních technologiích, které mohou přispět k naší energetické nezávislosti.“

Předsedkyně sněmovny je přesvědčená, že zelený vodík a biometan mají pro budoucnost obrovský potenciál. „Jsou to čisté a udržitelné zdroje energie, které nám umožní snížit naši závislost na fosilních palivech a snížit emise skleníkových plynů. Tyto zdroje mohou být využity nejen v energetice, ale i v dopravě, průmyslu a dalších odvětvích. Je důležité, abychom podporovali výzkum a inovace v oblasti výroby a využití zeleného vodíku a biometanu, abychom mohli dosáhnout našich cílů v oblasti udržitelnosti a energetické bezpečnosti,“ uvedla Pekarová Adamová.

• Tip: Auta v Mladé Boleslavi mohou „natankovat odpadky" díky nové výrobně biometanu

Dodává ale, že Česká republika má teď před sebou ještě poměrně náročnou cestu využívání zeleného vodíku a biometanu. „Aktuálně jsme teprve na začátku tohoto procesu, ale máme potenciál přispět k energetické nezávislosti a snížení emisí. Jsou tu však technické a ekonomické výzvy, které musíme překonat. Věřím ale, že s tvrdou prací a inovacemi můžeme těmto zeleným plynům dát větší roli v našem energetickém mixu,“ dodala předsedkyně sněmovny.

Zkušenosti s prvními projekty

Událost pořádá Svaz moderní energetiky. Na akci vystoupí také zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí, Energetického regulačního úřadu a předních společností, které se zabývají výrobou a distribucí zeleného vodíku, bioplynu a biometanu. Generálním partnerem konference je společnost Solar Global, hlavními partnery společnosti ČEZ ESCO, Decci, EFG, GasNet, JRD Group a TEDOM.

Konference nabídne pohled na zkušenosti s prvními projekty biometanu v Česku, ale také možnosti distribuce dalších zelených plynů prostřednictvím současné plynové infrastruktury. Řeč bude také o příležitostech využití biometanu či zeleného vodíku pro transformaci české energetiky: například v kogeneraci a dalších systémech, které mohou vhodně doplnit solární a větrné elektrárny.

• Tip: Produkce biometanu výrazně roste. Zanedlouho může nahradit veškerý fosilní zemní plyn v dopravě

„V programu zazní konkrétní zkušenosti z projektů, které již dnes dodávají biometan vyrobený z biologicky rozložitelných odpadů nebo z odpadů z čističek odpadních vod. Sám jsem zvědavý, jaké mají tato řešení potenciál a jaké množství dováženého plynu mohou pomoci nahradit,“ uvedl pro Obnovitelně.cz předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09), který se semináře také zúčastní.

„Pro energetickou transformaci bude bezesporu důležitý i nástup zeleného vodíku. Vítám proto konferenci také jako prostor pro debatu o možnostech jeho výroby v Česku, nebo o tom, jak lze zelený vodík přepravovat v současné plynárenské síti,“ dodal Kučera.

Nezávislost na nevyzpytatelných režimech

Kučera připomněl, že loni jsme v Evropě zažili energetickou krizi, kterou vyvolala závislost na ruském plynu. „Mezi řešení posilující nezávislost na nevyzpytatelných režimech patří i domácí produkce biometanu a do budoucna i zeleného vodíku. Tato řešení vytvářejí příležitosti pro rozvoj regionů a v případě zeleného vodíku výhledově posílí efektivní využití přebytků energie z obnovitelných zdrojů ve formě dlouhodobého ukládání,“ poznamenal poslanec.

Výkonný ředitel společnosti EFG Tomáš Voltr si od konference slibuje propojení zákonodárců s odborníky přímo z praxe. A obecně také sdílení know-how nebo možností výroby. Odpadová bioplynová stanice EFG Rapotín BPS začala v roce 2019 jako první v České republice dodávat biometan do plynárenské distribuční soustavy.

• Tip: Čára přes Putinův rozpočet? Biometan může pokrýt až polovinu evropské spotřeby plynu

Aktuální celoevropský vývoj přitom podle Voltra naznačuje, že výroba biometanu bude narůstat a že se evropská plynárenská distribuční síť postupně „ozelení“. „Vzhledem k unijním cílům to ani jinak nelze, pokud jich chceme dosáhnout. Jiná je situace v různých členských zemích, které se budou muset různou měrou transformaci energetiky obecně přizpůsobovat, což pro ně bude také různou měrou složité. Zrovna v případě České republiky nás čeká ještě poměrně náročná cesta,“ uvedl pro Obnovitelně.cz Voltr.

Náhrada až 20 procent plynu

Připomněl, že cílem ambiciózního plánu REPowerEU je do roku 2030 v členských státech nahradit až 20 procent ruského zemního plynu biometanem. „Česko vyprodukuje za rok zhruba dva miliony tun biologicky rozložitelného odpadu, což podle naší společnosti vytváří potenciál pro provoz asi 66 bioplynových stanic s celkovou roční produkcí 100 milionů metrů krychlových biometanu. To představuje plyn na celý rok pro odhadem 130 tisíc domácností,“ uvedl Tomáš Voltr z EFG.

Upozornil, že zmíněná čísla rozvoje jsou pouze odhadem potenciálu výroby biometanu z odpadů, na jejichž zpracování se EFG soustředí. „Pokud bychom to počítali ze všech možných vstupů, tedy i zemědělských stanic včetně účelově pěstované biomasy, kterých je drtivá většina, bude to číslo mnohem vyšší. Pro nás je ale právě recyklace odpadu nejekologičtější cesta, které rozumíme a chceme v ní pokračovat,“ řekl Voltr.

• Psali jsme: Vyškovskou bioplynku čeká zásadní modernizace. Nově ročně pojme až 30 tisíc tun odpadu

Současně dodal, že ač EFG biometan momentálně stále dodává do zahraničí, v Česku o něj již roste zájem. „Výrobu často komplikuje pomalejší legislativa, je na tom vidět dřívější dlouhodobá nepřipravenost na růst oboru, která možná nové výrobce trochu odrazuje od toho, aby s ní začali. Ale zároveň jsou tyhle komplikace všechny minimálně od krize menší, je vyloženě znát, že už se ´probouzíme´ a i Česko více tlačí na obnovitelné zdroje. To všechno jsou témata, která budeme na konferenci jistě prezentovat,“ řekl Voltr.

Více inovativních projektů

Zdeňka Třísku ze společnosti Solar Global těší velký zájem odborné i laické veřejnosti o konferenci Nová energie Česka: Zelený vodík & biometan. „Potenciál využití těchto plynů je mnohem širší, než se běžně hovoří a každá další diskuze může otevírat nové možnosti smysluplného uplatnění v sektorech, v nichž to nyní nevidíme, nebo jsou na okraji zájmu,“ řekl Obnovitelně.cz Tříska.

Připomněl, že zelený vodík a biometan jsou energetické komodity, které dokážeme produkovat i v našich geografických podmínkách. „To nám v budoucnu poskytne jistou míru nezávislosti na zahraničních energetických gigantech i tranzitní infrastruktuře,“ sdělil Tříska.

• Tip: Elektrolyzér v Napajedlech vyrobil první kilogramy vodíku. Skupina Solar Global spouští moderní energetický komplex

Dodal, že to bude ale ještě trvat, než se podaří využít potenciál zeleného vodíku a biometanu. „Důležité je, že se kromě diskusí, návrhů a plánů objevují první projekty, které tak prošlapávají cestu technickou, legislativní i politickou. Česká republika potřebuje více takových odvážných kroků a pro náš region inovativních projektů,“ zdůraznil Zdeněk Tříska ze Solar Global.

Dodal, že v porovnání s některými evropskými státy se už tyto projekty za až tak inovativní nepovažují. „Jsou dále. Ale například jen proto, že mají vhodnější lokální podmínky. Musíme pracovat s tím, co máme, v jakém prostředí žijeme a co nám umožňuje,“ sdělil Tříska.

Klíčový význam ekologických paliv

Marek Lang, člen představenstva Svazu moderní energetiky a člen správní rady JRD GROUP si od konference slibuje zviditelnění a zdůraznění důležitosti environmentálně šetrných paliv či nosičů energie.

„Nerad bych v dlouhodobém pohledu hovořil o konkrétních sloučeninách, protože technologický vývoj může nakonec přinést či prosadit i jiné molekuly, než které dnes zvažujeme. Obecně však budou mít zelená či environmentálně šetrná paliva naprosto klíčový význam při transformaci a dekarbonizaci energetiky. Jejich zásadním přínosem bude v tomto procesu nejen akumulace zelené energie, ale i flexibilita jejich následného využití,“ řekl Obnovitelně.cz Lang.

Darina Merdassi ze společnosti DECCI očekává od konference v Litomyšli především otevření diskuse o tématu vodíkového hospodářství. „Pokud nebudou všechny zainteresované strany od investorů, přes spotřebitele až po zákonodárce o vodíku a jeho budoucím využití v energetice vést diskusi, nebudeme schopni vodík ve větší míře zařadit mezi zdroje české energetiky. Nechceme přeci zůstat pouze u pilotních projektů a nevyužít potenciál vodíku v energetice naplno,“ řekla Obnovitelně.cz Merdassi.

• Podcast: Unikátní technologie z Česka: plazmový reaktor dokáže z odpadu vytvořit náhradu zemního plynu

Věří, že vodík si své místo v energetice určitě v budoucnu najde – nejen v dopravě, ale právě i v energetice. „Rozvoj brzdí vysoké náklady na výrobu. To se však může velmi rychle změnit díky významným investicím, které plynou do vývoje a nových technologií od nadnárodních automobilek a společností v ropném a plynárenském průmyslu,“ poznamenala Merdassi.

Současně dodala, že se České republice při zavádění zeleného vodíku bohužel zatím moc nedaří. „Zelený vodík se vyrábí zejména z přebytku výkonu obnovitelných zdrojů, kterých dnes není v České republice dostatek. Je pravdou, že nemáme ideální podmínky, nicméně bychom se měli snažit, aby část výroby zeleného vodíku přeci jen byla zajištěna vlastními zdroji z důvodu energetické bezpečnosti,“ uvedla Darina Merdassi z DECCI.

Zelená a obnovitelná budoucnost

Pavel Dočekal, Head of Legal and Regulatory Affairs společnosti GasNet, která je provozovatelem největší plynárenské distribuční soustavy v České republice, by byl osobně moc rád, kdyby se na konferenci 4. října v Litomyšli podařilo otevřít témata, která pomohou Česku k maximálnímu využití potenciálu biometanu a vodíku.

• Související: GasNet je připraven zvedat podíl biometanu i vodíku v síti

„Kromě odborné diskuse a networkingu bych následně ocenil také konkrétní výstupy a kroky, které by nastartovaly a urychlily transformaci tuzemské energetiky směrem k obnovitelným a nízkouhlíkovým plynům,“ řekl Obnovitelně.cz Dočekal. Připomněl, že energetika vstoupila do fáze obrovské proměny.

„Čeká nás transformace srovnatelná s průmyslovou revolucí. My plynaři si to uvědomujeme a už dlouho se na tuto změnu připravujeme. V okamžiku odchodu České republiky od uhlí sehraje zemní plyn klíčovou roli jako přechodové palivo v procesu dekarbonizace. Následně nahradíme zemní plyn obnovitelnými plyny, jako jsou právě biometan a vodík. To je zelená a obnovitelná budoucnost plynárenství. My se v GasNetu na tuto budoucnost připravujeme už dlouhodobě,“ zdůraznil Dočekal.

Jako největší tuzemský distributor plynu GasNet připojil ke své síti již několik biometanových stanic. „Česká republika má ale v biometanu daleko vetší potenciál, který dostatečně nevyužívá. Odhadujeme, že do roku 2030 by mohl pokrýt 10 až 15 procent tuzemské spotřeby plynu. Příčiny nedostatečného využití biometanu jsou zejména přetrvávající podpora méně efektivní výroby elektřiny z bioplynu, neexistující tržní rámec, který motivuje všechny stakeholdery využívat lokální biometan, nejasná strategie a cíle na straně výroby i na straně využití biometanu,“ konstatoval Dočekal.

• Tip: Vídeňská plynová elektrárna už vyrábí energii i z vodíku

Dodal, že v oblasti rozvoje vodíkového hospodářství Česká republika bohužel zaostává. „Chybí strategické cíle, motivační prostředí a legislativní rámec, který by umožnil například i zmiňované směšování vodíku se zemním plynem či biometanem. Česko musí jasně definovat finanční a institucionální podporu státu v počáteční fázi rozvoje vodíku, aby byla zajištěna větší předvídatelnost a posílena motivace pro realizaci investic do infrastruktury,“ sdělil Pavel Dočekal z GasNet.

První projekty jsou příslibem

Podle předsedy sněmovního zemědělského výboru Michala Kučery je zelený vodík na začátku v celé Evropě. „Pilotní projekty, které se letos objevují i u nás, jsou ale příslibem, že bychom mohli držet krok s technologickým vývojem nového směru v moderní energetice,“ konstatoval Kučera.

V Česku nyní funguje 422 bioplynových stanic, ovšem jen jednotky z nich jsou zaměřené na produkci biometanu, který se vtlačuje do sítí zemního plynu. „Možnosti místní produkce zeleného plynu však nejsou malé. Do roku 2030 lze biometanem nahradit až 15 procent spotřeby dováženého zemního plynu pro vytápění i silniční dopravu. Každý kubík plynu, který nemusíme koupit v zahraniční, se počítá. Peníze zůstanou v naší ekonomice, ideálně právě v regionu, kde se biometan vyrábí,“ dodal poslanec Kučera.

Úvodní foto: Pixabay