Krušné hory se dočkají CHKO. Stát počítá i s těžbou lithia a stavbou větrníků
Jednou z dlouho očekávaných změn mezi ochránci přírody je vyhlášení nové a velké chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Spolu se zavedením ochrany ale přijde také těžba lithia a větrné elektrárny.
Kristýna Čermáková
23. 9. 2023
Kontroverze budí přístup k pohraniční horské oblasti, která jako jediná z České republiky nemá žádnou vyšší ochranu přírody. Krušné hory jsou ale na pořadu priorit ministerstva životního prostředí poměrně nahoře, chráněná krajinná oblast z nich nakonec bude. Změn ale bude více, například se začne s těžbou lithia a budováním větrných elektráren.
„V Krušných horách vyhlášení chráněného území neznamená, že by se tam nesmělo těžit lithium, které je zapotřebí pro baterie do elektrovozidel. Naopak doufám, že těžba brzy začne,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík v dubnovém rozhovoru pro Obnovitelně.cz.
Podle Agentury ochrany krajiny a přírody se na území navrhovaného CHKO nachází několik lokalit s dřívější těžbou nerostných surovin (povrchovou i hlubinnou), které jsou stále evidovány jako výhradní ložiska. Většina je chráněna jako chráněné ložiskové území, na některých je stále i dobývací prostor, obnova těžby se však za současných podmínek nepředpokládá.
Některá z ložisek jsou na moderní těžbu příliš malá, a tak se nad nimi ani neuvažuje. Co je ovšem spolu s vyhlášením chráněné oblasti stále v plánu, je využití stávajících těžebních území okolo Cínovce u státní hranice. Zda se bude těžba týkat i případně dosud nezasažených prostor není známé, ale není to ani pravděpodobné, i s ohledem na vyhlášení CHKO.
„Krušné hory jsou unikátní oblastí, biodiverzita se po velmi tíživých osmdesátých a devadesátých letech hodně zvedla, i proto jsme nyní v procesu budování chráněné krajinné oblasti. To nejhodnotnější tam paradoxně ale vzniklo na potěžební krajině,“ vysvětloval Hladík při návštěvě Krupky uprostřed Krušných hor.
I z toho důvodu pak považuje vznik těžby lithia za souladný s budoucí chráněnou krajinnou oblastí, těžební společnost bude využívat ty nejlepší známé technologie, aby krajinu nepoškodily.
Německá strana je turbín plná, ta česká stagnuje
Pro krušnohorskou hraniční oblast je také typický rozdílný přístup obou států. Pokud si člověk vyjde na procházku po hraniční čáře, může sledovat na jedné straně jednu větrnou turbínu za druhou, a na té druhé prázdno. Místní se proti výstavbě větrníků velmi vymezují a dlouhodobě je překážkou pro rozvoj větrné energetiky v Česku právě veřejné mínění.
I to by se ale v budoucnu mělo změnit. Jedním z lákadel, kterým chce ministerstvo přimět obce pro změnu názoru, jsou konsolidační balíčky. „Už jen konsolidační balíček navyšuje poplatek směrem k obcím a krajům z těžby do jejího okolí, takže i ty z toho budou mít také svůj přínos,“ uvedl Hladík.
Přesto je podle AOPK ČR v Krušných horách největší koncentrace větrných elektráren v České republice. Nyní se vymezují takzvané akcelerační (nebo také go-to) zóny, díky kterým by mělo být budování obnovitelných zdrojů jednodušší. Mezi akcelerační zóny by neměly být zahrnuty chráněné krajinné oblasti, nicméně výstavbu obnovitelných zdrojů v Krušných horách nelze zcela vyloučit.
„Tři roky se v České republice žádná turbína nepostavila. Přitom každý, kdo jel do zahraničí mohl vidět, že soulad přírody a větrné energie je možný. Domnívám se, že až ministerstvo životního prostředí zpracuje go-to a akcelerační zóny, bude možné zrychlit výstavbu větrné energie s vysokou mírou respektu k ochraně přírody a krajinného rázu, tahu ptáků a dalších aspektů,“ uvedl Hladík.
„Větrné elektrárny patří mezi nejlevnější obnovitelné zdroje. Dnes v Česku pokrývají necelé jedno procento spotřeby elektřiny, přitom mají násobně větší potenciál a mohou pozitivně přispět k rozvoji regionů. Ústecký i Karlovarský kraj nabízí ekonomicky smysluplné lokality pro výstavbu moderních větrných turbín, které mají tichý chod. Dobře navržené projekty nejsou ani nebezpečím pro cenou přírodu. Jak ukazují příklady z německé strany hor, projekty větrných parků lze naplánovat tak, aby nedošlo k poškození vzácných ekosystémů a ohrožení chráněných druhů, tažných tras ptáků nebo klidu místních obyvatel,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Nová chráněná krajinná oblast v oblasti unikátní krajiny
Podle ministerstva životního prostředí jsou Krušné hory naše jediné velké pohoří, které dosud nemá zajištěnou velkoplošnou ochranu. Nacházejí se zde rozsáhlé bukové lesy, smrčiny nebo náhorní plošina s pestrými loukami.
„Zdejší rašeliniště, které u nás patří k těm neohroženějším místům, zaujímají více než 5,5 tisíce hektarů a řadí tak Krušné hory na druhé místo za Šumavu. Náhorní plošina hostí početnou populaci vzácného tetřívka obecného, kterého u nás žije několik posledních stovek kusů. Ta nejcennější místa jsou dnes chráněna jako národní přírodní rezervace,“ vysvětluje v tiskové zprávě mluvčí ministerstva.
V České republice jsou nyní 4 národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí, 126 národních přírodních památek, 120 národních přírodních rezervací, 1603 přírodních památek a 818 přírodních rezervací, některé z nich jsou součástí 41 ptačích oblastí či 1112 evropsky významných lokalit. Mnohá území potřebují péči, některým prospěje, když zůstanou zcela bez zásahů člověka. Chráněná území jsou důležitá nejen pro ochranu biodiverzity, ale i pro regionální rozvoj.
Těžba starých bučin je předmětem sporů
Ne všichni s rozhodnutím ministerstva ale souhlasí. „„Krušnohorské přírodní fenomény jsou už dnes chráněny jako evropsky významné lokality a maloplošná zvláště chráněná území lokálního a národního významu. Tento způsob ochrany přírody je dostatečný a vytvoření dalšího velkoplošného zvláště chráněného území by podle nás jen více administrativně zatížilo majitele pozemků a hospodařících subjektů v oblasti,“ informovala Českou televizi mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
To ale rozporují zástupci Greenpeace, kteří na nelegální těžbu prastarých lesů v oblasti Krušných upozorňují dlouhodobě. Stávající ochrana podle nich nestačí, protože i přes nevyřízená povolení se v lesích těží. A kvůli absenci vyšší ochrany, kterou by mohlo přinést právě zavedení chráněné krajinné oblasti, jsou takové skutky špatně vymahatelné.
Již v dubnu totiž poukazovali na nelegální kácení stromů starších 170 let v oblasti Horního Jiřetína. Soudy jim daly za pravdu, ale k žádnému zásadnímu trestu nedošlo, naopak, společnosti nyní opět žádají o povolení těžby.
„Doufáme tedy, že nyní inspekce udělí firmě co nejvyšší pokutu a zároveň nařídí ochranu podobných porostů jako kompenzaci za ty vykácené. Zároveň vyzýváme ministerstvo životního prostředí, aby co nejrychleji vyhlásilo CHKO Krušné hory a aby prosazovalo zastavení kácení ve starých lesích s původní skladbou, které jsou starší než 120 let. Pokud kácení v krušnohorských bučinách vláda nezastaví, nebude už v době vyhlášení CHKO Krušné hory co chránit,” uvedla mluvčí organizace Nikola Krejčová.
Společnosti nelegální těžbu ukončily, ale proti rozhodnutí se odvolaly
Krajský úřad sice zareagoval tak, že vyhlásil ochranu lesů ve Východním Krušnohoří starších 120 let, to podle Greenpeace ale nestačí. Ministr zemědělství Marek Výborný uvedl, že vytipovali 250 hektarů chráněných porostů, které budou dále růst bezzásahově.
„Porosty tak zachováme, ale zároveň musíme vzhledem k jejich stáří a odpovídajícímu zdravotnímu stavu zodpovědně dbát na bezpečnost lidí, kteří lesy navštěvují nebo v jejich blízkosti žijí,“ uvedl v tiskové zprávě Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů ČR.
Právě kvůli bezpečí lidí proto údajně Lesy ČR obepisovaly místní obce a předhazovaly jim možný zákaz vstupu do lesa. Podle Greenpeace se ale jedná o vyhrožování kvůli vládnímu rozhodnutí kácení lesů zakázat.
„Greenpeace to považuje za nemístný a nehorázný nátlak, který přichází ve chvíli, kdy chce státní firma kácet vzácné bučiny v Evropsky významné lokalitě kvůli zisku. Omezení možnosti kácení ze strany krajského úřadu navíc předcházelo problematické chování Lesů ČR, které u Litvínova v loňském roce vykácely porosty se stromy staršími 200 let, aniž by si počkaly na to, zda ke kácení dostanou od úřadu povolení,“ uvedl v prohlášení mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
„Definitivním řešením pro tento lesní unikát, který mu zajistí kontinuální péči, vhodný management a ochranu, je připravované vyhlášení chráněné krajinné oblasti Krušné hory, která zdejší bučiny zahrnuje,“ dodává ministr Hladík.
Foto: Unsplash