O cenách plynu na zimu může rozhodnout 500 dělníků. Australská stávka zdraží LNG i pro Evropu

Austrálie je momentálně největším vývozcem zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě. Většina dodávek směřuje do Číny, Japonska, Jižní Koreje nebo na Tchaj-wan. Pokud by došlo k výpadku dodávek, asijští odběratelé podle agentury Reuters mohou začít přeplácet evropské kupce a tím vyšponovat globální cenu vzhůru.

V případě, že se Chevronu nepodaří s dělníky dohodnout, dvojice australských odborových organizací plánuje přerušit od 7. do 13. nebo 14. září provádění některých pracovních úkonů na těžební platformě a stejnojmenné stanici na zkapalňování plynu Wheatstone a na stanici Gorgon v západní Austrálii, které produkují více než pět procent světových dodávek LNG. Americký fosilní gigant může podle odborářů kvůli stávce přijít o „miliardy dolarů“.

Odboráři z australského energetického sektoru sdružení do organizace The Offshore Alliance pro BBC dříve vysvětlili, že jsou „soustavně zklamaní z přístupu firmy k vyjednáváním a Chevron neakceptuje, že by se na práci, kterou vykonávají, měla vztahovat standardní dohoda v oboru.“ Firma oponovala, že ačkoliv uznává právo odborářů stávkovat, dohody lze dosáhnout i bez přerušení práce. Na zmíněných zařízením pracuje kolem 500 dělníků.

Česko má rekordně plné zásobníky plynu

Chevronu a odborovým organizacím se v pondělí podařilo navázat společný dialog s cílem stávku odvrátit. Pomoct tomu mohl i fakt, že australští dělníci jednomyslně odmítli nabídku na úpravu mezd a pracovních podmínek, kterou se fosilní gigant pokusil minulý týden odboráře obejít. K hrozbě stávky navíc v průběhu léta došlo i na těžebních plošinách North West Shelf, které se nacházejí nedaleko zařízení Wheatstone a Gorgon. Odborářům a firmě se ale nakonec podařilo najít shodu.

„Omezení dodávek českým zákazníkům nehrozí. Tuzemské zásobníky s plynem jsou naplněné na rekordních 95 procent, takže i v případě výrazných výkyvů na trhu jsou potřeby České republiky zabezpečené na několik měsíců dopředu. Situaci ale můžeme vnímat jako další z dlouhé řady impulzů ke zefektivnění naší ekonomiky a snížení energetické náročnosti budov, abychom byli odolnější vůči globálním vlivům. Pokud dokážeme naši spotřebu plynu snížit, efekt podobných situací na naši energetiku bude výrazně omezenější,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Ačkoliv jsou světoví obchodníci z nastalé situace podle Reuters nervózní, spor mezi Chevronem a odboráři se na cenách plynu zatím příliš neprojevil. Navzdory tomu, že v druhé půlce srpna došlo ke skokovému růstu ceny plynu, na středoevropské energetické burze PXE se zemní plyn momentálně obchoduje za zhruba 56 eur za megawatthodinu. To víceméně odpovídá průměrným cenám od března letošního roku, kdy se ukázalo, že Evropa zvládla překonat nejistotu po ruském vpádu na Ukrajinu loni v zimě a turbulentní období ruských manipulací s dodávkami této komodity v roce 2021.

• Psali jsme: Cena zemního plynu klesla už o 90 procent díky dovozu LNG a nízké poptávce

„V případě velmi nepravděpodobného scénáře dlouhodobého výrazného narušení dodávek mohou ceny plynu dosáhnout i krizových hodnot, které jsme viděli loni,“ řekl pro BBC energetický analytik Saul Kavonic. Reálný dopad hrozící stávky na ceny plynu ale podle něj bude spíš omezený.

Na energii ze zkapalněného zemního plynu se Evropa přeorientovala po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Evropské země si uvědomily, že závislost na jednom dominantním dodavateli energií přímo ohrožuje jejich energetickou, a tudíž i národní bezpečnost. V průběhu roku pak přímořské státy výrazně posílily kapacity LNG terminálů. Česká republika má například rezervovanou kapacitu v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, který dokáže pokrýt třetinu naší roční spotřeby plynu.

Čeští dodavatelé plynu navíc od jara již několikrát oznámili snižování cen plynu pro domácnosti, které aktuálně pohybují hluboko pod vládními stropy.

Úvodní foto: Pixabay