Vlivem horka se snížila délka spánku o 44 hodin. Je nutné hledat řešení, varují odborníci

Teplota ovlivňuje usínání i kvalitu spánku. Podle průzkumů v důsledku zvyšujících se teplot ročně přicházíme až o 44 hodin spánku a toto číslo se bude každým rokem zvyšovat.

Vlny veder se řadí mezi projevy klimatických změn, které významně ovlivňují každodenní aktivity lidí. Poslední průzkum zveřejněný v časopise The Guardian ukazuje, že v důsledku stále se zvyšujících teplot přicházíme každoročně o 44 hodin spánku, což znamená zhruba 11 nocí spánku kratšího než doporučovaných 7 hodin.

Vědci předpokládají, že nás globální oteplování bude o spánek okrádat ještě mnohem více. Výsledky výzkumů totiž ukazují, že se noční teploty zvyšují daleko rychleji než teploty ve dne. Čím dál častěji tak v létě zažíváme takzvané tropické noci.

Spočítejte si, kolik ušetříte díky fotovoltaice

„Doba usínání se prodlužuje a kvůli tomu se délka spánku výrazně zkracuje,“ uvádí vedoucí výzkumu Kelton Minor z Kodaňské univerzity. To potvrzuje i doktorka. Jaroslava Němečková, podle níž horko výrazně zkracuje REM fázi spánku. „Jedná se o poslední a nejhlubší část, která je nezbytná pro správnou regeneraci organismu,“ vysvětluje Němečková.

Správná teplota zlepšuje kvalitu spánku

Podle vědců se ideální teplota pro spánek pohybuje od 17 do 21 stupňů Celsia. Při každoroční vlně veder si ji však mnoho domácností zajistit nedokáže. Teplota v interiéru velmi často atakuje i 28 stupňů Celsia, proto mnoho lidí stále častěji hledá způsoby, jak rozpálený byt v horkých dnech zchladit.

„I mírnější scénáře počítají s tím, že ročně přibude tropických dní, kdy teploty stoupají nad 30 stupňů Celsia, i tropických nocí, kdy teploty neklesnou pod 20 stupňů Celsia. Vlny veder nejsou pro zdravého obyvatele nic příjemného a prospěšného, obzvlášť když žijí ve městech, kde teploty kvůli velkému množství zpevněných povrchů bývají daleko vyšší než v krajině,“ vysvětloval pro Obnovitelně.cz David Kopecký, expert z Nadace Partnerství.

Že by si společnost na vysoké teploty zvykla a přirozeně se adaptovala, se proto v nejbližších generacích nestane. „Přehřívání zvláště ohrožuje zranitelné skupiny: kardiaky, diabetiky, seniory (kteří musejí zůstávat při vedrech doma či riskovat své zdraví) či mladší děti, které ještě nemusí mít tak dobře vyvinutou termoregulaci,“ říká Kopecký.

Řešením by pak podle společnosti Lesensky.cz mohly být větrací a klimatizační jednotky, které nabízejí i možnost napojení na centrální inteligentní systém. Ten se v moderní výstavbě stává stále populárnější. Díky tomu mohou členové domácnosti prostřednictvím chytrého telefonu nebo tabletu sledovat a zároveň regulovat teplotu v interiéru, kvalitu vzduchu, nebo dokonce spotřebu elektrické energie.

Kopecký nicméně řešení ve formě základních klimatizací spíše kritizuje, ačkoliv se to nabízí jako na první pohled nejjednodušší řešení. „Klimatizace totiž spotřebovává velké množství energie ze sítě, čímž navyšuje spotřebu uhlí či plynu pro její výrobu. Zároveň převádí teplo zevnitř budovy směrem ven, tudíž přispívá k oteplování veřejných prostor v okolí místa, kde spíme, což není v letních vedrech zcela žádoucí. Daleko vhodnějším, udržitelnějším a dlouhodobějším opatřením je jít cestou pasivního chlazení – tedy využívat různé metody, které zvládnou v interiéru udržet nižší teploty,“ říká.

Čerstvý vzduch i v extrémních teplotách

V horkých letních dnech lidé na větrání často rezignují, protože jim teplý vzduch přehřívá interiér. Podle odborníků však dlouhodobý pobyt v nevětraných prostorech snižuje kvalitu života. Řešení nabízí rekuperační větrací jednotka, která umí s teplotou vzduchu pracovat.

„Výměník v jednotce zajistí, že se do větrané místnosti horký letní vzduch nedostane. Jednotka navíc dokáže intenzitu větrání regulovat podle počasí nebo počtu lidí v místnosti,“ vysvětluje fungování větracích jednotek s rekuperací Luboš Rydlo, produktový specialista ze společnosti KORADO.

„Účinná rekuperace umí uchovat až 73 procent odváděného tepla. Prostřednictvím výměníku přiváděný vzduch teplo přebírá od toho, který je z místnosti odváděn,“ uvádí Rydlo. Pokud je navíc dům správně zaizolovaný, může se tepelná ztráta snížit dokonce až o 90 procent.

Výdaje za topnou sezónu se mohou domácnostem snížit až o tisíce korun. „Větrací jednotky nadto nabízejí mnoho doplňkových funkcí, mezi něž patří například ochrana před vlhkostí nebo útlum hluku zvenčí,“ dodává Rydlo.

Stín a chlad poskytnou i stromy

Podle Kopeckého je vhodné zkombinovat klimatizaci a vzrostlé stromy. V takovém případě lze snížit spotřebu klimatizace až o třicet procent. „Velká listová plocha a hluboké kořeny totiž umožňují chladit své okolí prostřednictvím výparu vody. Zároveň dobře stíní, na což je dobré pamatovat zejména u jižních a západních fasád. Ideální je tedy o vzrostlé stromy na pozemku řádně pečovat, a pokud dosluhují, nahrazovat je postupně, ne kácet plošně,“ říká Kopecký.

Doporučuje myslet při výsadbách nových stromů na měnící se podmínky klimatu a investovat do výsadbových technologií jako strukturální substrát či prokořenitelné buňky, které zajistí stromům dostatečnou zásobu vody a vzduchu.

„Když pro novou výsadbu není dostatek prostoru, lze množství zeleně navýšit jejím umístěním na střechu či fasádu. Uvádí se, že rozdíl teploty mezi běžnou a zelenou střechou může činit i 40 °C, což má vliv nejen na mikroklima vně budovy, ale i uvnitř,“ vysvětluje Kopecký.

Na efektivní ochranu před vedry je dobré myslet i dopředu

Mnoho nutných opatření před vysokými teplotami by ale nebylo potřeba, pokud by plány nových budov s klimatickou změnou počítaly. Při doplnění technickými i jednoduchými detaily lze ušetřit jak přírodu, tak energetickou zátěž chladících jednotek.

Některá z předcházejících opatření jsou přitom jednoduchá a nenákladná, například upřednostnění světlé barvy střechy a fasády před tmavými barvami. „Světlé povrchy lépe odrážejí světelné záření, a nedochází tak k akumulaci tepla ve fasádě či střeše. Snímky z termokamer dokazují, že světlé střechy mívají o více než 30 °C nižší teplotu oproti tmavým, které se běžně rozpálí až na 70 °C,“ vysvětluje Kopecký.

Kromě tradičního snížení energetické náročnosti budovy, které je s izolačními vlastnostmi neodmyslitelně spjato, je možné využít vnější stínění jako jsou fasádní žaluzie či slunolamy, zabudování tepelných čerpadel se systémem země-voda, které využívá zemní vrty. Teplo z využití klimatizace pak nevypouští do ovzduší, ale do země.

„V neposlední řadě bychom neměli zavrhovat ani větrání budovy v nočních a brzkých ranních hodinách, kdy jsou venkovní teploty výrazně nižší než přes den, samozřejmě s využitím bezpečnostních prvků,“ uzavírá Kopecký.

Foto: Unsplash