Budoucnost Ukrajiny je zelená: země využila válku k přechodu na obnovitelné zdroje a elektromobilitu
Rozbořená města na Ukrajině i nutnost energeticky zabezpečit strategické budovy poskytují mnoho prostoru k ekologickým obnovám. První města již začala s celkovou renovací i díky zahraničním investorům.
Kristýna Čermáková
29. 8. 2023
Dne 24. srpna 2023 oslavila Ukrajina svůj den nezávislosti. Při té příležitosti vydala skupina nevládních a ekologických organizací shrnutí probíhající zelené transformace, která nyní mění zemi k lepšímu.
Dodávky vody, elektřiny, tepla i obnova infrastruktury v poničených obcích nemohly počkat až na konec války, rekonstrukce proto běží po celou dobu konfliktu průběžně. A když už k nim dochází, velmi často je situace využitá naplno a „od podlahy“.
Navzdory všem výzvám vyvolaným válkou, jako je migrace obyvatel a pracovních sil a také nedostatek zdrojů, si obce uvědomují nutnost budovat znovu a lépe.
Ukrajinské organizace a nevládní ekologické organizace, jako jsou Ecoclub, Vision Zero a architektonické studio Yakusha, úspěšně spolupracují s místními komunitami a obcemi. Daří se jim využívat a instalovat obnovitelné zdroje energie, stavět nové městské části udržitelně a rozvíjet elektromobilní trh.
Podle zjištění organizace Ecoaction ve studii z roku 2022 více než 80 procent respondentů souhlasilo s tím, aby Ukrajina co nejvíce omezila využívání fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) a zvýšila výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
Kvůli situaci, jaká v zemi panuje, ale chybí dostatek zdrojů, jak finančních, technologických, tak lidských. I proto se na rekonstrukci podílí plno zahraničních firem, které směřují k zelenému růstu. Ekonomika založená na fosilních palivech by znamenala křehkou současnost i budoucnost a odradila by možné investory, kteří se obávají financovat rekonstrukce patřící již do minulosti.
Solární panely na střeše nemocnice v Žytomyru slibují energetickou soběstačnost
Jednou z českých stop, o kterých jsme v Obnovitelně.cz již psali, je umístění solárních panelů na střechu nemocnice v Žytomyrské oblasti. Zajišťují zdravotnickému zařízení energetickou bezpečnost a pomáhají každoročně šetřit peníze za komunální služby. Navíc na energiích uspoří 180 tisíc korun ročně.
Díky tomu se nemocným a zraněným bude i nadále dostávat lékařské péče bez ohledu na ruské útoky. Doposud elektřinu při případných výpadcích proudu zajišťovaly dieselové generátory, nyní bude moci nemocnice po nějaký čas fungovat z baterií a solární energie.
Uvažujete o pořízení vlastní fotovoltaiky? Spočítejte si úsporu
„Dieselové generátory nejsou rentabilní. Nejsou vhodným dlouhodobým řešením našich problémů. Jsou drahé a poškozují životní prostředí. Solární panely nám poskytují energii zdarma. Chceme si zachovat volné finanční prostředky pro jiné účely a vytvořit pohodlnější podmínky pro práci a život členů našich obcí,“ řekl Mykola Borovets, starosta obce Zviahel.
Po zkušenostech s fotovoltaickými zdroji je nyní bude obec rozmisťovat na všechna strategická místa jako prevenci proti výpadkům elektřiny či pro podporu vlastní nezávislosti. Mezi nimi bude například mateřská školka a některé budovy, ze kterých se řídí důležitá infrastruktura.
„Alternativní zdroje energie, jako jsou solární elektrárny, nám pomohou výrazně ušetřit peníze. Nemocnice je pilotní projekt a v budoucnu hodláme vybavit solární energií i vodárenskou společnost. Jsem si jistá, že je to náš první důležitý krok k energetické nezávislosti obce,“ uvedla Iryna Gudz, místostarostka obce Zviahel.
Po jejich vzoru se inspirovalo například i město Dubno, které také na svou nemocnici nainstalovalo solární elektrárnu o výkonu 43,6 kilowatt. Investorem této transformace je také Německo, které část nákladů financuje.
„Lekce z ruské invaze na Ukrajinu je jasná: závislost na jednom dominantním, navíc politicky nedůvěryhodném dodavateli fosilních paliv znamená přímé ohrožení energetické i národní bezpečnosti. Ukrajinský cíl zbavit se urychleně nejen ruských fosilních paliv znamená do budoucna strategickou výhodu, protože země, která je energeticky soběstačná, se nedá vydírat. A díky přesunu výroby z několika centrálních uhelných či jaderných elektráren do decentralizované sítě čistých zdrojů se ukrajinská distribuční soustava stane výrazně odolnější vůči agresi, protože tisíce větrných a solárních elektráren se ničí mnohem hůře, než pár velkých energetických podniků,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Obnova Černihivu bude od podlahy. Zachová ale svou historii a přidá moderní úspory a šetrnost
Ve městě Černihiv probíhala měsíc ruská blokáda a stalo se bojištěm frontové linie na několik týdnů. Kvůli tomu je historické staré město poškozeno a mnoho cenných památek je navždy pohřbeno pod troskami. I proto se mu architektonické studiu Yakusha pokusilo navrhnout plán obnovy a revitalizace.
Klíčovým faktorem pro úspěšnou revitalizaci bylo spolupodílení se místních obyvatel a historiků, kteří nad moderním a udržitelným plánováním drželi dohled. Díky tomu jsou plány na obnovu města jak ohleduplné k životnímu prostředí, tak v sobě stále nesou prvky historie a povahy jeho vnitřní identity.
Přeměnou na energeticky úsporné projdou například nemocnice, školy, školky i veřejnosprávní budovy. Přesto budou postaveny či zrekonstruovány tak, aby zůstala zachována jejich historická a kulturní bohatost.
I samotné ulice města projdou změnou. V plánech je zahrnuto výrazně více zeleně a méně zaparkovaných aut. Studie počítá s vybudováním veřejných vícepodlažních parkovišť, zpřístupněním dosud oplocených veřejných prostorů a vytvoření nových míst pro setkávání se a společenský život.
Rekonstrukce jednotlivých budov v centru bude probíhat jak s ohledem na udržitelnost a tedy s důrazem na zateplení budov, moderní fasády a energeticky účinnými technologiemi, tak s ohledem na celkový historický vizuál města v jednotném stylu.
Architekti nezapomněli ani na řeku Stržeň, která protéká městem napříč. Kvůli nedostatečně čištěné odpadní vodě, která ústila do řeky, byla voda často zapáchající, plná uhynulých ryb a zarostlá řasami a sinicemi. Ve studii se počítá s kompletní renovací říčního koryta a vytvořením atraktivního centra pro procházky a společenský život.
Právě ochrana přírodních vod a šetrné ale dostatečné čištění těch odpadních je dalším z bodů na programu renovace města. „Rekonstrukce Černihivu by neměla být založena na pouhém záplatování děr, ale na celkové strategii, která povede rozvoj města příštích 15 až 20 let,“ vysvětlila ředitelka studia Victoria Yakusha.
„Všechna řešení v koncepci ‚Černihiv – odolné město‘ jsou založena na principech udržitelného rozvoje, posilování historičnosti a šetrnosti města k životnímu prostředí. ‚Odolné město‘ je jakýmsi příkladem pro všechny budoucí projekty. Pouze s takovou vizí lze krok za krokem budovat ucelený příběh města pro příští dekády,“ říká Yakusha.
Elektromobilita jako budoucnost ukrajinských silnic
Ačkoli ukrajinská národní dopravní strategie počítá s úplným přechodem na elektromobilitu do roku 2030, nízkouhlíková doprava nebyla před začátkem války pro ukrajinské státní a městské úřady prioritou. Nyní, se směřováním země do Evropské unie, je přizpůsobení ukrajinského dopravního systému Zelené dohodě stále důležitější.
Lvov byl jedním z prvních ukrajinských měst, které vypracovalo plán udržitelné městské mobility. S podporou německé vlády představil Lvov svůj plán elektromobility během Fóra o udržitelné městské mobilitě v dubnu 2023.
Plán se zaměřuje na elektrickou veřejnou dopravu. Plánuje rozšířit a modernizovat stávající tramvajovou a trolejbusovou síť a infrastrukturu města.
Jednou z hlavních priorit je vybudování nové tramvajové trati o délce přibližně tři kilometry, která spojí centrum města a železniční stanici s nově vytvořeným zdravotnickým a rehabilitačním areálem nazvaným „Unbroken“, který bude poskytovat podporu a lékařskou péči zraněným pacientům převáženým z frontových nemocnic evakuačními vlaky a sanitkami.
Foto: Ecoclub Rivne