Je na čase omezit jednorázové elektronické cigarety? Na přírodu mají ještě horší vliv než nedopalky
Na letních festivalech si zapálí asi tři čtvrtiny návštěvníků, kteří v průměru vykouří dvě krabičky za tři dny. Stále oblíbenější jsou elektronické cigarety. Spousta nedopalků ale skončí odhozená na zemi.
Pavel Baroch
3. 9. 2023
Letošní festivalová sezóna sice už skončila, ale s nahromaděným odpadem se budeme potýkat ještě roky. Zejména jde o cigaretové nedopadlky nebo elektronické cigarety. Již šestým rokem se tým Lenky Wimmerové z Katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity věnuje snižování dopadu letních hudebních festivalů na životní prostředí. Vedle výpočtu uhlíkové stopy, odpadového hospodářství a zvyšování ekologického povědomí se letos zaměřil na nedopalky, mezi nimiž přibývá odpad z elektronických cigaret.
„Za nejhorší považuji jednorázové elektronické cigarety, které jsou finančně dostupné a dnes velmi populární ve věkové skupině 16 až 18 let,“ říká v rozhovoru pro Obnovitelně.cz Lenka Wimmerová. „Každá elektronická cigareta obsahuje baterii, nádobku s nikotinovou solí a velmi často také s dalšími chemickými látkami, které tvoří příchuť cigarety, a dále kovový či plastový obal. Jejich dopad na životní prostředí lze považovat za negativní v celém jejich životním cyklu.“
Proč jste se vůbec rozhodli věnovat právě letním hudebním festivalům?
V roce 2018 nás oslovil organizátor letního festivalu Let it Roll s tím, že má zájem o spolupráci při přípravě ekologické kampaně a environmentální osvěty návštěvníků po vzoru zahraničních festivalů. Vyjeli jsme se na festival podívat, prostudovali jsme si dostupné podklady, jak tuzemské, tak zahraniční.
Zvažujete pořízení fotovoltaiky? Spočítejte si úsporu
Po dohodě s kolegy z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, organizátorem festivalu a specializovanou odpadovou společností jsme připravili výzkumný projekt a začali jsme se problematice věnovat. Letní festivaly nás zaujaly zejména proto, že je tam možnost aktivní spolupráce s mladými lidmi a výsledky environmentální edukace si mohou návštěvníci festivalů přenést do každodenního života.
Jaký je tedy dopad hudebních festivalů na životní prostředí? Co pokládáte za nejhorší?
To může být specifické pro každý festival. Základní rozdíl je v tom, zda jde o festival na zelené louce nebo o městský festival. Obecně se dá konstatovat, že hlavní dopady generuje doprava účastníků, účinkujících a materiálů, kempování účastníků, nakládání s obaly a odpady a spotřeba energie a vody.
Nejvyšší dopady na životní prostředí pak souvisí zpravidla s dopravou a odpady vznikajícími na festivalech. Hluk a světelné znečištění nejsou zpravidla z pohledu dopadů na životní prostředí významné, protože jde o krátkodobou expozici – zhruba tři až čtyři dny.
Má tedy hudební festival pouze krátkodobý vliv na okolní životní prostředí nebo jde v některých ohledech o dlouhodobou zátěž?
Částečně je dopad krátkodobý, jako již zmíněné světelné a hlukové znečištění. Spotřeba vody a energie se dá považovat za střednědobé zatížení, protože se musí vyrobit a na festival dovést. Dlouhodobá zátěž je zpravidla spojená s dopravou osob a surovin na festival a s vyprodukovanými odpady, které po festivalu nezmizí a mnohé z nich skončí kvůli neukázněným návštěvníkům v životním prostředí.
Je třeba doplnit, že běžný hudební letní festival v České republice navštíví okolo 15 až 20 tisíc lidí a množství vyprodukovaného odpadu se pohybuje mezi 80 a 100 tunami za tři až čtyři dny konání akce.
Snažíte se také působit na organizátory a účastníky festivalů tak, aby se chovali více ekologicky zodpovědně? Jaká je odezva? A chtějí se účastníci festivalů chovat více odpovědně?
Ano, snažíme se působit na obě skupiny, jak na organizátory, tak na účastníky. Odezva je ve většině případů příznivá. U organizátorů zpravidla musíme, pokud chceme uspět, zohlednit ekonomické náklady a přínosy environmentálních opatření a řekla bych, že domluva je zde jednodušší, protože o to mají v současnosti velký zájem.
U účastníků je to jiné. Samozřejmě musíme počítat s tím, že někteří se nechtějí vůbec chovat ekologicky šetrně, protože to prostě nedělají ani v běžném životě. Část účastníků zase zastává názor, že se přišla jen pobavit a nechce být svazována pravidly, přestože ve svém každodenním životě běžně třídí a podporují ochranu životního prostředí. Ale negativních reakcí je naštěstí minimum a váhající se dají přesvědčit.
Jak se podle vás mění přístup festivalů k životnímu prostředí? Jsou zodpovědnější než před lety? Kdo je podle vás takovým zeleným premiantem?
Přístup organizátorů festivalů se za posledních pět let velmi změnil. Důvody pro změnu byly nejen ekonomické a legislativní, ale vznikl tu také tlak ze strany návštěvníků festivalů a současně byly vyvinuty nové technologie a postupy, které problematiku posunuly dál. Díky medializaci a spolupráci s profesní organizací FESTAS se osvětu podařilo dostat i na malé festivaly.
Vzhledem k tomu, že nespolupracujeme se všemi festivaly v Česku, nerada bych uváděla konkrétní „nejvíce zelenou“ akci. Za mě je skvělé, pokud organizátoři přemýšlejí o dopadech svého festivalu a snaží se je aktivně snížit či úplně odstranit – ať již sami nebo ve spolupráci s odborníky. Každopádně bych vyzdvihla snahu o prevenci vzniku jakéhokoliv dopadu, protože to je to, o co bychom se měli všichni primárně snažit ve smyslu „prevence znečištění se vyplácí“.
Jak hodnotíte to, že mnohé festivaly začaly používat systém vratných kelímků?
Využívání vratných kelímků je jedna z možností. Vždy je ale třeba se podívat na to, zda je jejich využití na festivalu pozitivní v celém životním cyklu. Tedy jaké jsou dopady spojené s výrobou vratných kelímků, jejich dopravou a mytím, a zejména, zda se na festivalu skutečně daří je opakovaně použít a kolikrát se takzvaně otočí.
Na některých festivalech tak nemusí být jejich využití tou nejlepší variantou pro životní prostředí. Vždy je tedy třeba podívat se na daný konkrétní festival a navrhnout pro něj optimální řešení.
Proč jste se letos rozhodli, že se také zaměříte na problematiku cigaretových nedopalků? Je to na festivalech velký ekologický problém?
Cigaretové nedopalky patří spolu s plasty mezi nejčastější odpady, které znečišťují životní prostředí. Ať již na festivalech, tak ve městech či v běžné přírodě. Kuřáci zcela běžně nedopalky odhazují na zem, aniž by přemýšleli o jejich škodlivosti pro životní prostředí. Navíc jde o odpad, který je velmi problematický na sběr, nelze ho automatizovat a musí se sbírat ručně.
Kromě rizika zahoření a vzniku požárů, které jsou v současnosti bohužel velmi časté, nedopalky obsahují těžké kovy, polyaromatické a pesticidní látky a při jejich rozkladu mohou vznikat také mikroplasty. Současně jejich doba rozkladu trvá až patnáct let a každý déšť z nich vymývá škodliviny do životního prostředí. Nedopalky tedy ohrožují zejména vodní prostředí a vodní organismy.
Co pokládáte za další problém?
Ukazuje se, že nedopalky z cigaret, které tabák nespalují, ale pouze zahřívají, jsou sice pravděpodobně méně škodlivé pro uživatele, ale o to více toxické pro životní prostředí, protože nebezpečné látky v tomto druhu nedopalku zůstávají.
Podle naší ankety z loňského roku na festivalech zpravidla kouří tři čtvrtiny návštěvníků, kteří vykouří v průměru dvě krabičky cigaret za třídenní festival. I přesto většina těchto akcí nenabízí specializované odpadní koše pro sběr nedopalků či kapesní popelníky, čili je zde velký prostor pro zlepšení.
Co tedy způsobují stále oblíbenější elektronické cigarety?
Bohužel to je velmi negativní trend dnešní doby. Za nejhorší považuji jednorázové elektronické cigarety. Z pohledu životního prostředí u nich sice nedopalky nevznikají, ale vzniká nebezpečný elektronický odpad, který se dostává na festivalech, ale i ve městech do běžného komunálního odpadu.
Jejich dopad na životní prostředí lze považovat za jednoznačně negativní v celém jejich životním cyklu, jsou jednorázové a nejsou předmětem zpětného odběru. Domnívám se tedy, že je zcela na místě přistoupit k jejich legislativní regulaci.
Ilustrační foto: Pixabay