Důkaz, že to jde: německý Hassfurt vyrábí 250 procent vlastní spotřeby energie pomocí čistých zdrojů
Hassfurt se stal laboratoří, kde se energetická transformace tvoří a testuje v reálném čase. Kombinuje veškeré obnovitelné zdroje a má více než dvojnásobné přebytky.
Redakce Obnovitelně.cz
3. 8. 2023
V polovině června navštívily dvě desítky akademiků, energetiků a komunálních zastupitelů sdružených v Síti energetické účinnosti bavorské město Hassfurt, které je vzorovým příkladem, jak zajistit kompletní spotřebu energií měst z obnovitelných zdrojů. Akce se konala v rámci projektu Přeshraniční výměna zkušeností se snižováním energetické náročnosti podpořeného z programu EUKI.
Na projektu se společně s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze podílí Asociace poskytovatelů energetických služeb a Center for Excellence for Cogeneration Technologies se sídlem v bavorském Ambergu, při Osbayerische Technische Hoschule Amberg, Weiden.
Motivováno krizovými situacemi v jaderných elektrárnách po světě se Německo rozhodlo k odchodu od jaderné energie ve prospěch obnovitelných zdrojů.
Základem je kombinace fotovoltaiky, větrných elektráren, bioplynové stanice, výroby vodíku z přebytečné energie z obnovitelných zdrojů a kogenerace, to vše zastřešené moderním řídícím střediskem, jehož úkolem je kromě stabilizace sítě, řízení výroby a distribuce energie i obchodování na denním a vnitrodenním trhu. Jen zde pracuje 6 osob, z toho 2 se věnují bezpečnosti sítě a ochraně před hackerskými útoky.
Díky tomu město vyrábí 250 procent svojí spotřeby, vše z obnovitelných zdrojů. Více než 25 tisíc domácností tak mohlo přejít z plynu na obnovitelné zdroje. Důraz na dekarbonizaci odráží i fakt, že veškerá nová bytová výstavba je vytápěna pomocí tepelných čerpadel. Ta využívají předehřátou vodu z fototermických kolektorů, kterou čerpadlo jen dohřívá.
Pro Českou republiku by měl být Hassfurt inspirací, shodují se odborníci
Česká republika v současnosti naráží na klíčový problém při využívání obnovitelných zdrojů, a tím je zajištění kontinuálního zásobování energiemi. Jak to řeší v Hassfurtu? Když nefouká vítr či nesvítí slunce, může město využít energie nahromaděné v bateriovém úložišti, případně vodík, který se přidává k zemnímu plynu. Německá potrubní síť už nyní připouští příměs až 10 procent vodíku. Lze očekávat, že v nedaleké budoucnosti bude možné přidávat do plynu tam, kde síť není starší 20 let, až 30 procent vodíku
Pro energetiky z českých měst a obcí je vodík zatím jen odrážkou ve výčtu možností obnovitelných zdrojů. V Hassfurtu jsou o krok dál. „Výroba vodíku v tomto množství není rentabilní, jedná se spíše o okrajovou záležitost,“ přiznává ředitel městského energetického podniku Norbert Zoesch a dodává: „ale až bude moci vodík využívat i nákladní doprava, pak už to bude o hodně zajímavější. Firma, která zde zařízení provozuje, je financována z darů firem i jednotlivců, kteří jsou ochotni platit vyšší ceny za energie. Pro město je důležitý výzkumný aspekt: víme, že výroba je možná a v budoucnu bude díky přínosu z emisních povolenek i výroba levnější.“
České návštěvníky studijní cesty zajímalo, jak postupovalo město při prosazování těchto progresivních opatření. „V Hassfurtu je kladen velký důraz na komunikaci s občany, každý takový projekt musí být přínosem pro komunitu. Každoročně město organizuje Dny hassfurtské energie, vydává čtvrtletník s informacemi o městské energetice,“ vysvětluje starosta města Günther Werner.
Spočítáme vám úsporu pomocí fotovoltaiky
Plánují zde i zakoupení flotily elektroaut, která si budou moci občané bez vlastního auta od města bezplatně vypůjčit. Místní se mohou do aktivit zapojit i finančně, např. na větrných elektrárnách se podílí 25 procent z nich. Výsledným efektem těchto snah je vysoké procento obyvatel, jenž využívají zelenou místní energií, jen 7 procent odebírá energie od jiného dodavatele.
Základem je dobrá komunikace mezi občany a městem a ochota investovat
Zde je důležité připomenout, že v Německu mohou být města vlastníky veškerých distribučních síti. Nejsou tedy „připoutána“ k žádnému velkému hráči či dokonce hráčům na poli distribuce a nejsou tak hned na startu v konkurenční nevýhodě.
Kde vedení města vidí klíč k úspěchu? V nikdy nekončící komunikaci s občany, v politické stabilitě (starosta a ředitel městského energetického podniku spolupracují již 16 let), v ochotě investovat, pouštět se do nových věcí. Významně pomáhá i sdružování měst v tzv. Sítích klimatické ochrany, kde členové diskutují o nových řešeních a konkrétních výsledcích. Důležité je i zapojení privátního sektoru.
Velmi zajímavý byl i pohled z úrovně Společnost pro realizaci projektů obnovitelných technologií v okrese Haßberge mbH, ve kterém se kromě Hassfurtu angažuje dalších 25 obcí z tohoto okresu s celkem 85 tisíci obyvateli. Cílem společnosti je energetická neutralita do roku 2030.
„Jak vypadá snesitelná energetická transformace pro všechny? Klíčem je podobný model jako v Hassfurtu: výstavba fotovoltaiky na třech procentech polí s horší bonitou půdy, která nejsou příliš na očích a kterou zemědělci či obce pro tento účel poměrně ochotně poskytnou. Dále výstavba 15 až 20 větrných elektráren do konce roku 2030, to celé zastřešeno obchodním modelem komunální společnosti, která určuje ceny, a tudíž je zárukou odolnosti vůči globálním cenám energie. Navíc bez dotace,“ shrnuje Marco Siller, ředitel společenství.
Šlo by podobný model zavést i u nás? Na tuto otázku měli zástupci Aše, Kladna, Pilníkova a Tábora rozdílné názory, na čem se však shodli je, že nyní většina občanů není připravena na podobné změny, protože to u nás není politické téma. Přesto už i tady dochází k pozvolným změnám.
V Aši zakládají městkou energetickou společnost. Díky zpracované energetické koncepci ví, že pro ně bude výhodné se zaměřit na výrobu bioplynu, velkým tématem bude v budoucnu i geotermální energie. Kladno je v otázce energetických úspor jedním z neprogresivnějších měst v ČR, Tábor je připraven do roku 2030 dosáhnout snížení emisí oxidu uhličitého o 40 procent ve srovnání s rokem 2010.
Všichni účastníci včetně členů Sítě energetické účinnosti však hodnotili cestu jako mimořádně přínosnou.
Síť energetické účinnosti vznikla v roce 2022 díky podpoře projektu Přeshraniční výměna zkušeností se snižováním energetické náročnosti podpořeného z programu EUKI.
Text a foto: tisková zpráva Asociace poskytovatelů energetických služeb