Teplotní rekordy padají jako hrušky. Zvykejte si, je to nový normál, říkají odborníci

Od předminulého pondělí, kdy celosvětový teplotní průměr překročil dosud nepokořenou hranici 17 stupňů Celsia, teplota dále stoupala. A tak v průběhu července padaly další rekordy. Hned v úterý 4. 7. byl celosvětový průměr opět překonán a to průměrnou teplotou 17,18 stupňů Celsia a následoval horký čtvrtek s teplotou 17,23 stupňů Celsia.

Podle dosud neoficiálních údajů BBC by se tak mělo jednat i o rekordní nejteplejší týden. Podle klimatologů jsou podobné vlny veder způsobené jak klimatickou změnou a skleníkovými plyny, tak přirozeným přírodním jevem El Niño, který se opakuje vždy jednou za pár let.

Odborníci spolupracující s BBC tvrdí, že takové horko je pro evropské suchozemské a severské státy netypické a navíc je vysoká pravděpodobnost, že s rekordy není konec. „El Niño ještě nedosáhl svého vrcholu a léto na severní polokouli je stále v plném proudu, takže by nebylo překvapením, kdyby byly denní teplotní rekordy znovu překonány," uvedl klimatolog Paulo Ceppi.

• Tip: Klimatické změny přinesou častější vedra, se kterými lidské tělo nedokáže bojovat. Jak se chránit?

Podle radiometrického systému měření Copernicus udělaly evropské podmínky z července nejteplejší měsíc v historii. V České republice byla průměrná měsíční teplota vzduchu 17,2 stupně Celsia, což je o 0,7 stupně Celsia více, než v letech 1991 až 2020, uvedl Český hydrometeorologický ústav.

Nová nemoc s názvem vedro. Loni zemřelo kvůli vysokým teplotám 61 tisíc lidí

První vlnu veder, která vedla k přesvědčení větší společnosti o existenci změny klimatu, zaznamenali vědci již v roce 2003. Od té doby dlouhodobě varují před nutností adaptace a snahy snížit skleníkové plyny v atmosféře na minimum. Hrozí totiž více, než jen horký víkend. Podle odhadů vědců v loňském roce kvůli vedru zemřelo 61 tisíc lidí, především seniorů.

Studie publikovaná v odborném časopise Nature Medicine odhaduje, že v případě absence účinné adaptační strategie bude Evropa do roku 2030 čelit v průměru více než 68 tisíc předčasných úmrtí každé léto. V roce 2040 už to dokonce bude kolem 94 tisíc úmrtí. Právě na neschopnost za posledních dvacet let vytvořit funkční adaptační strategie poukazují i autoři studie.

„Skutečnost, že v loňském létě zemřelo v Evropě na následky stresu z horka více než 61 tisíc lidí, přestože na rozdíl od roku 2003 již mnoho zemí mělo aktivní preventivní plány, naznačuje, že současné dostupné adaptační strategie nejsou dostatečné," říká odborník Hicham Achebak, který je jedním z autorů studie. Podle něj je třeba naléhavě přehodnoti a posílit plány prevence obrany proti horkům.

Pokoří víkend nové rekordy? Podle odborníků je to pravděpodobné

Evropská agentura pro životní prostředí v červnu varovala, že v jižní Evropě může letos v létě nastat více než 60 dní, kdy budou podmínky pro člověka nebezpečné, na což poukazoval i Ondráš Přibyla na tiskové konferenci organizace Fakta o klimatu.

Vlny veder jsou podle něj běžné, liší se ale jejich délka i teplota v závislosti na okolní krajině. Jiné parametry má vlna veder na Antarktidě nebo v Indii. Přesto jsou tamní příroda i obyvatelstvo adaptováni na mírnější počasí a jakýkoliv výkyv může zahýbat se zdravím.

V Česku jsou za součást vlny veder považovány dny, kdy denní teplota přesahuje 30 stupňů Celsia. Čím více takových dnů v řadě na člověka působí, tím horší vliv má vlna na jeho zdraví i komfort.

• Čtěte také: Pondělí bylo nejteplejším dnem v historii moderního měření, viníkem je klimatická změna i El Niño

„Povrchy po celé Evropě tento týden sálají horkost a nacházíme se uprostřed intenzivního a dlouhého období veder. A to teprve začalo. Itálie, Španělsko, Francie, Německo a Polsko se potýkají s tak velkou vlnou veder, kdy se na ostrovech Sicílie a Sardinie očekávají teploty až 48 stupňů Celsia – potenciálně nejvyšší teploty, jaké kdy byly v Evropě zaznamenány," uváděla evropská vesmírná agentura k třetímu červencovému týdnu.

Historicky nejvyšší teplota v Evropě byla doposud naměřená v italské Floridii a to 48,8 stupňů Celsia . Podle přístroje Copernicus, který skenuje zemský povrch a měří teploty i na místech, kde meteorologické stniace nejsou, byly v minulých týdnech na svazích Etny zaznamenány teploty i přes 50 stupňů Celsia, tedy podobně jako na saharské poušti.

Výkyvy jsou běžné, teplotní rekordy budou novým standardem, vysvětluje klimatolog

Klimatolog Radim Tolasz pro server neovlivni.cz vysvětlil, že na nové teploty si budou muset lidé zvyknout. „Vzpomínáte na horkou vlnu z roku 2015, kdy jsme více než týden zaznamenávali u nás maximální denní teplotu nad sedmatřicet stupňů? A určitě si vybavíme všichni problémy s vodou v letech 2014 až 2019, nebo zimy téměř bez sněhu ve stejném období. Takové události budeme ve světě teplejším o jeden a půl stupně Celsia považovat u nás za běžný standard," říká.

I podle Světové meteorologické organizace se „extrémní počasí způsobené oteplováním klimatu bohužel stává novou normou."

Přírodní a klimatické výkyvy jsou přitom podle Tolasze historicky běžné, rozdílem je ale do jaké výše jsou lidé a příroda schopní se adaptovat. „Extrémy do střední Evropy patří a vždy nás počasí trápilo. U nás zaznamenáváme a měříme počasí už stovky let, průkopníky byli již Kosmas, Dalimil a další. V každém desetiletí bychom našli počasí a jeho projevy, které v dané době překvapily," vysvětluje.

Tip: V Česku se plánují první projekty agrovoltaiky, ale brzdí je chybějící zákon. Vláda už návrh dostala

Problémem podle Tolasze bude, aby si na aktuálně velmi rychlou změnu klimatu a teplot zvykla i příroda. Ačkoliv se lidé adaptují poměrně rychle a i na médii profanovaném středozemské klimatu si najdou cestu, jak spokojeně žít a prospívat, životnímu prostředí to potrvá značně déle, což může způsobit kolaps potravinové soběstačnosti.

Teplotní extrémy v České republice nás navíc zasáhnou relativně bez větších následků, v porovnání s například pobřežními oblastmi. „Nám se to ve střední Evropě může zdát nepodstatné, ale tyto rychlejší a rozsáhlejší změny postihnou násobně více obyvatel, kteří se budou muset stěhovat, anebo hledat nový zdroj obživy nebo pitné vody. A pokud chcete konkrétní příklady, hledejte na ostrovech v Oceánii nebo v blízkosti horských ledovců v Asii a v Jižní Americe, kde tyto katastrofy zažívají už dnes," říká Tolasz.



Foto: Unsplash