Revoluce v plném proudu: letos dojde k největšímu nárůstu kapacity obnovitelných zdrojů energie v historii

Za hlavní motivační faktory intenzivního zavádění fotovoltaických a větrných elektráren analýza označuje vysoké ceny energie z fosilních paliv a obavy o energetickou bezpečnost.

Očekávaný celosvětový přírůstek kapacity obnovitelných zdrojů v roce 2023 činí 107 gigawattů (GW), což je největší absolutní roční nárůst v historii. Absolutní kapacita obnovitelných zdrojů by měla letos dosáhnout více než 440 GW. Dynamický růst obnovitelných zdrojů se podle analýzy očekává na všech hlavních světových trzích.

Politická opatření přijatá v reakci na energetickou krizi v Evropě vedla autory studie k revizi jejich předchozí prognózy a v letech 2023 a 2024 tak autoři předpovídají o 40 procent vyšší nárůst kapacity OZE v EU ve srovnání s předválečným obdobím.

Nové zákony na podporu růstu OZE byly identifikovány také ve Spojených státech a Indii. Analýza však nadále očekává upevňování vedoucího postavení Číny v oblasti kapacit OZE. Do roku 2024 by měl podíl Číny na celosvětové kapacitě OZE dosáhnout rekordních 55 procent.

„Celosvětová energetická krize ukázala, že obnovitelné zdroje energie mají zásadní význam nejen pro čistší, ale také bezpečnější a cenově dostupnější dodávky energie, a vlády na to reagují tlakem na jejich rychlejší zavádění. Dosáhnout silnějšího růstu (OZE) znamená řešit některé klíčové problémy,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

Solární energie v hlavní roli

Podle předpovědi analýzy bude kapacita fotovoltaických elektráren tvořit dvě třetiny letošního nárůstu celosvětové kapacity obnovitelných zdrojů. Rychlejší nárůst kapacity se přičítá energetické krizi, která přiměla politiky aktivně hledat alternativy k dováženým palivům.

V evropském kontextu tato změna zaměření vytvořila příznivé prostředí zejména pro rezidenční a komerční fotovoltaické systémy. Ty jsou na cestě k tomu, aby tvořily polovinu letošního celkového instalovaného fotovoltaického výkonu.

• Související: Svítí slunce, fouká vítr? Spotřebitelé vydělají, výrobci jim za odběr elektřiny zaplatí

Vzhledem k nízkému objemu projektů ve výstavbě mimo Čínu nebude růst větrné energie na moři odpovídat rekordní expanzi, které dosáhl před dvěma lety. Autoři studie však zdůrazňují, že růst projektů větrné energie na pevnině i fotovoltaiky nadále závisí na podpůrných politikách, jako je zrychlení tempa povolování, výstavby a připojování rozpracovaných projektů k síti.

Obnovitelné zdroje šetří miliardy eur

Spotřebitelé elektrické energie v EU ušetří v letech 2021–2023 přibližně 100 miliard eur díky dodatečné výrobě elektřiny z nově instalovaných fotovoltaických a větrných elektráren. Od ruské invaze na Ukrajinu nahradily nové levné větrné a fotovoltaické instalace přibližně 230 TWh drahé výroby z fosilních paliv, což vedlo ke snížení velkoobchodních cen elektřiny na všech evropských trzích. Zvýšená kapacita OZE tak vytlačila téměř 10 procent drahé výroby elektřiny z uhlí, což účinně snížilo cenu pro spotřebitele.

Nedávno zveřejněná studie poradenské společnosti Deloitte pro Svaz moderní energetiky rovněž spojuje investice do OZE s významnými ekonomickými přínosy pro Českou republiku. Podle závěrů studie přinese výstavba OZE v letech 2023–2030 navýšení příjmů domácností i veřejných rozpočtů.

Dobré i špatné zprávy

Letos se předpověď IEA naplňuje a květen se stal prvním měsícem v historii, kdy EU vyrobila více elektřiny z větrných a solárních elektráren než z fosilních paliv. Podle nových údajů think-tanku Ember byla v květnu téměř třetina elektřiny v EU vyrobena z větrné a solární energie (31 procent), zatímco fosilní paliva vyrobila rekordně málo (27 procent). Sarah Brownová, vedoucí evropského oddělení Emberu, zdůraznila: „Přechod na elektřinu se v Evropě rozjel rychlým tempem. Čistá energie láme jeden rekord za druhým.“

Navzdory těmto pozitivním trendům celosvětové emise skleníkových plynů nadále rostou. Studie zveřejněná v červnovém čísle žurnálu Earth System Science Data dospěla k závěru, že svět rychle vyčerpává svůj „uhlíkový rozpočet“ – množství oxidu uhličitého, které ještě můžeme vypustit do atmosféry, aniž bychom překročili hranici 1,5°C oteplování.

Při současných hodnotách emisí skleníkových plynů, které v posledním desetiletí činily přibližně 54 miliard tun ročně, bude uhlíkový rozpočet vyčerpán ještě před koncem tohoto desetiletí. Jeden z autorů studie, profesor Piers Forster, proto upozorňuje: „Toto desetiletí je pro změnu klimatu kritické. Rozhodnutí přijatá nyní ovlivní, o kolik se zvýší teploty, a míru a závažnost následných dopadů.“

Rozmanitá podpora pro OZE je proto i nadále důležitá a země by měly pokračovat ve zjednodušování povolovacích procesů a v podpoře projektů zaměřených na modernizaci energetických sítí.

Úvodní foto: Jem Sanchez, Pexels