Poválečná obnova Ukrajiny může být ukázkou udržitelného rozvoje, říká expert

Nová výstavba nejen soukromých domů ale i infrastruktury, zdrojů či veřejných budov dává prostor k udržitelné modernizaci.

Že Evropa nehodlá pouze přihlížet, jak se Ukrajina potýká s válečnými škodami, dala najevo již na začátku války. V současnosti vzniká Registr škod na Ukrajině, způsobených ruskou invazí.

„Velkou chybou by bylo investovat do oživení ukrajinské ekonomiky v její předválečné podobě, která byla, a stále je, z velké části zatížena sovětským dědictvím v podobě vysoké energetické a materiálové náročnosti, a velké produkce odpadů a emisí nebezpečných pro lidské zdraví. Pomáhající země a instituce by měly být v tomto ohledu přísné a důsledné a neupřednostnit rychlost obnovy na úkor udržitelnosti,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Marcela Černochová z neziskové organizace Arnika.

Česko by Ukrajině mohlo předat know-how na zlepšení kvality ovzduší i půdy

Právě Arnika již před měsícem upozorňovala, že evropský registr škod musí zahrnovat i environmentální ztráty, aby byl co nejvíce platný. Poválečná obnova navíc otevírá prostor pro vzájemnou spolupráci v dalších oblastech, jako je obnova infrastruktury, průmyslu, zdravotnictví, energetiky i samotné ochrany přírody.

• Související: Poválečná obnova Ukrajiny musí být podle zásad udržitelnosti, žádají ekologové

Podle Černochové může Česká republika poskytnout Ukrajině nejen své technologie, lidi či finance, ale také základní know-how, protože před lety byla v podobné, ačkoliv neválečné situaci.

„Po pádu komunistického režimu a během procesu našeho vstupu do Evropské unie jsme řešili celou řadu problémů týkajících se zejména průmyslového znečištění ovzduší. Také bylo nutné nastavit a zavést systém monitoringu a managementu kvality ovzduší,“ říká Černochová.

Kvalita ovzduší je jednou z oblastí, ve které Arnika aktivně pomáhá. Dlouhodobě se jí věnuje projektem Čistý vzduch pro Ukrajinu a provozuje síť monitorovacích stanic EcoCity. Současně se od začátku války snaží poukázat na znečištění půdy a nutnou sanaci.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

Nyní pomáhá v Dnipropetrovské a Záporožské oblasti s mapováním kontaminovaných míst od chemikálií i výbušnin. „Česká republika patří ke špičkám v oblasti dekontaminace znečištěných lokalit a území. Po roce 1989 bylo věnováno velké úsilí mapování a odstraňování ekologických zátěží z dob komunistického režimu a také ekologické škody, které vznikly v souvislosti s pobytem a aktivitami sovětských vojsk,“ vysvětluje Černochová.

Krize poukázala na energetickou nesoběstačnost a důležitost obnovitelných zdrojů

Organizace Nesehnutí s Ukrajinou také dlouhodobě pracuje především na společenské a sociální rovině a podporuje místní fond nezávislé žurnalistiky. V těchto oblastech spolupráce sice nadále přetrvává, priority pomoci se ale musely obrátit jinam.

Nesehnutí nyní například podporuje sbírkou Slunce pro Ukrajinu ukrajinskou nevládní organizaci Ecoclub Rivne, která zřizuje solární elektrárny na střechách ukrajinských nemocnic. Do iniciativy se zapojila také česká firma SOLSOL, která pro nemocnici v Žytomyru darovala solární elektrárnu.

„Nápad vybudovat solární elektrárnu nás okamžitě zaujal, protože se v něm perfektně potkaly naše možnosti s místními potřebami. Samotnou instalaci jsme koordinovali na vzdálenost 1000 kilometrů on-line. Byl to nestandardní postup, ale osvědčil se. Elektrárna nyní funguje a my můžeme sledovat její provoz v reálném čase přímo v Brně,“ komentuje Michal Hrabí, provozní ředitel SOLSOLu. Solární elektrárna má výkon 48 kilowatt a pokryje až 26 procent roční spotřeby nemocnice.

Podle Martina Hyťhy z Nesehnutí je poválečná obnova Ukrajiny příležitostí pro vytvoření ukázkového případu udržitelného rozvoje. První by na řadu měla přijít obnova energetiky se zaměřením na obnovitelné zdroje a moderní sítě.

• Tip: Ruská agrese pustoší nejen Ukrajinu, ale poškozuje i klimatický systém Země

Při spolupráci s ukrajinskými organizacemi Hyťha vidí, že aktuálnost a urgentnost environmentálních témat si uvědomují i Ukrajinci samotní.

„Jednotlivé subjekty jsou nadále velmi aktivní a své cíle prosazují i ve válečných podmínkách, kdy je například potřeba obnovit zastaralou a zničenou infrastrukturu, řešit vážné environmentální důsledky protržení Kachovské přehrady nebo jen zajistit nezávadné zdroje pitné vody tam, kde byly kvůli invazi zničeny či znečištěny,“ vysvětlil pro Obnovitelně.

„Udržitelnost ve strategii České republiky pro poválečnou obnovu Ukrajiny zatím připomíná ‚povinnou kapitolu‘, zatímco reálné kroky o ní příliš nesvědčí. Nejzajímavější a skutečně udržitelné projekty u nás zatím vzešly spíše od firem zabývajících se obnovitelnými zdroji ve spolupráci s českým občanským sektorem a municipalitami,“ kritizuje východiska státu Hyťha.

„Solární elektrárny v ukrajinských nemocnicích představují klíčovou podporu pro ty nejohroženější - zraněné a nemocné, kteří jsou závislí na péči lékařů a lékařek. Fotovoltaika je navíc spolehlivým zdrojem při výpadcích zásobování, které se mohou v důsledku ruské agrese kdykoliv znovu objevit. Jde ale také o ukázku moderních a udržitelných řešení, které ilustrují, jak by měla vypadat poválečná obnova Ukrajiny. Obnovitelné zdroje navíc snižují závislost na nedemokratických režimech, jako je právě ten ruský,” vypočítává přínosy Martin Hyťha.

Vrátit energii a světlo chce nyní organizace s pomocí široké veřejnosti a sbírky Slunce pro Ukrajinu do nemocnice v Ovruči v Žytomyrské oblasti, kde žije asi 15 tisíc obyvatel.



Aktualizace 13. 7.: Přidali jsme informace o vybudované solární elektrárně v Žytomyru organizace Nesehnutí.

Foto: Unsplash