Pondělí bylo nejteplejším dnem v historii moderního měření, viníkem je klimatická změna i El Niño

Vlny veder trvají od začátku června a jsou přirozeně rozprostřené po celé planetě. Přesto se v pondělí sešlo takové množství teplotních rekordů, že celosvětová teplota stoupla na víc jak 17 stupňů. Jak informovala BBC, předchozí rekord 16,9 stupňů Celsia byl naměřen v srpnu 2016.

• Čtěte také: Extrémní, nejextrémnější. Na lednovém počasí se podepisuje změna klimatu

Podle klimatologa Leona Simonse je pokořených 17 stupňů symbolickým milníkem oteplujícího se světa. „Právě teď, když horká fáze El Niña teprve začíná, můžeme během následujícího roku a půl očekávat mnoho dalších denních, měsíčních ale i ročních rekordů,“ uvedl Simons.

Současně je nejteplejší pondělí dozvukem června, který byl prohlášen za nejteplejší měsíc v celosvětovém měřítku. Vysoká čísla ale padají i jinde. Na Antarktidě vědci naměřili nový rekord o hodnotě 8,7 stupňů Celsia.

• Tip: Klimatické změny přinesou častější vedra, se kterými lidské tělo nedokáže bojovat. Jak se chránit?

Navzdory aktuálním předpovědím prudkého ochlazení na většině jižní polokoule vědci očekávají, že v průběhu července i srpna lidé pocítí vlny veder výrazně než dříve.

Na přicházející vysoké vytrvalé teploty, kdy se přes den i přes noc drží teploty nad dvacet stupňů Celsia, upozorňoval v červnu i Tomáš Šebek, doktor z organizace Lékaři bez hranic. Na vysokou teplotu se člověk adaptuje výrazně hůře, než na nízkou, je proto dbát na doporučení lékařů a v horké dny nevycházet ven, dodržovat pitný režim a nesportovat.

„Od začátku války na Ukrajině se o nutnosti urychleně dekarbonizovat mluví hlavně v souvislosti s energetickou bezpečností. Nesmíme ale zapomínat, že základním impulzem pro odklon od fosilních paliv je boj s klimatickou změnou. Svět musí postupně, ale přitom důsledně přepnout z uhlí a ropy na nízkouhlíkové zdroje energie. Dokazují to nejen data klimatologů, ale oteplování už zažíváme i na vlastní kůži,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a dodává:

„Investice do obnovitelných zdrojů se vrátí rychle zpět na vytvořených nových ekonomických příležitostech. Nedávná studie Deloitte ukázala, že výstavba zelených zdrojů energie přinese růst HDP okolo 4 procent do roku 2030. Abychom dokázali posílit naši energetickou bezpečnost a současně řešit problém změn klimatu potřebujeme vytvořit podmínky, které zrychlí povolování nových projektů. Vedle toho je třeba také řešit akumulaci, agregaci a flexibilitu, aby byla proměna energetiky komplexní.“

Foto: Unsplash