Tornáda v Česku jsou hlášena stále častěji. Roste jen počet lidí s mobily, uklidňuje vědec

Od katastrofy na Hodonínsku uplynuly teprve dva roky a zprávy o tornádech a poničených střechách straší veřejnost častěji než dříve. Výskyt tromb či tornád se ale nezvýšil, jen mají lidé díky chytrým telefonům a sociálním sítím více možností, jak svůj zážitek s větrným vírem sdílet. Odborný komentář sepsal expert z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd Petr Zacharov:

Cesta ke vzniku tornáda vede přes prudké změny směru větru

Tornádo je rychle rotující vír vzduchu, který je v horní části spojen s oblakem Cumulonimbus, kterému se lidově říká bouřkový oblak, a spodní část víru se dotýká zemského povrchu. Pro vznik Cumulonimbu je důležité vhodné teplotní zvrstvení atmosféry, dostatek vlhkosti a hlavně impuls, který zabezpečí jeho vznik.

• Tip: Klimatické změny přinesou častější vedra, se kterými lidské tělo nedokáže bojovat. Jak se chránit?

Pro organizaci bouře a také pro vznik tornáda je nutná ještě jedna podmínka a tou je velký rozdíl v rychlosti a/nebo směru větru s výškou, nejčastěji mezi přízemní hladinou a výškou šest kilometrů. Tato změna se označuje jako střih větru. Bez energie, kterou dodává střih větru, nemohou vzniknout ani organizované bouře ani tornáda.

Meteorologové dělí tornáda na dvě skupiny, zjednodušeně řečeno na slabá a silná. Pro vývoj slabých tornád potřebuje bouře využít nějakou předpřipravenou rotaci v atmosféře, například na rozhraní různě proudícího větru. Taková tornáda často vznikají na pobřeží, kde na břehu vane vítr jiným směrem, než na moři.

Sílu tornáda určuje mateřská bouře

Na tomto rozhraní vznikají slabé tendence vzduchu rotovat s vertikální osou. Bouře nad tímto rozhraním dokáže tyhle víry shromáždit a zesílit do formy slabého tornáda.

• Čtěte také: Němé oběti ruské agrese: záplava Kachovky je pro zvířata a přírodu válečnou ekocidou

Silná organizovaná bouře dokáže vyprodukovat dostatečné množství přízemní rotace a dokáže si tuto rotaci zdvihnout do bouře a vytvořit tak i hodně silná tornáda. Důležité je hlavně si uvědomit, že tornáda nevznikají samy od sebe, ale jsou řízena mateřskou bouří. Ta ovlivňuje jejich vznik, směr i dobu života.

Cesta ke vzniku tornáda je tedy pro bouři velmi složitá a zdaleka ne každé se podaří splnit všechny předpoklady ke vzniku tornáda.

Kalkulačka solární elektrárny: vyplatí se vám?

I když se za poslední desetiletí výrazně zvýšily znalosti o vzniku tornád a to hlavně vědců z USA, ještě stále nevíme o tornádech všechno a také je nedokážeme dostatečně dobře měřit. Ani v USA neexistuje přístroj, který by dokázal změřit či zjistit, kde se zrovna vyskytuje tornádo.

V roce 2001 v České republice škodilo tornádo dokonce devětkrát

Slabá tornáda tak snadno mohou utéci pozornosti. Pokud tornádo nikdo neviděl, nebo viděl, ale zprávu o něm nepředal dál, nemůžeme tornádo evidovat. V České republice se vyskytuje v průměru 1-3 tornáda ročně.

Nejvyšší četnosti byly u nás v letech 2001-2006, kdy díky výzkumným grantům vyjížděli pracovníci Ústavu fyziky atmosféry AVČR a Českého hydrometeorologického ústavu k hlášeným škodám a díky terénnímu průzkumu odhalili škody způsobené tornádem – 9 tornád v roce 2001!

• Tip: Tornádo na Moravě zabíjelo a ničilo. Vědci zkoumali, zda ho zesílila klimatická změna

V letech 2019 a 2020 nemáme zaznamenané dokonce žádné tornádo, až v roce 2021 se vyskytlo nečekaně silné tornádo na jižní Moravě. V roce 2022 bylo zaznamenáno celkem pět tornád, v červnu roku 2023 evidujeme již tři tornáda.

O slabých tornádech víme především díky sociálním sítím

Tento nárůst ale můžeme přičítat spíše zjitřené pozornosti obyvatel i médií, kdy ani slabé tornádo neunikne pozornosti. Obdobný vývoj byl zaznamenán i v USA, kde se s průměrným výskytem 1200 tornád za rok vytváří statistiky výrazně lépe.

Velký nárůst počtu především slabých tornád na přelomu století je přičítán rozvoji chytrých telefonů a sociálních sítí, které umožnily rychlé šíření informací například o výskytu tornád. Potvrzuje to i statistika z USA, kde počet silných tornád s velkými škodami se v čase prakticky nemění.

Tornáda byla a budou, klimatická změna je ovlivní jen nepatrně

Klimatická změna bude mít vliv na počet případně intenzitu konvektivních bouří, nicméně na střih větru zásadní vliv změna nemá, a pokud, tak oslabující. A protože je střih větru zásadní přísada pro vznik organizované bouře a tornáda, zdá se, že by nemělo přibývat počtu tornád.

• Tip: Fairtrade káva podraží kvůli změně klimatu a nestabilní globální ekonomice

Studie z USA ukazují, že se mění délka sezony, po kterou se tornáda vyskytují, lehce klesá počet dní s výskytem tornád, což je ale vyvažováno nárůstem počtu tornád v některých dnech.

V neposlední řadě dochází ke geografickému posunu oblasti s nejvyšším počtem tornád směrem na východ k více obydleným oblastem. Na to klimatická změna vliv má. Nepřímo tedy mohou tornáda způsobovat více škod v budoucnu posunem do více obydlených oblastí, i když intenzity ani počtu tornád přibývat nebude.

Větší riziko hrozí při povodních či z úderu blesku

V naší domovině nemůžeme mluvit o nějaké oblasti s vyšším počtem výskytu tornád. Desítky zaznamenaných tornád se rozprostírají po celé republice s výskytem v rovinatých i kopcovitých terénech. Silné tornádo z 24. 6. 2021 je příkladem smutné kombinace statistiky a náhody.

Pokud se v České republice vyskytovala slabá tornáda, je pravděpodobné, že se může čas od času vyskytnout tornádo silnější či výjimečně i silné tornádo. Stejně jako je to například u povodní, kdy časté malé lokální povodně jsou doprovázeny méně častými většími povodněmi a opět výjimečně extrémními povodněmi.

• Tip: Směřujeme ke konci uhlí ještě před rokem 2033, nahradí ho vodík, vítr nebo fotovoltaika, říká Petr Hladík

Bohužel smutnou náhodou se mateřská bouře jihomoravského tornáda pohybovala přes obydlenou oblast a tornádo tak mohlo napáchat do té doby nepředstavitelné škody. Pokud by se tornádo pohybovalo například rovnoběžně o několik kilometrů stranou, nemuselo napáchat takové škody na majetku ani lidských životech. Proto bylo toto tornádo v naší historii tak vyčnívající.

Do budoucna se tedy není potřeba obávat zvyšujícího se počtu tornád a škod, které působí. Pro obyvatele České republiky zůstává stále větším nebezpečím zabití bleskem či utonutí při povodni, což jsou ale stále nesrovnatelná čísla s počty utopených při koupání nebo zabitých při dopravních nehodách.

Autorem textu je Petr Zacharov, spoluautor publikace Tornádo, pracovník Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR

Foto: Unsplash (ilustrační)