Klimatická změna bere v Itálii životy. Boj se stoletou vodou komplikuje bahno

Podle deníku Guardian je zhruba dvacet tisíc lidí bez domova a kvůli vytrvalým prudkým dešťům se vylilo z koryt 23 řek. Italští záchranáři registrují 280 sesuvů půdy, povodně zaplavily klíčovou infrastrukturu od dálnic po železnici.

Podle místních je voda v některých ulicích vysoká kolem čtyřiceti centimetrů, pro starší a pohybově omezené lidi je ovšem problém bahno. „Moji sousedé jsou starší lidé. Jeden z nich má Alzheimerea. Nejsou schopni sami odejít, někdo jim musí přijít pomoci. Je tam příliš mnoho bahna,“ hlásil policii jeden z dobrovolníků ve městě Faenza.

Itálie se s nepřízní počasí potýká již několik let. Loňský rok byl historicky nejteplejší za celou dobu měření a bylo registrováno 310 extrémních živelných událostí, které způsobily smrt 29 lidí. Od sesuvů půdy, extrémního sucha či lokálních povodní. Přesto jsou aktuální povodně v oblasti Emilia-Romagna rekordní svým rozsahem.

• Psali jsme: Síla a ničivost hurikánů kvůli změnám klimatu stále roste

„Neexistují téměř žádné oblasti, které by nebyly zaplaveny. Bláto stále zůstává, čistíme ho z ulic. Velkým problémem jsou sesuvy půdy. Snažíme se dostat k lidem, kteří pod nimi uvízli, nebo mají odříznutou cestu. Nemají signál z mobilních telefonů a někteří nemají jídlo,“ vysvětluje mluvčí regionu Forli-Cesena Matteo Raggi.

Bahno komplikuje i odtok vody zpět do koryt. Voda pak nemá přirozeně možnost ustoupit, a rozlévá se dál do krajiny. „Klimatická krize dopadá na území se stále intenzivnějšími extrémními jevy, s riziky pro životy lidí a s dopady na životní prostředí a ekonomiku. A Itálie se opět ukazuje, jako nepřipravená,“ kritizuje ekologické sdružení Legambiente.

Podle mluvčího Greenpeace Federica Spadiniho Itálie nečelí obyčejným vlnám špatného počasí, ale skutečné tragédii způsobené globálním oteplováním. „Pokračování v těžbě a spalování plynu a ropy je zločin, který bude stále více zhoršovat klimatickou krizi se ztrátami na životech, ničením životního prostředí a vážnými ekonomickými i sociálními dopady,“ říká Spadini.

Text: Kristýna Čermáková

Foto: Pixabay