Střední a východní Evropa může do roku 2030 snížit ceny elektřiny o třetinu díky ambicióznějšímu zavedení větrné a solární energie

Tento závěr vychází z analýzy energetického think-tanku Ember. Podle studie je pravděpodobné, že daný region využije jen polovinu této kapacity, pokud nedojde ke zlepšení politické situace v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Ve střední a východní Evropě se v současnosti vyrobí pouze čtvrtina elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatímco z fosilních paliv je to přes padesát procent. To je příčinou nejvyšších cen elektřiny v rámci Evropské unie, které činí region zranitelným vůči kolísání cen i problémům s dodávkami.

V posledním roce však došlo ke změnám a kapacita větrné i solární energie ve střední a východní Evropě vzrostla přibližně o 28 procent, což je víc než ve zbytku Evropské unie, kde činil nárůst jen patnáct procent.

Oficiální politické cíle jsou ale velice neambiciózní a celý region se stále potýká s překážkami bránícími rychlejšímu zavádění obnovitelných zdrojů. Podle modelu think-tanku Ember by region v roce 2030 mohl díky koordinovaným a podpůrným politikám dosáhnout až 63procentního podílu bezemisní energie.

• Tip: Vítr se stal poprvé hlavním zdrojem elektřiny ve Velké Británii. Vyrobil jí více než plyn

Současné cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou ve většině zemí střední a východní Evropy výrazně nižší než ve zbytku Evropy, přičemž Maďarsko, Slovensko, Bulharsko, Česko a Polsko mají ve svých současných vnitrostátních plánech vůbec nejnižší cíle ze zemí Evropské unie.

„Velká část zemí střední a východní Evropy zaspala v zavádění obnovitelných zdrojů energie. Avšak i země historicky závislé na fosilních palivech, jako je Česko, si nyní začínají všímat výhod energetické tranzice. Odstraňování překážek pro obnovitelné zdroje energie však musí být dokončeno co nejdříve: příprava projektu, například větrné elektrárny, nesmí trvat deset a více let, ale maximálně rok či dva," říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Podle analytika z Fakta o klimatu Jana Krčála ze studie pro Českou republiku plyne, že je nutné urychlit rozvoj větrné i solární energetiky, aby zajistila energetickou soběstačnost a nebyla závislá na importu.

„Nestačí přitom rozvíjet jen solární energetiku, větrná energetika je klíčová pro nahrazení výroby elektřiny z uhlí během topné sezóny a to se musí odrazit v připravovaných aktualizacích státních strategických dokumentů (SEK, NECP) a v legislativě,” říká Krčál.

Text: Kristýna Čermáková

Foto: Pixabay