Staré vzácné lesy mizí alarmujícím tempem. Evropští vědci vyzvali k jejich záchraně

Navzdory tomu, že se Evropská unie ve své Strategii biologické rozmanitosti do roku 2030 zavázala k ochraně zbytků starých lesů, v mnoha zemích je realita odlišná: staré lesy ubývají alarmujícím tempem. Řekla to skupina vědců ve svém komentáři v časopise Science, na který upozornila Česká zemědělská univerzita v Praze.

Experti z několika zemí včetně Česka zdůraznili, že je v první řadě nutné komplexní zmapování starých lesních porostů a okamžité zastavení těžby dřeva v místech, kterých by se mohla týkat ochrana podle zmíněné evropské strategie. „Naléhavě potřebujeme systematické mapování, abychom vytvořili základ pro dostatečnou ochranu starých lesů,“ uvádí spoluautor studie profesor Tobias Kuemmerle z Humboldt-University Berlin v Německu.

• Tip: Unikátní drony českých vědců létají podobně jako hejno ptáků. Kůrovce najdou dřív než lesník

Hlavní autor textu do renomovaného vědeckého časopisu, kterým je Martin Mikoláš z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, zase připomněl, proč je zapotřebí tyto porosty chránit: „Jsou zásadní pro zachování biologické rozmanitosti. Závisí na nich mnoho ohrožených druhů, včetně vlků, rysů a medvědů a nesčetného množství brouků a hub.“

Připomněl také, že tyto porosty ukládají velké množství uhlíku, takže pomáhají chránit před změnou klimatu. „I přes jejich význam se nám v současné době nedaří toto přírodní dědictví chránit. Je třeba rychle jednat, než bude příliš pozdě,“ dodal Mikoláš.

V hlavní roli peníze

Vědci uvedli, že staré lesy v minulosti často chránilo to, že se nacházely v odlehlých, těžko dostupných končinách. Ale to se v poslední době mění. „Těžba starých lesů nabízí vlastníkům lesů vyšší zisk než jejich ochrana. A to i přesto, že reálný profit z prodeje dřeva ze starých lesů je vzhledem ke snižující se kvalitě minimální,“ uvedl profesor Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity.

Kalkulačka solární elektrárny: vyplatí se vám?

Jenže ceny jsou zatím příznivé. „Vlastníci nejsou dostatečně kompenzováni za ochranu svých lesů. Kompenzace jsou podstatně nižší než to, co vlastníci získají za vytěžení porostů. To vše se promítá do vysoké pobídky těžit staré lesy nyní, než se regulace zpřísní,“ vysvětlil profesor Svoboda.

Autoři poznamenávají, že se to již děje v mnoha zemích včetně Rumunska nebo Švédska. Podle Anderse Ahlstroma z Lund University ve Švédsku jeho země každý rok ztrácí přibližně 1,4 procenta svých starých lesů. „Zatímco odlesňování v místech, jako je Amazonie, vyvolává veřejné pobouření, v Evropě si toho téměř nevšimneme. Ale staré švédské lesy do roku 2070 zmizí, pokud budeme pokračovat v jejich těžbě tímto tempem,“ upozornil Ahlstrom.

• TIp: Pomohou cizokrajné stromy českým lesům s klimatickou změnou? Vědci je otestují

Podle vědců je potřeba nastavit finanční kompenzace pro vlastníky lesů tak, aby se jim vyplatilo obhospodařovat porosty udržitelně, čímž by si zachovaly svou ekologickou hodnotu. Evropská unie by měla zároveň přijmout moratorium na těžbu dřeva v oblastech, kde staré lesy pravděpodobně rostou, aby nezmizely dříve, než budou vůbec identifikovány. Vědci také vyzvali, aby členské státy EU zahrnuly ochranu starých lesů do svých národních strategií.

„Úspěšné příklady existují,“ poznamenal spoluautor výzvy profesor Gianluca Piovesan z University of Tuscia, Viterbo v Itálii. „Osmnáct zemí v Evropě již léta spolupracuje na přísné ochraně více než 100 tisíc hektarů starých bukových lesů.“ To vedlo k vytvoření největší světové památky UNESCO.

Ochrana českých porostů

Spoluautor studie Jeňýk Hofmeister z České zemědělské univerzity připomněl, že u nás patří více než polovina plochy lesů státu. „To by mělo ochranu podstatné části starých lesů usnadnit, neboť zohlednění jejich významu pro ochranu biodiverzity, klimatu a plnění mezinárodních závazků je v zájmu celé společnosti,“ uvedl Hofmeister.

• Rozhovor: Česká krajina není na klimatickou změnu připravená, varuje rektor Sklenička

K lepší ochraně starých lesů vyzvala začátkem května Ministerstvo zemědělství také česká pobočka Greenpeace. Požádala, aby se přestaly kácet porosty starší 120 let. „Staré lesy jsou domovem mnoha vzácných živočišných a dalších druhů, které jinde nenajdeme. Pokud je nyní vykácíme, už se nedožijeme jejich plné obnovy,“ řekla Nikol Krejčová, vedoucí kampaně Greenpeace za záchranu starých lesů.

Připomněla, že nejstarší porosty pamatují ještě vládu Františka Josefa l. „Pokud je necháme dožít, biodiverzita v nich se bude dále zvyšovat a postupně se lesy budou obnovovat. Staré lesy mají i další důležité funkce, stabilizují vodní režim v krajině a pomáhají nám zmírňovat průběh klimatické krize,“ konstatovala Krejčová.

V Česku pokrývají staré porosty přibližně 9 procent rozlohy lesů, z toho polovina je ve vlastnictví státu. „Je na rozhodnutí státu, jak naloží s majetkem nás všech, proto by měl rozhodnout o ochraně starých lesů ve svém vlastnictví co nejdříve,“ dodala Krejčová.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Jeňýk Hofmeister, ČZÚ