Neshazujte hnízda jiřičkám a vlaštovkám! Drobní ptáci uleví domácnosti od hmyzu

Je polovina dubna a většina tažných ptáků již čile staví hnízda a chystá se vyvádět potomstvo. Mezi posledními tradičně přilétají i čepýřivé vlaštovky a jiřičky. Oba druhy jsou chráněné a užitečné, loví pro lidi nepříjemný hmyz jako jsou komáři či mouchy či mšice. Přesto jsou jejich hnízda (často i s mláďaty) shazována a ničena kvůli obavám z hluku, švitoření a trusu.

Bohužel, každoročně se Česká společnost ornitologická (ČSO) setkává s případy cíleného shazování jiřiččích a vlaštovčích hnízd, ničení hnízdišť a zabraňování hnízdění, a to ze strany jednotlivců i organizací. To vše je v rozporu se zákonem, jak uvádí ve své zprávě.

• Tip: Jihomoravský Soutok je malá Amazonie. Ochranu potřebuje stejně jako její velká sestra

„Především jiřičky jsou na svá hnízdiště silně vázané. Celé generace obývají tentýž objekt po desítky let. Oba druhy si staví hnízda prakticky výhradně na lidských stavbách. Vlaštovky uvnitř, nejčastěji ve stodolách, dílnách, garážích, průmyslových halách, průjezdech či zemědělských objektech a stájích. Jiřičky naopak na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích,“ říká Lukáš Viktora, odborník ČSO na ochranu ptáků v zástavbě.

Lidé mají s jejich hnízděním především problém kvůli hluku a trusu, který se během letní sezóny nahromadí pod hnízdem. Snaží se tak zabránit samotnému zahnízdění například pomocí ostrých bodců nebo překážek pro let.

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

To ale paradoxně drobným ptákům usnadní výstavbu hnízda, protože ho mohou o něco zapřít. Pokud si vyhlídnou místo zvenku budovy, nebo si najdou cestu dovnitř, pak se musí člověk s hnízdem smířit a vytrvat do konce sezóny.

Chcete drobným ptáčkům pomoci? Vybudujte umělá hnízda, poskytněte vodu a na ochranu zdí využijte podložku proti trusu

Řešením v případě obav z trusu je pak například podložka z libovolného materiálu, který mohou lidé umístit alespoň třicet centimetrů pod hnízdo, aby nesloužila jako posed pro predátory. A po vylétnutí mláďat je možné podložku opět sundat a vyčistit.

Přes sezónu se pak jiřičky a vlaštovky odvděčí lovem drobného hmyzu, jako jsou mšice, muchničky, komáři a dalších. Stačí jim jen umožnit obsadit podkroví a vychovat mladé.

Ne všichni to ale respektují. „Setkáváme se i s případy, kdy lidé shazují hnízda s vejci i mláďaty, což je zcela nepochopitelný a barbarský čin. Navíc v rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pokud někdo jiřičkám hnízdo shodí a zabrání jim ve stavbě hnízda nového, znamená to to pro ně předčasný konec sezóny. Jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít,“ doplňuje Viktora.

• Psali jsme: Češi ročně zastřelí stovky celosvětově ohrožených poláků velkých. Zákon to dovoluje

Pokud chce někdo jiřičkám a vlaštovkám pomoci se stavbou hnízda, má příležitost. „Oba druhy potřebují bláto, které dobře lepí. Každý z nás jim může pomoci tak, že na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. Případně na záhonech vytvoří kaluže s bahnitými břehy. Pokud jsou jiřičky a vlaštovky v okolí, zdroj bláta najdou. Alternativou je umístění umělých hnízd,“ radí Dobruská, která se v ČSO věnuje vzdělávání.

Text: Kristýna Čermáková

Foto: Zbyněk Nantl, archiv ČSO