Mohl tasmánský tygr přežít déle, než jsme si mysleli? Nová studie dává naději, že ano

Jedním ze symbolů vymírajících zvířecích druhů je vakovlk tasmánský, známý také jako tasmánský tygr. Vizuálně zajímavý drobný psovitý masožravec s pruhovanými zády údajně vyhynul v roce 1936, když zemřel poslední jedinec odchovaný v zoologické zahradě v tasmánském Hobartu.

Z té doby také pochází poslední známá fotografie. Občas se mezi místními průvodci vynořila historka o živém zvířeti, důkaz ale nikdo nepřinesl. Výpravy za hledáním tasmánského tygra se tak staly kolikrát pouze komerční turistikou.

Poslední přirozená a ověřená pozorování v přírodě jsou přitom datována zhruba do roku 1910. Od té doby až do osmdesátých let mají vědci zapsaných dalších 1237 stop, které jim hlásili místní nebo turisti. Žádná z nich ovšem neprokázala, že by tasmánský tygr přežil do současnosti. Za vyhynulého je považován oficiálně od roku 1982 poté, co snahy o nalezení jakékoliv živého jedince selhaly.

• Tip: Vážně zraněný vlk Bubla se vrátil zpět do přírody. Možná se znovu připojí k rodné smečce

Aktuální článek v odborném časopise Science of the Total Environment ale všechny tyto stopy znovu porovnal a pokusil se zjistit, zda existuje reálná možnost, že poslední žijící jedinci běhali po zemi ještě ke konci tisíciletí. Autor této studie Barry Brook tvrdí, že podle odhadů a důkazů, které nasbírali, je nejpravděpodobnější datum vyhynutí mezi 40. a 70. léty. Informoval o tom the Guardian.

Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů

Hodnotili i stopy a údajná pozorování z pozdějších lety, ty ale označili jako nedůvěryhodné. Všechen materiál posoudili, od spolehlivých důkazů podložených fyzickým exemplářem až po pozorování zkušenými křováky. Brook říká, že do 60. let 20. století zůstala pravidelná věrohodná pozorování. Ale jak roky plynuly, docházelo k přirozenému úbytku lidí, kteří tu byli dost dlouho na to, aby nějakého ze své zkušenosti poznali.

Šance, že někde stále přežívá populace tasmánského tygra, je menší než jedno procento

„Ale pokud mluvíte o lidech, kteří znali divokou přírodu, pak i v 80. letech stále dochází k občasným věrohodným pozorováním,“ řekl Brook a poukázal na záznam od strážce národního parku Hanse Naardinga, který v roce 1982 na moment zahlédl tasmánského tygra ve svitu své čelovky. Přesto poslední fotografií zůstává osamělý jedinec ze Zoo v Hobartu.

• Psali jsme: Nevídaná globální shoda: třetina světa bude podléhat ochraně přírody, odhlasovala OSN

Autoři studie zkoumali také poslední místa šelmího výskytu. Kromě zajímavých poznatků si slibují, že by znalost chování posledních jedinců vymírajícího druhu mohla v budoucnu pomoci v záchraně jiných. Stejně jako fanoušci lochnesské příšery tvrdí, že Nessie existuje, najdou se i zastánci teorie, že malý psík pořád obývá tropické pralesy. „Šance, že tasmánský tygr ještě někde žije, je menší než jedno procento,“ podotýká ale Brook.

Podle Andrewa Paska, který se věnuje možnosti obnovení zvířete pomocí zachovaného DNA, jsou ale pozorování z posledních let velmi nespolehlivá. Tvrdí, že s největší pravděpodobností lidé zahlédli jen toulavého psa, ale v nadšení ho považovali za vyhynulou šelmu. „Dávalo by smysl, že po světě pobíhalo ještě několik zvířat i po roce 1936, ale je nepravděpodobné, že by přežili více než několik generací,“ říká. A průměrný tasmánský tygr se dožíval nejspíše kolem osmi let.

Text: Kristýna Čermáková

Foto: GoleGole - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=23233000