Dostanou německé dálnice „solární stříšky“? Ambiciózní projekt by vyrobil obrovské množství energie
Snaha o rozsáhlejší instalace fotovoltaiky naráží v poslední době na nedostatek vhodných prostor. V Německu proto přišli s řešením – využít jinak nevyužitelný pozemek podél dálnic.
Kristýna Čermáková
16. 4. 2023
Inovativních alternativ, kam postavit solární elektrárny, neustále přibývá. Od agrivoltaik po plovoucí panely na vodních přehradách. S konceptem „energetických pásů“ podél průmyslových oblastí, dálnic a letišť přišla nadace Altes Neuland Frankfurt.
Projekt by obsahoval stožáry s ocelovou sítí, které by byly vztyčeny každých 15 metrů po stranách dálnice. Fotovoltaické moduly by byly instalovány na ocelových příhradových nosnících zavěšených mezi stožáry. Jednotlivé prvky silniční fotovoltaické elektrárny by propojoval podzemní kabel.
Nadace uvádí, že pokud by 80 procent dálnic a 65 procent okrsek v Německu (dohromady 45 tisíc kilometrů) bylo vybaveno fotovoltaickými panely s pětadvacetiprocentní účinností, mohlo by se ročně vyrobit až 200 terawatthodin energie. Pro srovnání, obnovitelné zdroje energie v Německu loni vyrobily zhruba 256 terawatthodin energie a pokryly kolem 46 procent německé spotřeby elektřiny.
Nevýhodou stožárů je velmi vysoká počáteční cena, která převyšuje náklady konkurenčních a tradičních řešení. Životnost by ovšem stožáry měly mít až sto let, a z dlouhodobého hlediska by byly výhodnější. Měnit by stačilo solární panely.
Němečtí inženýři se upnuli k myšlence fotovoltaik na výškové úrovni větrných turbín především kvůli nedostatku plochy. S rozšířením elektromobility se předpokládá, že do roku 2050 bude potřeba vyrábět 2400 terawatthodin energie ročně. Na vyrobení jen jednoho tisíce terawatthodin by museli solárními panely pokrýt zhruba 2,5 procenta celé země.
Elektrárna přes celé Německo
Nadace Altes Neuland uvažovala také o problematice krajinného rázu. Pokud energetický pás vede přes město nebo kolem lesa, aleje stromů či obzvláště malebné krajiny, může být jednoduše přerušen. V takovém případě mohou projektanti vynechat stožáry a moduly a pokračovat pouze podzemním kabelem. Pole energetického pásma by začínalo znovu až za obcí nebo lesem, přičemž obě části by byly stále propojoval podzemní vodič.
Energetická pásma by se táhla stovky kilometrů, takže by dokázala vyrovnat výkyvy ve spotřebě a výrobě v celém systému. Nadace spoléhá i na fakt, že Německo je velká země a když na jednom místě prší, na jiném svítí slunce.
Spočítejte si úsporu a získejte střešní elektrárnu do několika týdnů
Optimalizaci projektu by navíc zvýšilo i zapojení větrných turbín. Na stožáry lze umístit menší větrné turbíny a do energetických pásem se mohou zapojit i stávající systémy, které jsou umístěny na polích podél dálnic.
Iniciátoři projektu tvrdí, že jejich plán by se potýkal jen s menšími problémy s poskytováním prostor a povoleními. Nová infrastruktura by se stavěla pouze do dvou metrů od krajů dálnic či silnic. Jde o pozemky ve vlastnictví státu, takže by nebylo potřeba povolení od mnoha různých vlastníků půdy.
Stavba energických pásem by mohla začít v malém měřítku. Obrovský infrastrukturní projekt by podle Nadace nebyl nutný. Obce a investoři by mohli rozvíjet malé úseky. Důležité by bylo pouze to, aby byly vybudovány tak, aby bylo možné úseky později spojit a aby existoval právní a technický základ pro obchodování s elektřinou podél úseků.
Všechny instalované technologie jsou již připraveny k uvedení na trh a byly vyzkoušeny. Nadace argumentuje tím, že potřebné moduly, ocelové pylony a podzemní kabely jsou k dispozici již desítky let. Roční výrobní potenciál 200 terawatthodin by podle inženýrů mohl být dosažen již v roce 2030.
Text: Kristýna Čermáková
Foto: Altes Neuland Frankfurt