Stavební zákon je zaplevelený. Sebelepší novela ale nenahradí slušné jednání, říká právník

V souvislosti s novým stavebním zákonem se debaty vedou také o zapojení veřejnosti do rozhodování o nových stavbách, které více či méně zasáhnou do kvality jejich životů. Redakce Obnovitelně.cz proto v sérii textů nabídne několik pohledů na tuto připravovanou normu.

Prvním z nich byl postoj asociace Zelený kruh, která sdružuje desítky nevládních organizací v České republice a věnuje se nejen ochraně životního prostředí, ale také legislativními otázkami a občanskými právy v rozhodovacích procesech.

• Boj o stavební zákon: Vrátí vláda lidem právo podílet se na rozhodování?

Nyní následuje pohled právníka Pavla Douchy, který je společníkem a jedním ze zakladatelů advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti. „Žádný zákon nakonec nenahradí kulturu jednání, kvalitu a slušnost lidí, kteří se procesů podle stavebního zákona účastní,“ řekl Obnovitelně.cz. Podle něj by bylo ale lepší, kdyby poslanci provedli úpravy v původním zákonu, který ještě schválila vláda Andreje Babiše (ANO), než řešili jeho novelu od nynější vlády Petra Fialy (ODS).

Doucha vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a ve své kariéře se věnoval zejména právu životního prostředí a souvisejícím oborům, jako je například právě stavební právo nebo správní řízení, a následně také energetickému právu.

Je držitelem Ceny ministra životního prostředí za příspěvek k rozvoji environmentálního práva za rok 2004, působil i v rozkladové komisi ministra životního prostředí, je autorem mnoha odborných článků.

Kancelář Doucha Šikola advokáti s.r.o. úzce spolupracuje s nejvýznamnějšími profesními organizacemi, jako je Solární asociace, AKU-BAT, CZ Biom nebo Asociace malých a středních podnikatelů a je partnerem Svazu moderní energetiky.

Nevyhovující zaplevelený zákon

Podle Pavla Douchy platný stavební zákon jednoznačně nevyhovuje aktuálním potřebám. „Je to postupnými novelami zaplevelený zákon,“ řekl Obnovitelně.cz. Uvedl, že umožňuje velký počet takzvaných odchylných procesů od standardního územního a stavebního řízení, různé územní souhlasy, ohlášení, spojená řízení nebo veřejnoprávní řízení, které nejsou vzájemně integrálně propojeny.

• Tip: Česku se nedaří zastavit pokles biodiverzity. Úbytek druhů přiznává i Ministerstvo životního prostředí

„Je na nich vidět, že byly na stavební zákon postupně ‚nalepovány‘,“ poznamenal Doucha. K tomu se ještě před časem připojil zákon o liniových stavbách s další sadou odchylných postupů. „Většina z nich sice vznikla s dobrým úmyslem zjednodušit řízení, ale tou cestou, že se vytvořila nějaká nová varianta ‚zjednodušeného‘ řízení bez dostatečné provázanosti,“ vysvětluje Doucha.

Platná norma navíc naprosto neodpovídá současným trendům v práci s dokumenty. „Jste pořád nucení tisknout projekty do spisu a obíhat úřady, aby vystavily papír s ‚razítkem‘, a ten pak přinesete stavebnímu úřadu. Není prakticky žádná digitalizace a workflow práce s dokumenty (snadné sdílení i na dálku – pozn. aut.), které moderní technologie umožňují,“ řekl Doucha.

V minulosti Doucha spolu s dalšími odborníky ještě i z pozice Ekologického právního servisu kritizoval propojení stavebních úřadů s obcemi, kdy docházelo a dochází k ovlivňování rozhodování stavebního úřadu ze strany samosprávy.

„To nemusí mít charakter nějakého nepřípustného nátlaku, ale když je úředník zaměstnancem úřadu pod starostou, tak velmi dobře poslouchá, co starosta říká. Samostatná soustava stavebních úřadů završená Nejvyšším stavebním úřadem by toto odstranila a navíc by přinesla sjednocení rozhodovací praxe,“ poznamenal Doucha.

„Integrace dotčených orgánů by odstranila zákopovou válku a aroganci některých dotčených orgánů, které prostě trvají na svém názoru, aniž by se obtěžovaly s náznakem racionálního odůvodnění, protože prostě můžou vydat závazné stanovisko a nemusí se s nikým bavit a nikoho přesvědčovat,“ dodal Doucha.

Novely vytěsnily veřejnost

Z platné normy byla podle Douchy postupem let a novel vytěsněna veřejnost z mnohých rozhodovacích procesů. „Současný stavební zákon tedy rozhodně ve srovnání s novým stavebním zákonem nemá nějakou vyšší kvalitu zapojení veřejnosti,“ tvrdí zkušený právník.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

Největší nedostatek vidí v tom, že nikdy nikdo věcně nehodnotí argumenty a dokumenty předkládané veřejností jako účastníky řízení. „Postupem let se tato všeobecně rozšířená praxe poněkud zcivilizovala praxí správních soudů, které v mantinelech své kompetence říkají úřadům, že by se měl názor veřejnosti brát vážně,“ připomněl Pavel Doucha.

Ve finále to ale podle něj nakonec stejně skončí tak, že dotčená veřejnost uplatňuje procesní námitky a upozorňuje na chyby v rozhodovacím procesu. „Protože to je něco, čím se úřady a soudy zabývat musí. Pak se vyčítá v konkrétních případech účastníkům z řad veřejnosti, že stejně nic věcného nechtějí a jen procesně blokují vydání rozhodnutí,“ uvedl Doucha.

• Tip: Martin Marek: Občané Dobříše v referendu prosadili takřka neprůstřelnou ochranu zeleně a krajiny

Tomu samozřejmě nahrává současné stavební právo, které je postavené na získávání jednotlivých stanovisek dotčených orgánů. „Umožňuje vést účastníkům řízení doslova zákopovou válku. Brání vydání jednotlivých závazných stanovisek a s každým vydaným stanoviskem ustupujete k dalšímu orgánu a děláte to samé. Tím se vydání povolení prodlužuje, ale nevede to ve většině případů k zastavení stavby, jen pokud si investor řekne, že nemá sílu na několikaleté hádky a spory,“ uvedl Doucha.

V zamítnuté předloze ubylo příkopů

Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) protlačila parlamentem nový stavební zákon, který v tomto ohledu znamenal vůči veřejnosti posun k lepšímu. „Pokud bych to měl velmi obecně shrnout, pak v návaznosti na mé předchozí vyjádření ubývá zákopů, tedy jednotlivých dílčích řízení o závazných stanoviscích nebo EIA, které jsou integrovány do řízení o povolení stavby,“ řekl Doucha.

V řízení o povolení stavby samotném se pak podle něho nic zásadního oproti současnému platnému stavebnímu zákonu nezměnilo. „Tím ale nechci říci, že v Babišově zákonu není z tohoto hlediska co zlepšovat. Určitě je, ale viděl bych to spíše na dílčí úpravy, než napadat celý jeho systém. To však současná vláda nečiní, namísto toho boří celý systém a účast veřejnosti přitom neposiluje vůbec nijak,“ soudí Pavel Doucha.

Znamená to, že nová předloha připravovaná vládou Petra Fialy (ODS) účast lidí na rozhodování spíše omezuje? „V podstatě ano. Pokud měla být aktuální novela reakcí na výhrady, že Babišův stavební zákon omezuje účast veřejnosti, pak se to tedy vůbec nenaplnilo. Novela je vlastně jen hádka o tom, jestli stavební úřady zůstanou na obcích a krajích, a kolik jich bude. A že zůstanou dotčené orgány státní správy se svými razítky, tedy závaznými stanovisky,“ sdělil právník.

• Tip: Francie jako první uzákonila agrivoltaiku. Solární panely pomůžou vínu, obilí nebo bramborám

Lze ale vytvořit nějakou ideální normu, která by vyhovovala investorům a současně i lidem, kteří se chtějí podílet na rozhodování? „Ideální asi vytvořit nejde,“ myslí si Doucha. Stavební zákon připravený Babišovou vládou byl podle něj ve většině ohledů dobrý.

„Dílčími úpravami by ho bylo možné zlepšovat třeba právě v oblasti zapojení veřejnosti. Ale chtěl bych říci jednu podstatnou věc: žádný zákon nakonec nenahradí kulturu jednání, kvalitu a slušnost lidí, kteří se procesů podle stavebního zákona účastní,“ zdůraznil Doucha.

„Dokud budeme mít investory, kteří jsou zvyklí prosazovat záměry na sílu, zapšklé a negativně naladěné úředníky a veřejnost, která je proti čemukoliv novému, co by mělo vzniknout v jejím okolí, bez ohledu na to, co to je, tak nám žádný zákon nepomůže,“ uzavírá právník.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Klára Vajchrová