Superlevné klimajízdenky ve středních Čechách nebudou. Nejsme tak bohatí, říká Borecký

V první části našeho seriálu jsme informovali o různých přístupech českých krajů a velkých měst k (ne)zdražování veřejné dopravy tváří v tvář rostoucím nákladům na tuto základní obslužnost. Ve druhé části se podíváme, jakou cestou se vydalo v této věci Německo a Španělsko a podle jakých kritérií se ve svých rozhodnutích řídí středočeský radní pro dopravu Petr Borecký (STAN).

Německá superjízdenka a úleva pro občany ve Španělsku

Německo zažilo přes léto neskonalý úspěch se svou „superlevnou“ vlakovou jízdenkou za 9 eur. V listopadu proto schválilo jejího nástupce jménem „Deutschland ticket“. Vyjde na 49 eur (zhruba 1 200 Kč) měsíčně a platí jak na MHD, tak i ve vlacích nebo autobusech.

Jízdenka by měla začít platit od 1. května, od 3. dubna začne její předprodej. Německý ministr financí Christian Lindner jízdenku označil za „největší tarifní reformu veřejné dopravy v historii Německa“. Jízdenka má za cíl nejen přinést přímou finanční úsporu milionům obyvatel, ale také způsobit změnu jejich dopravního chování a odklon od individuální automobilové dopravy.

Podobnou cestou se vydalo Španělsko, kde od září do prosince mohli lidé cestovat na některých krátkých a středně dlouhých trasách bezplatně. Vláda následně toto opatření prodloužila až do konce letošního roku a přidala i autobusové linky. Bezplatné cestování nabízí národní železniční dopravce Renfe. Španělská vláda tímto krokem chce lidem snížit rychle rostoucí životní náklady.

„Jsem si plně vědom každodenních potíží, kterým čelí většina obyvatel. Vím, že váš plat je stále nižší a že je těžké vyjít s penězi, když jsou potraviny stále dražší a dražší. Budu dělat všechno proto, abych podpořil dělnickou třídu,“ uvedl španělský premiér Pedro Sánchez.

Borecký: Západní státy jsou v jiné ekonomické situaci

Je tedy vidět, že přístupy k veřejné dopravě ze strany politické reprezentace mohou být různé. Redakci Obnovitelně.cz zajímalo, podle jakých kritérií se v těchto věcech rozhoduje zmíněný středočeský radní pro dopravu Borecký, který jde svými rozhodnutími proti evropskému trendu.

„Podle komplikovanosti, rozsahu a případného přesahu problematiky rozhoduji na základě interních odborných kapacit a analýz organizátora IDSK (středočeský organizátor dopravy, pozn. red.). A samozřejmě rozhoduji také podle svého úsudku podloženého zkušenostmi a vzděláním,“ popisuje Borecký pro Obnovitelně.cz.

Ekonomika je pro něj stěžejním aspektem při rozhodování o budoucnosti veřejné dopravy, ale prý ne jediným. „Zásadním je zajištění kvalitní dopravní obslužnosti. Rozvoj veřejné dopravy je velmi důležitý, avšak je nutno si uvědomit, že musí být udržitelný nejen environmentálně, ale také finančně. Ekonomicky neudržitelná forma veřejné dopravy by z dlouhodobého hlediska znamenala výrazné snížení nabídky pro cestující a tím i odklon od veřejné dopravy, což by bylo pochopitelně kontraproduktivní,“ vysvětluje středočeský radní pro dopravu.

Srovnání se zeměmi na západ od nás přitom kvůli odlišné výchozí pozici odmítá. „Pominu-li hluboký exkurz do historie, kdy byla naše ekonomika řízena centrálně a kdy poválečný ekonomický vývoj v zemích západně od Rozvadova čerpal z tržního hospodářství, suše konstatuji, že tyto státy byly a jsou v úplně jiné finanční situaci a jejich ekonomika také vykazuje zcela jinou produktivitu práce, a proto si mohou veřejnou dopravu daleko lépe dotovat,“ říká Borecký.

Přesto si něco na způsob českého klimaticketu představit dokáže. „Ve Středočeském kraji jsme i spočítali, kolik by stálo jeho zavedení (jednalo by se cca o 20–25 miliard Kč ročně k současným výdajům na veřejnou dopravu v ČR navíc). Ale nemá-li být zavedení klimaticketu opět další akcí státu na dluh, musí se z něčeho zaplatit. Tím něčím je třeba zavedení mýta na českých silnicích i pro osobní automobily nebo zvýšení spotřební daně na paliva. Je ale na toto česká společnost připravena?“ táže se politik.

Středočeský kraj kromě zdražování veřejné dopravy vyvolává kontroverze i svým plánem na ukončení provozu na některých lokálních železničních tratích. Tomuto tématu se budeme podrobně věnovat v další části textu, včetně srovnání přístupů k lokálkám v dalších krajích České republiky.

Autor: Ondřej Hudec