Domácnosti mají ochránit cenové stropy na elektřinu. Jaká řešení jsou ve hře?

Hlavním důvodem růstu cen elektřiny je vysoká cena zemního plynu. Na Evropu útočí Putin prostřednictvím utahování kohoutků se zemním plynem. Nedostatek plynu a následný stres na energetických trzích tlačí ceny vzhůru. Efekt nedostatku plynu násobí také problémy s jadernými elektrárnami ve Francii, kde polovina elektráren nefunguje několik měsíců kvůli opravám a problémům s chlazením. Právě drahé plynové zdroje určují výslednou cenu elektřiny na burze.

Evropa se snaží nahradit ruské dodávky zemního plynu pomocí nákupu z jiných zemí. Současně je třeba hledat cesty, jak spotřebu zemního plynu snížit. Náhrada plynu a jeho efektivní využití pomohou ceny elektřiny stáhnout dolů. Bude to však nějaký čas trvat, proto státy budou usilovat o částečnou reformu energetického trhu. Ve hře je buď oddělení ceny elektřiny a plynu nebo zastropování cen. Klíčová debata proběhne na radě evropských ministrů pro energetiku.

Proč je drahý proud

V minulém desetiletí těžila Evropa z funkční energetické burzy a spolu s ní i spotřebitelé. Vznikl trh a konkurence, která stlačila ceny velmi nízko. Systém, kdy cenu určuje tzv. závěrná elektrárna, funguje na evropském energetickém trhu desetiletí. V případě, že nestačí poptávku pokrýt levnými zdroji (obnovitelné zdroje, staré jaderné elektrárny), naskočí do hry například paroplynové elektrárny. Pro výrobce energie je zas závěrný zdroj motivací provozovat také efektivní (= levné) zdroje energie a z toho mohou těžit spotřebitelé díky postupně rostoucímu množství levných zdrojů. V době, kdy stál plyn i pod 20 EUR/MWh, si fungování energetického trhu spotřebitel nevšiml a nakupoval levně elektřinu. Nyní je evropský energetický trh v extrémní situaci, protože potřebujeme plynové zdroje, ať už kvůli nedostatkům francouzských jaderných elektráren nebo pro uspokojení spotřeby. Plynu je málo a je extrémně drahý.

Investice do solárních panelů se vrací od 6 lety. Vyplatí se i vám?

Španělský model

Strop na cenu plynu je model využitý již ve Španělsku a Portugalsku. Čísla z energetického trhu ukazují, že cena elektřiny je díky tomuto opatření pod 200 EUR/MWh (během tohoto týdne se dokonce přiblížila k úrovni 100 EUR/MWh). Ukazuje se tedy, že daný krok může udržet dostupné ceny elektřiny právě s ohledem na závislost cen elektřiny na plynu. Určitou nevýhodou je fakt, že dotace na plyn mohou vést k jeho větší spotřebě a vzhledem k jeho nedostatku v Evropě se může roztočit neřešitelná spirála problémů. Pokud by se mělo toto řešení překlopit na evropskou úroveň, je třeba ho aplikovat na celý trh. Současně je třeba doplnit stropy cen o podmínku úspor energie.

Stropy cen elektřiny se zdají jako dražší cesta, než je snížení cen plynu. Dostupná čísla uvádí, že podobný zásah by vyšel na stovky miliard korun jen v České republice. Pokud by šlo jen o stropy bez státních kompenzací, může dojít ke kolapsu v dodávkách elektřiny. Což se ukázalo v případě Austrálie, kde po zastropování cen elektřiny hrozí blackout.

Evropský model

Evropská komise a Německo navrhují řešení, podle kterého by zdroje s levnými náklady (jádro, obnovitelné zdroje apod.) měly mít nastaven strop cen, za které prodávají elektřinu. Zisky nad limit by se rozúčtovávaly odběratelům. Právě to je druhá cesta, jak lze vytvořit strop koncové ceny pro odběratele elektřiny, kam míří návrh poradců českého premiéra.

Sníží se tak zisky, které vlastníci obnovitelných zdrojů či jaderných reaktorů aktuálně mimořádně vydělávají na vysokých cenách silové elektřiny určené plynovými zdroji (viz úvod článku o principu obchodování). Přerozdělení zisků je pak ochranou domácností před vysokými cenami – nedotknou se jich. Evropa také navrhuje akceleraci úspor energie. Podobně jako se Evropa dohodla na snížení spotřeby plynu o patnáct procent, by se mohla dohodnout i na úsporách v elektřině.

Národní cesty

Španělský či Evropský model mají šanci snížit ceny elektřiny na burze na úroveň pod 300 EUR/MWh (možná i více, záleží na tom, jak bude zarážka nízko). To je však stále více, než jak se pohybovaly ceny energie před válkou. Národní vlády se proto zabývají vlastním doplňkem, který pomůže ochraně domácností před vysokými cenami.

Mezi prvními oznámilo přípravu cenových stropů Rakousko. Kancléř Karl Nehammer ve středu uvedl, že strop cen by měl snížit náklady průměrné tříčlenné domácnosti o zhruba 500 eur ročně. Pro 80 % první spotřeby (v Rakousku v průměru 2 900 kilowatthodin) bude platit ochranná cena 10 eurocentů za kilowatthodinu, zatímco za zbývající část spotřeby bude muset domácnost zaplatit běžnou tržní částku. Vláda poskytne na financování opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci a potrvá do konce června 2024, přibližně 3–4 miliardy eur. „Nikdo v Rakousku by si neměl být schopen dovolit své základní potřeby elektřiny,“ řekl kancléř Nehammer. „Jde o rychlou a nebyrokratickou pomoc, a proto o ni nikdo nemusí žádat,“ dodal. „Stropy ceny elektřiny budou řešeny automaticky pro každou domácnost. Jde o další základ naší pomoci rodinám.“

Podobně chce doplněk národního opatření připravit také česká vláda. Vedle stropů cen, které může následně vláda financovat právě z vyšších zisků, půjde zřejmě o adresnější cílení dosavadní plošné pomoci. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje úpravu podpory na bydlení, která již nyní garantuje, že výdaje domácnosti za bydlení nepřekročí 30 procent příjmů dané rodiny. Nově má být tato podpora ještě dostupnější.

Slepé cesty

Aktuálně se emisní povolenky podílí na zvýšených cenách elektřiny pouze z necelých 10 % (Evropská komise uvádí 6 %). Řešení se musí soustředit primárně na zemní plyn, ve hře tedy mohou být stropy nebo oddělení trhů s elektřinou a plynem. Pokud by zůstala cena emisních povolenek vysoká, mohou státy využít část příjmů na kompenzace pro domácnosti a podniky. Zejména Polsko tlačí Evropu do zásahu v systému emisního obchodování. Vypadá to, že se některé státy snaží zneužít energetického ohrožení Evropy kvůli svým zájmům ve fosilní energetice a zapomínají, že je zde stále vážná hrozba klimatické změny, která nás stojí ročně desítky miliard korun na škodách způsobených právě důsledky změny klimatu i na ztracených životech.

Autor: Martin Sedlák

FOTO: Pixabay