Záchrana před raketovým růstem nákladů za energie je blízko. Vzniká plán jak zkrotit cenu plynu

Mezi prvními ministry průmyslu v Evropě oznámil potřebu zaměřit se na ceny zemního plynu a jeho vliv na růst cen elektřiny spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení). V pátek 26. srpna oznámil, že se jeho tým bude zabývat možností oddělit cenu elektřiny od ceny plynu a zásadně tak reformovat německý trh s elektřinou. Právě to by mělo ve střednědobém horizontu ulevit spotřebitelům a průmyslu.

Pozornost na plyn se soustředí z logických důvodů: právě na zemní plyn připadá až 80procentní část nárůstu ceny elektřiny. Důvodem jsou především obavy z dalšího omezení dodávek ze strany Ruska, které pak vedou ke zvýšení stresového faktoru na energetických trzích. Drahý plyn pak dopadá na vysoké ceny elektřiny. Ty na burze určuje nejdražší výrobna, která je na trhu k dispozici. Právě kvůli vysoké ceně paliva jsou nejdražším zdrojem plynové elektrárny.

Jako první cenu plynu zastropovaly Španělsko a Portugalsko. Hlavním opatřením tamních vlád proti drahé energii jsou právě stropy cen plynu. Vlády pak platí rozdíl mezi tržní cenou plynu a uměle sníženou. Motivem pro stropy byl cíl snížení účtů o 15 až 20 procent. S tímto opatřením vyslovila souhlas i Evropská komise. „Dočasné opatření umožní Španělsku a Portugalsku snížit ceny elektřiny pro spotřebitele, kteří byli těžce zasaženi nárůstem cen elektřiny v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Zároveň bude zachována integrita jednotného trhu. Kromě toho poskytuje Španělsku a Portugalsku určitý čas na přijetí reforem, které zvýší budoucí odolnost jejich elektrizační soustavy v souladu s cíli Zelené dohody a nakonec ještě více zmírní dopady energetické krize na konečné spotřebitele,“ uvedla výkonná místopředsedkyně Margrethe Vestagerová, která má na starosti pravidla hospodářské soutěže.

Opatření je formulováno tak, že vlády do 31. května 2023 dotují rozdíl mezi tržní cenou zemního plynu a cenovým stropem plynu stanoveným v průměru na 48,8 €/MWh po dobu trvání opatření. Během prvních šesti měsíců je cenový strop stanoven na 40 €/MWh. Od sedmého měsíce se cenový strop zvýší o 5 eur každý měsíc. Na konci se tak cenový strop zvýší na 70 €/MWh.

Český vstup do evropské debaty

Na tiskové konferenci 29. srpna komentoval možná řešení ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Podle něj v důsledku ruské války na Ukrajině přestal evropský trh s elektřinou fungovat. Je tak nutné zajistit oddělení ceny plynu od ceny elektřiny a rada evropských ministrů energetiky by se měla zabývat cenovým stropem pro zemní plyn. Síkela si od tohoto kroku slibuje pokles cen elektřiny, navíc více nákladově efektivní než přímé zastropování cen elektřiny.

Ministr Síkela na setkání s novináři popsal hlavní důvody růstu cen energie v Evropě: kromě ruské agrese na Ukrajině a s tím spojeného omezování dodávek ruského plynu do Evropy jde situace na vrub také odstaveným jaderným elektrárnám ve Francii v důsledku teplého počasí i technických problémů.

Kroky ministra průmyslu podpořil v reakci na tiskovou konferenci Svaz moderní energetiky. Podle něj je třeba možnost oddělení ceny elektřiny od cen plynu více prozkoumat v rámci evropské debaty o reformě energetického trhu. „Hlavním důvodem růstu cen elektřiny je vysoká cena zemního plynu. Zkušenosti ze Španělska a Portugalska ukazují, že přes zastropování cen zemního plynu lze držet nízké ceny elektřiny. Rozpracování možností částečného oddělení vlivu plynu na koncovou cenu elektřiny proto dává smysl. Podle posledních prohlášení se podobným řešením bude zabývat také Rakousko či Německo,“ uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Jen řešení cenových stropů však stačit nebude. Snížení cen by totiž paradoxně mohlo vést k jeho větší spotřebě. Vláda se podle něj v Česku musí podívat také za horizont současných událostí. „Abychom se zvládli zbavit závislosti na ruském zemním plynu, potřebujeme nejen nákup plynu z jiných zemí, ale především využít také domácí možnosti energetické bezpečnosti. Pokud je zemní plyn Putinovou zbraní vůči Evropě, jsou zateplené domy, solární panely či bioplynové stanice naším štítem. Česko proto potřebuje zajistit takové podmínky, které umožní rychlý růst zdrojů nezávislých na dodávkách z Ruska,“ uvedl Sedlák. Klíčem je podle Svazu moderní energetiky rychlá změna stavebního zákona, zajištění možnosti sdílet elektřinu mezi spotřebiteli či zvýšení objemu prostředků v Nové zelené úsporám tak, aby na pomoc dosáhly i nízkopříjmové domácnosti.

Každá zelená kilowatthodina se počítá

Náhradu zemního plynu pomocí úspor energie podpořila v pondělí 29. sprna také předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenová. Členské státy hledají cesty, jak zajistit úsporu zemního plynu o 15 procent, což sníží dovoz ruského plynu o 45 miliard kubíků. „Každá kilowatthodina elektřiny, kterou Evropa vyrobí ze slunce, z větru, z vodní energie, z biomasy nebo zeleného vodíku posiluje naši nezávislost na ruských fosilních palivech. Právě do těchto řešení musíme investovat. Navíc je dnes cena větrné a solární energie levnější než znečišťující fosilní paliva," uvedla von der Leyenová.

Předsedkyně Komise také připustila, že raketově rostoucí ceny elektřiny odhalují omezení našeho současného uspořádání trhu s elektřinou. Komise proto podle ní začala pracovat na nouzovém zásahu a strukturální reformě trhu s elektřinou: „Potřebujeme nový tržní model pro elektřinu, který skutečně funguje a vrátí nás zpět do rovnováhy."

Autor: Martin Prax

FOTO: Unsplash