V Česku vyjel první popelářský vůz na elektrický pohon. Sváží odpad v Brně

„Zatímco typický popelářský vůz, jemuž se v hantýrce říká kukačka, najede měsíčně něco přes dva tisíce kilometrů, přičemž spálí přibližně 450 litrů nafty, tento vůz je plně bez emisí, bez zápachu nafty, nevypouští žádné oxidy dusíku ani emise CO2,“ řekl 1. náměstek brněnské primátorky Petr Hladík, který je současně místopředsedou KDU-ČSL.

Pro popelářský vůz na naftu je typický především pach spalované nafty a hluk nastartovaného motoru. Náročné na spotřebu je především neustálé rozjíždění a zastavování během sběru odpadu. Zato elektrická „kukačka“ se ulicí pohybuje takřka neslyšně a bez výfukových plynů. „Z popelářského vozu na elektřinu slyšíte už jenom brzdy, signál při zařazení zpátečky a zvuk vysypávání obsahu nádob,“ konstatoval Petr Hladík.

První elektrická vlaštovka

„Toto je první vlaštovka našeho budoucího bezemisního vozového parku,“ zdůraznil Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno. V příštích letech bude SAKO Brno postupně přecházet na vozy s alternativním pohonem, ať již na elektřinu, či dokonce na vodík.

Energii pro nabíjení svého vozového parku bude SAKO Brno brát z vlastních zdrojů. Využívat chce jednak rostoucí sítě městské fotovoltaiky a také provozu brněnské „spalovny“, přesněji Zařízení na energetické využití odpadu, které z odpadů umí vyrábět teplo a elektrickou energii. Filip Leder zdůraznil, že velké dobíjecí středisko bude také v areálu SAKO Brno a poslouží i veřejnosti. Dodal, že na střechách budov v areálu SAKO Brno se nainstalují fotovoltaické panely, určené právě pro nabíjení popelářských vozů.

I když pořizovací cena elektrického popelářského vozu ve výši 12 milionů korun je výrazně vyšší než v případě klasického naftového auta, díky levnějšímu provozu se jeho nákup vyplatí – investice se vrátí do několika let. SAKO totiž díky osazování vlastních objektů fotovoltaickými panely bude vyrábět stále více vlastní elektřiny.

Výrobcem vozidla, které dokáže vysypávat jak klasické popelnice, tak kontejnery, je Volvo FE Electric. Minimální dojezd na plně nabité baterie je 70 kilometrů, což platí pro teplotu deset stupňů pod nulou. To je vzdálenost, která plně postačuje pro osmihodinovou směnu. Baterie je možné nabít za dvě hodiny. Elektrický nákladní vůz Volvo si Brno vybralo právě kvůli jeho technickým parametrům – především dojezdu, výkonu a doby nabíjení.

V Evropě přibylo 1 243 elektronáklaďáků

V Evropské unii se podle údajů Centra dopravního výzkumu prodalo v uplynulém roce 1 243 elektrických nákladních vozidel. „Celkově v roce 2021 vzrostly registrace nových elektrických nákladních vozidel (bateriová elektrická vozidla, elektrická vozidla s palivovými články, vozidla s prodlouženým dojezdem a plug-in hybridní vozidla) o 26,6 procent,“ uvedlo centrum.

Největší nárůst zaznamenalo Španělsko, bezmála o 140 procent. Na druhém místě skončila Francie s téměř 90procentním nárůstem. Německo sice zaznamenalo nárůst „jen“ necelých 16 procent, ale s 987 prodanými auty se stalo zemí s největším počtem nových elektrických nákladních vozidel v Evropské unii. Na druhém místě se umístilo Nizozemsko se 75 registracemi. Podíl elektrických vozidel na prodejích nových vozidel se tak zvýšil z 0,4 procent v roce 2020 na 0,5 procent vloni.

V České republice byla v uplynulém roce registrována dvě nákladní elektroauta Volvo FL Electric. „Nákladních bateriových elektrických vozidel je zatím v České republice poskrovnu, významně více registrací bylo evidováno u plynových vozidel,“ konstatoval výzkumný pracovník Centra dopravního výzkumu Lukáš Kadula.

V Česku je 12 183 elektroosobáků

Centrum dopravního výzkumu nedávno zveřejnilo rovněž statistiku osobních bateriových elektrických vozidel, kterých bylo na konci června registrováno 12 183, za šest měsíců letošního roku se tak jejich počet zvýšil o 27 procent, tedy bezmála o 2,6 tisíce.

„Přestože v podílu registrací nových osobních bateriových elektrických vozidel nepatří Česká republika mezi zeměmi Evropské unie k premiantům, sekundární trh získává na dynamice. Zatímco za celý loňský rok bylo registrováno 733 ojetých elektromobilů, jen v prvních šesti měsících to již bylo 661, přičemž k nejoblíbenějším elektrickým ojetinám patří letos BMW, Tesla a Volkswagen,“ konstatoval Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu.

„Cenová dostupnost ojetých vozidel, spolehlivost a nízké provozní náklady spolu s rozšiřující se veřejnou dobíjecí infrastrukturou mají v tomto ohledu na celkový počet registrací bezesporu pozitivní vliv,“ dodal Bezděkovský. Téměř 40 procent osobních elektromobilů je registrováno v Praze (4 779 vozidel), následuje Středočeský (2 557) a Jihomoravský kraj (1 135).

Autor: Pavel Baroch

Foto: SAKO Brno