Praha nebo Brno: nejen velká města startují solární revoluci

Čistou energii budou ještě letos - ihned po připojení do sítě - využívat první tři bytové domy v Praze. Dočká se jí ale třeba i domov pro seniory v Ďáblicích, policejní budova ve čtvrtém pražském obvodu nebo škola v Praze 11. „Střechy domů nachází díky fotovoltaickým panelům smysluplné využití. Zvlášť v současné situaci, kdy řada domácností zažívá zdražování elektřiny. Oproti tomu fotovoltaické elektrárny zajišťují vlastní zdroj levné energie a tím úsporu té, kterou je jinak nutné nakupovat ze sítě. Úspora se pohybuje mezi dvaceti až čtyřiceti procenty,“ uvedl Jan Chabr (TOP 09), radní hlavního města Prahy pro oblast správy majetku.

Dodal, že budování slunečních elektráren na pražských střechách významně přispívá také k plnění Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030. Technologie hlavního města Prahy v celém projektu „Pražské solární elektrárny“ zajišťují vypracování projektové dokumentace, povolovací procesy a na jejím základě pak instalaci celé solární elektrárny.

Práce, které vedou k dokončené elektrárně, trvají podle předsedy představenstva této společnosti Tomáše Jílka zhruba čtyři týdny. „Pokud není vyžadováno stavební povolení, které celý proces prodlouží, máme projektovou dokumentaci pro jeden objekt hotovou obvykle do tří týdnů. Samotná realizace už je rychlejší – ta zabere týden. Podmínkou je ale dostatek potřebného materiálu, zejména fotovoltaických panelů,“ konstatoval Jílek.

Panely bude THMP instalovat nejen na městské objekty, ale také na bytové a rodinné domy. „Pro následující rok jsme si stanovili cíl dokončit až dvě fotovoltaiky týdně. Plánujeme proto významně posílit stav našich elektromontérů a projektových manažerů, kteří by nám pomohli ambiciózního výsledku dosáhnout,“ dodal Jílek. Sluneční elektrárny vybudované v letošním roce budou mít souhrnný maximální výkon 400 kWp. Ambicí pro příští rok je navýšení až na 3 MWp.

Stovky brněnských střech

S masivní instalací fotovoltaických panelů počítají také jiná města. Například Brno hodlá v nejbližších letech zprovoznit desítky solárních elektráren na střechách budov ve svém majetku. Hodlá tak posílit svou energetickou soběstačnost a přispět k ochraně klimatu. Elektrárny vybuduje a bude provozovat nová společnost SAKO Brno SOLAR. Aby šlo vše hladce, nechala si vypracovat metodiku, která stručně a přehledně stanovuje postup a kompetence jednotlivých smluvních stran.

SAKO Brno SOLAR nabízí jednotlivým městským společnostem a dalším subjektům zajištění fotovoltaických systémů na klíč. Provede tedy kompletní realizaci od předprojektové a projektové přípravy, zajistí financování a také garantuje provoz a údržbu systému po dobu předpokládané životnosti 30 let. Financování je založeno na komerčním úvěru a dotacích z evropských fondů, neklade proto žádné nároky na rozpočet města Brna ani městských částí.

„Fotovoltaický systém v majetku SAKO Brno SOLAR bude na budovách umístěn na základě nájemní smlouvy za jednu korunu za měsíc, elektřina bude do objektu dodávána na základě další smlouvy. Cena za elektrickou energii činí do doby splacení komerčního úvěru osmdesát procent ceny elektřiny z distribuční soustavy, po splacení úvěru pak jednu korunu za kilowatthodinu,“ sdělil 1. náměstek brněnské primátorky Petr Hladík, který je současně místopředsedou KDU-ČSL.

Dodal, že splatnost úvěru bude maximálně 20 let, bude se však odvíjet od cen elektřiny na trhu, při současných i předpokládaných cenách tedy bude velmi pravděpodobně kratší. Fotovoltaika se bude montovat ve dvou etapách. „V první bude instalován takový výkon, aby bylo maximum výroby spotřebováno v samotném objektu, v další etapě pak bude využit maximální potenciál střech, přičemž nespotřebovaná elektřina bude po nezbytné změně legislativy sdílena mezi jednotlivými budovami a akumulována,“ uvedl Hladík.

Prvních 88 fotovoltaických panelů se začalo na střechách brněnských domů instalovat už na konci uplynulého roku. V následujících letech vyrostou solární elektrárny na 500 střechách, jejich instalovaný výkon dosáhne 40 megawattů, což z brněnského projektu dělá druhou největší sluneční elektrárnu v republice. Každoročně vyrobí asi 43 gigawatthodin elektřiny, což představuje každoroční úsporu 36 tisíc tun oxidu uhličitého.

První panely byly instalovány ještě před koncem roku v bytových komplexech Vojtova 7 a Vojtova 9. Bezprostředně poté následovalo osazení panelů na střeše Domu s pečovatelskou službou v ulici Horova 77. V červenci brněnský magistrát oznámil instalaci panelů na střechách domova pro seniory ve Vychodilově ulici a na detašovaném pracovišti na ulici Tábor.

„K instalaci přikročíme hned po přidělení dotace z evropských fondů. Čeká nás zprovoznění 199 fotovoltaických panelů o celkové roční produkci více než 90 MWh. Odhadujeme, že již v prvním roce provozu ušetří systémy na obou budovách nejméně 32 tisíc kilogramů oxidu uhličitého, což zastoupí práci bezmála tisícovky vzrostlých stromů,“ uvedl náměstek Hladík. Dodal, že cílem je do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 40 procent. „Celkem by městská solární elektrárna měla obsadit přibližně 650 střech městských budov,“ dodal Hladík.

Fotovoltaická výroba v Chrudimi

Dál rozšiřovat počty fotovoltaických výroben elektřiny na střechách městských objektů plánuje rovněž východočeská Chrudim. Radnice chce získat dotace na dalších pět elektráren. Budou umístěny na zimním stadionu, fotbalovém stadionu za vodojemem, na městském úřadu v Pardubické ulici a mateřských školách U Stadionu a Víta Nejedlého.

„Předpokládáme realizaci výroben v letech 2023 a 2024. Celkové náklady by měly být 9,4 milionu korun, z toho dotace 3,5 milionu korun,“ uvedl chrudimský starosta František Pilný (ANO). Podle něj by s dotacemi byla návratnost výroben kratší než tři roky. Město přitom vybralo pro instalace fotovoltaických panelů objekty mimo památkovou zónu, kde by mohli mít památkáři námitky.

Největší projekt s instalovaným výkonem více než 200 kWp se chystá na střeše zimního stadionu. Fotovoltaické panely jsou již na tribuně letního atletického stadionu a zásobují i sousední zimní stadion a krytý bazén s koupalištěm. Další jsou na budově městského úřadu v Pardubické ulici, na objektu Technických služeb nebo na střeše radnice na Resselově náměstí.

V budoucnu Chrudim plánuje, že bude co nejvíce svých organizací zásobovat elektřinou z vlastních slunečních elektráren. Vyrobená energie by se mohla spotřebovat i jinde než přímo v místě vzniku. Až to bude možné, chce radnice pro distribuci vyrobené elektřiny využívat za určitý poplatek přenosové soustavy ČEZ.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Technologie hlavního města Prahy (THMP)