Netradiční solární elektrárny snižují v období sucha odpařování vody z přehrady i krajiny

Plovoucí solární elektrárně na Homoli, horní nádrži přečerpávací elektrárny Štěchovice, slouží jako testovací. „Fotovoltaika má díky neustále se zvyšující efektivitě solárních panelů obrovský potenciál a my nechceme podcenit žádnou z oblastí jejího využití. Velká očekávání jsou od umístění fotovoltaik na vhodných vodních plochách, ale teprve realita ukáže, co si můžeme dovolit v českých podmínkách,“ uvedl při lednovém představování elektrárny ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jan Kalina.

Podle společnosti jsou plovoucí fotovoltaiky alternativou k záborům pozemků, pomáhají udržovat a zlepšovat kvalitu vody a v době sucha snižují odpařování vody z krajiny i z vodní nádrže. „Nosné plovoucí konstrukce se také stávají přirozeným hnízdištěm ptactva. Jejich demontáž je současně mnohem snazší než u fotovoltaiky s nosnými piloty v zemi,” sdělil Obnovitelně.cz mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Cílem instalace této plovoucí fotovoltaiky bylo podle něho ověřit mechanické vlastnosti použité konstrukce na vodní hladině horní nádrže přečerpávající elektrárny. „Jde o přizpůsobení běžnému provozu přečerpávací vodní elektrárny, kdy hladina v horní nádrži s fotovoltaikou může kolísat až o téměř devět metrů. Důležitý je také sběr zkušeností s chováním konstrukce a panelů v zimním období – při zamrznutí hladiny nebo zatížení větší vahou vlivem sněhové pokrývky,“ vysvětlil Schreier.

Rozšířený výkon

Jan Kalina z vedení elektrárenské společnosti při lednovém uvedení do provozu přislíbil, že ČEZ výrazně zvýší výkon plovoucí fotovoltaiky a začne dodávat elektřinu do sítě, pokud se pilotní instalace ve Štěchovicích osvědčí. A to se momentálně skutečně děje.

„V současnosti probíhá příprava k rozšíření současné elektrárny z 22 kWp na celkový instalovaný výkon 88 kWp s následným připojením celé fotovoltaiky do distribuční soustavy. Předpokládaný termín dokončení a prvního paralelního připojení je druhá polovina roku 2022,“ konstatoval mluvčí firmy Martin Schreier.

Při červencovém podepisování memoranda s ministerstvem životního prostředí o spolupráci při ochraně klimatu potvrdila elektrárenská společnost svůj závazek zprovoznit do roku 2030 obnovitelné zdroje o výkonu 6 tisíc megawattů. Část by mohly tvořit právě plovoucí fotovoltaické elektrárny. Proto je ČEZ nyní testuje.

„Plovoucí fotovoltaické instalace jsou jednou z variant dalšího rozvoje, vhodnými místy jsou především vybrané existující vodní nádrže, případně vodní plochy, které vzniknou díky rekultivacím,“ uvedl pro Obnovitelně.cz mluvčí Schreier. Dodal, že další plovoucí instalace by mohly vzniknout v následujících letech. „Dalšími lokalitami, které přicházejí v úvahu, jsou areály současných klasických nebo jaderných elektráren, takzvané brownfieldy nebo jiné nízkobonitní pozemky s problematickým alternativním využitím,“ konstatoval Schreier.

Větší a největší

S plovoucími fotovoltaickými elektrárnami počítají rovněž další firmy. Například skupina Sev.en už loni oznámila, že s pomocí Fondu pro spravedlivou transformaci a Modernizačního fondu plánuje kompletní transformaci území po těžbě uhlí, kde by mělo být místo i pro obnovitelné zdroje. „Chybět samozřejmě nebudou fotovoltaické a větrné parky na výsypkách ani plovoucí fotovoltaika,“ uvedl loni v létě generální ředitele těžebních společností Sev.en Energy Petr Lenc.

Zatímco Česko je teprve na začátku, v jiných zemích už vznikly obří plovoucí solární elektrárny. Největší „vodní“ fotovoltaiku v Evropě má Portugalsko. Plovoucí ostrov tvořený 12 tisíci solárními panely o velikosti čtyř fotbalových hřišť na přehradě Alqueva vybudovala energetická společnosti EDP. Podle agentury Reuters je součástí plánu Portugalska snížit závislost na dovozu fosilních paliv, jejichž ceny prudce vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu.

Portugalsko urychlilo přechod k obnovitelným zdrojům energie, protože může využít proudění vzduchu od Atlantského oceánu a dlouhé hodiny slunečního svitu. Země sice nepoužívá téměř žádné ruské suroviny, jeho paroplynové elektrárny ale také pociťují tlak kvůli rostoucím cenám paliv.

Přehrada Alqueva se už k výrobě elektřiny využívá, je tam vodní elektrárna. Panely na přehradě mají ročně vyprodukovat 7,5 gigawatthodiny elektřiny. Doplní je i lithiové baterie pro uchování dvou gigawatthodin. Panely budou dodávat elektřinu 1,5 tisícům domácnostem, což představuje třetinu potřeby dvou blízkých měst Moura a Portel.

Největší plovoucí fotovoltaickou elektrárnu ale na přelomu roku zprovoznila čínská energetická společnost Huaneng Power International. Postavená byla na vodní nádrži poblíž uhelné elektrárny nedaleko města Dezhou, skládá se z 242 tisíc fotovoltaických modulů, má rozlohu 1,2 milionu metrů čtverečních a její výkon je 320 MWp. Projekt největší plovoucí solární elektrárny na světě využívá rovněž množství inovativních technologií. Náklady na její vybudování dosáhly v přepočtu několik miliard korun.

Autor: Pavel Baroch

Foto: ČEZ