Zdecimovanému mořskému životu mají pomoci námořní větrné elektrárny

Oliver Gordon pro portál Energymonitor přináší podrobnou zprávu o možnostech kombinace ochrany moří a jejich biologické rozmanitosti právě v souvislosti se vznikem mořských větrných farem. „Jako první na světě vysadili mořští biologové v červnu larvy korálů na základech pobřežních větrných turbín s cílem vypěstovat nové útesy u pobřeží Tchaj-wanu,“ píše Oliver Gordon.

Korálové útesy jsou pro život v mořích klíčové: dávají prostor k životu téměř třetině mořských druhů. Bohužel na ně dopadá změna klimatu vyvolaná důsledky lidské činnosti: spalování fosilních paliv. Růst globální teploty ohřívá povrch oceánu, což vede k ničení korálových útesů a ekosystémů, které jsou právě na existenci korálů závislé. Podle OSN tak člověk navíc ohrožuje sám sebe. Využití mořského života v korálech dává práci téměř jedné miliardě lidí.

Větrné základny z korálů

Globální lídr ve výstavbě větrných turbín, dánský energetický gigant Ørsted, přišel s inovativním řešením, které má pomoci korálům. Jeho projekt ReCoral se zabývá sběrem původních korálových potěrů, když se vyplavují na břeh, aby následně mohl na základech svých pobřežních větrných turbín vysadit nové korálové kolonie.

Projekt běží od roku 2020. V loňském roce Ørsted úspěšně vypěstoval mladé korály na ocelových a betonových podkladech v testovacím zařízení. V červnu 2022 pak byl zahájen na čtyřech mořských větrných turbínách u pobřeží Tchaj-wanu. Výhodou projektu je, že se neberou části existujících korálových kolonií, ale projekt ReCoral sbírá přebytečné svazky korálových vajíček, které by jinak uhynuly po vyplavení na břeh.

V případě úspěšné aplikace se má řešení rozšířit na další větrné farmy v tropických vodách po celém světě. „V době, kdy čelíme bezprecedentní ztrátě přírodních korálových útesů, jsou potenciální výhody, které nabízí iniciativa, jako je ReCoral, hudbou pro mé uši,“ uvedl Ove Hoegh-Guldberg, profesor mořských studií na University of Queensland v australském Brisbane pro Energymonitor. „Základy pobřežních větrných turbín vytvoří nová pobřežní stanoviště. Toto stanoviště se může nacházet v termálních výklencích, které nabízejí efekt typu Noemova archa.“

Tištěné 3D úkryty pro restart mořského života

V dalším projektu se pak dánský Ørsted zaměřuje na zlepšení podmínek ve vodách okolo Evropy. Ve spolupráci se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) rozmístil 12 kusů 3D vytištěných útesových struktur na mořském dně mezi větrnými turbínami na námořní farmě v Severním moři u dánského pobřeží.



Pokud se tyto systémy osvědčí, mají pomoci obnovit populaci tresky, která v posledních letech skomírá v důsledku nadměrného rybolovu a ztráty přirozeného prostředí.

Útesy vytištěné 3D tiskem mají strukturu svatebního dortu sestávající z několika úrovní, které jsou vzájemně propojeny prohlubněmi, které mohou ryby využít jako svůj úkryt. Samotné struktury také poskytnou štěrbiny, na kterých se mohou uchytit jiné organismy.

„Mořská biologická rozmanitost v Dánsku je pod velkým tlakem a dnes je v lokalitě Kattegat o 90 % méně tresky obecné než v roce 1990. Je třeba jednat – a to naléhavě,“ cituje Energymonitor Bo Oksnebjerga, generálního tajemníka WWF Dánsko. „Musíme pomoci přírodě a divoké zvěři a zároveň se pokusit vyřešit naši klimatickou krizi tím, že současně rozšíříme výrobu obnovitelné energie.“



Autor: Martin Prax

Foto: Ørsted (ilustrativní foto)