Lovecké masakry či změna klimatu: ohrožením pro stěhovavé ptáky je člověk

Nový výzkum vznikl ve spolupráci Východoanglické univerzity, portugalských univerzit v Portu a v Lisabonu a České společnosti ornitologické. „Víme, že stěhovavých ptáků ubývá více než stálých druhů, ale dosud nebylo jasné proč. Chtěli jsme proto zjistit, v jaké fázi životního cyklu jsou tažní ptáci nejvíce vystaveni vlivům lidské činnosti,“ konstatoval James Gilroy z Fakulty životního prostředí Východoanglické univerzity.

Výzkumný tým zkoumal celkem 103 druhů stěhovavých ptáků a identifikoval 16 člověkem způsobených příčin ohrožení stěhovavých ptáků včetně infrastruktury, která ptactvo ruší nebo do níž při letu naráží. Prověřoval také přeměnu přírodních stanovišť na lidmi využívané plochy a změny klimatu. Díky satelitnímu snímkování mohli výzkumníci zmapovat každou hrozbu v Evropě, Africe a západní Asii.

Kukačky ohrožuje oteplování

Studie zveřejněná na konci června ukazuje, že k největšímu poklesu populace dochází u druhů, které migrují do oblastí s větším množstvím člověkem vystavěné infrastruktury – silnic, budov, elektrického vedení, větrných turbín – a také s vyšší hustotou lidské populace a intenzitou lovu. Na dlouhodobém úbytku se podílí rovněž degradace biotopů a globální oteplování.

Změna klimatu ohrožuje například evropské populace kukačky obecné, snižuje totiž jejich schopnost klást vajíčka do cizích hnízd. Hostitelské druhy totiž začínají vlivem zvyšujících se jarních teplot hnízdit dříve, zatímco kukačka, která migruje až do subsaharské Afriky a na tahu se orientuje podle délky dne, začátek kladení vajec neposouvá. Dnes v Evropě žije zhruba 60 procent kukaček oproti osmdesátým letům 20. století.

Změna klimatu byla ale jen jedním z posuzovaných faktorů. Autoři vypočítali „stupeň ohrožení“ i pro další vlivy, jako je například ztráta zimovišť. Poté zkoumali vztahy mezi stupněm ohrožení a trendy ptačích populací za období let 1985 až 2018 vypočítaných na základě údajů Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, což je projekt Evropské rady pro sčítání ptáků, který od roku 2002 koordinuje Česká společnost ornitologická.

„Zjistili jsme, že člověkem způsobené změny krajiny v oblastech rozšíření ptáků v Evropě, Africe a západní Asii jsou u více než stovky afroeurasijských stěhovavých ptáků spjaty s poklesem jejich početnosti,“ uvedla Claire Buchanová z Biologické fakulty Východoanglické univerzity.

Ukazuje se, že ptáky nejvíce ohrožují takové příčiny, které je zabíjejí přímo – například náraz do prosklené budovy, zásah elektrickým proudem na elektrickém vedení, srážka s autem nebo vlet do větrné turbíny. „Jsou-li ptáci těmto hrozbám vystaveni na zimovištích, odráží se to pak i v poklesu hnízdních populací daných druhů,“ upozornila Alena Klvaňová, vedoucí projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků a vedoucí oddělení mezinárodního monitoringu a výzkumu v České společnosti ornitologické.

Lovecký masakr ve Středozemí

Jedním z důvodů enormního poklesu tažného ptactva je rovněž enormní lov. Ornitologové a ochránci přírody hovoří dokonce o masakru. Unie českých a slovenských zoologických zahrad už před třemi lety umístila u silnic vedoucích z pražského a bratislavského letiště do center obou měst několik billboardů, které zachycují mrtvou červenku, nebo mrtvého stehlíka. Součástí byl také text, který sděloval, že každoročně je ve Středomoří pobito na 25 milionů tažných ptáků.

České a slovenské zoologické zahrady touto kampaní mířily na zahraniční návštěvníky obou zemí, především na ty z Itálie, Francie, Řecka a dalších středomořských států, kde k masakrům volně žijících ptáků dochází s největší intenzitou. Jde přitom o nelegální lov, jehož častými oběťmi jsou ptáci hnízdící v Česku a na Slovensku.

„Na billboardy se pochopitelně vejde jen velmi stručné sdělení, ale kdyby tomu tak nebylo, doplnil bych na ně ještě parafrázi citátu ústeckého obchodníka a ochránce ptactva Heinricha Lumpeho. Ten v roce 1934 uvedl: ‚Dvě věci existují v Evropě, s nimiž se my, Středoevropané, nemůžeme smířit: Býčí zápasy ve Španělsku a vraždění ptáků v Itálii.‘ Během 85 let, jež od tohoto jeho výroku uplynuly, se sice změnilo mnohé, včetně přístupu k býčím zápasům, avšak problém s vražděním tažných ptáků v Itálii i jinde kolem Středozemního moře bohužel přetrvává,“ uvedl tehdy ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek.

Aldina Francová z Fakulty životního prostředí Východoanglické univerzity uvedla, že zjištění z aktuální studie jsou důležitá, protože díky nim experti vědí, kde jsou ubývající druhy při svém tahu do teplých krajin nejvíce ovlivňovány lidmi. „Určení míst, na nichž jsou ptáci těmto hrozbám nejvíce vystaveni, by nám mohlo pomoci cíleně zaměřit opatření k jejich ochraně,“ dodala Francová.

Autor: Pavel Baroch

Úvodní foto: Pixabay (evropské populace kukačky ohrožuje změna klimatu)