Firma nabízí zemědělcům 250 Kč za uloženou tunu uhlíku. Chce je přimět k šetrnému hospodaření

„Řešení nám leží přímo pod nohama. A to doslova. Půda je pro většinu lidí jen obyčejná hlína, v lepším případě cenný zdroj pro vypěstování plodin, respektive potravy. Ovšem půda také hraje zásadní roli při regulaci světového klimatu. Po oceánech je druhým největším přirozeným úložištěm uhlíku na světě,“ uvádí Václav Kurel, zakladatel startupového projektu Carboneg.

Recept na uhlíkově šetrné hospodaření podle Kurela nabízí regenerativní zemědělství, které podporuje přirozené zákonitosti půdního života a tím pomáhá ukládat atmosférický uhlík zpátky pod zem. Jde o komplexní způsob hospodaření, který spočívá v co nejmenším mechanickém i chemickém narušování půdy, nepřetržitém pokryvu zemědělských ploch, zvýšení druhové rozmanitosti a utužování vztahu mezi rostlinnou a živočišnou produkcí.

Ulož uhlík, dostaneš peníze

Ačkoliv suché roky a větší informovanost o důležitosti zemědělské krajiny pro zachování biodiverzity a klimatu motivují stále více zemědělců hledat alternativy, farmářů hospodařících podle zásad regenerativního zemědělství je v Česku momentálně jen pár desítek. Startup Carboneg proto přišel s nápadem, jak hospodáře motivovat k šetrnějšímu způsobu obdělávání půdy. Ten, kdo začne hospodařit tak, aby jeho půda zadržovala uhlík, dostane peněžní odměnu.

„Cílem našeho projektu je finančně motivovat a metodicky podporovat zemědělce, kteří se rozhodli hospodařit jinak. Udržitelně, s minimem mechanických i chemických zásahů a s využitím přirozených procesů v půdě. Zemědělci aplikující regenerativní zemědělství, kteří jsou zapojeni do projektu Carboneg, získají finanční odměnu za každou tunu CO2, kterou uloží do půdy. Celý proces měření je podložen certifikací,“ komentuje proces Václav Kurel.

Za každou uloženou tunu CO2 farmář od startupu získá 250 Kč. Peníze na odměny zemědělcům Carboneg získává prodejem tzv. uhlíkových kreditů. Ty kupují soukromé firmy, hlavně banky nebo konzultantské a IT společnosti, které chtějí prostřednictvím offsetingu snížit vlastní uhlíkovou stopu, aby dosáhly uhlíkové neutrality.

Připravte se na letošní zimu. Tepelné čerpadlo nahradí drahý plyn.

„Carboneg kromě přímé spolupráce se zemědělci nabízí podporu i firmám, které hledají způsob, jak dosáhnout uhlíkové neutrality. Ty se mohou do projektu zapojit prostřednictvím nákupu certifikovaných uhlíkových kreditů,“ vysvětluje Kurel. Carboneg má zatím zasmluvněnou plochu 5 tisíc hektarů.

Zemědělství je pro klima a biodiverzitu klíčové

Pro dosažení cílů ale projekt bude potřebovat desítky až stovky tisíc hektarů sloužících vedle zemědělské produkce i k ukládání uhlíku. „Přesvědčit zemědělce ke změnám je poměrně složité. Stávající zákony, dotační podmínky a staletí zažité zkušenosti nelze změnit ze dne na den. Podporu regenerativního zemědělství však slibuje i Evropská komise. Ta se do konce roku 2022 zavázala k předložení návrhu právního rámce pro certifikační systém pro započítávání a certifikaci pohlcování emisí z oblasti zemědělství a lesnictví,“ dodává Kurel.

V Česku je 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy, přičemž každý hektar může ročně potenciálně zachytit 10 tun oxidu uhličitého. Kurel chce do roku 2030 prostřednictvím svého projektu zachytit 1 miliardu tun CO2, což je osminásobek emisí České republiky. Již nyní proto pracuje na expanzi projektu do zahraničí.

Ekologové dlouhodobě upozorňují na fakt, že česká zemědělská krajina, skládající se z velkých monokulturních lánů, představuje biologickou poušť a nese zásadní díl viny na úbytku biodiverzity. Po rozorání mezí během komunistické kolektivizace venkova zmizely z krajiny remízky, větrolamy nebo zatravněné polní cesty, které představovaly vítaná útočiště pro řadu druhů hmyzu nebo ptáků. Další ránu druhové rozmanitosti přinesla v posledních desítkách let orientace na několik málo nejvýnosnějších plodin, úbytek živočišné produkce, investice do těžkých zemědělských strojů a vysoká míra používání chemických hnojiv a postřiků proti škůdcům.

Zemědělská půda navíc ztrácí kvalitu celosvětově. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN zdegradovalo až 52 % světové zemědělské půdy. Regenerativní zemědělství nabízí recept, jak degradaci zpomalit nebo přímo zvrátit. Minimalizace mechanického i chemického rozrušování půdy podpoří půdní mikroorganismy. Důraz na to, aby pole byla stále zelená, případně na nich hospodáři pěstovali dvě různé plodiny zároveň, pak pomáhá zadržovat vodu a snížit erozi. A pomocí husté sítě kořenů i ukládat do půdy oxid uhličitý. Propojení se zemědělskou produkcí pak umožňuje vrátit do země živiny, které jinak farmáři doplňují chemicky.

Autor: Ondřej Novák

Foto: Pixabay