Dešťová voda již není celosvětově pitná kvůli „věčným chemikáliím“

Vědci upozorňují, že spolu s rozvojem poznání o škodlivosti PFAS v posledních dvaceti letech státy světa zaváděly stále přísnější limity pro přípustnou míru těchto látek v pitné a povrchové vodě a v půdě. Například limity pro kyselinu perfluoroktanovou (PFOA), která způsobuje rakovinu, se v posledních letech v USA zpřísnily 37,5 milionkrát. A koncentrace takzvaných věčných chemikálií v dešťové vodě tyto normy dnes překračuje po celém světě, proto ji vědci označili jako nevhodnou k pití.

„Podle našich měření na Zemi není místo, kde by byla pitná dešťová voda,“ řekl agentuře AFP vedoucí výzkumu Ian Cousins a dodal, že „na základě amerických směrnic pro PFOA by dešťová voda kdekoliv byla považována za nebezpečnou pro pití“. Dešťová voda na zmíněné Antarktidě nebo na Tibetské náhorní plošině, které jsou jinak považovány za panensky čisté, překračuje bezpečné limity čtrnáctkrát. Studie vyšla v žurnálu Environmental Science and Technology.

„Ačkoliv v industriálním světě zpravidla dešťovou vodu nepijeme, hodně lidí po celém světě ji považuje za bezpečnou a zásobuje mnoho našich zdrojů pitné vody,“ dodává Cousins. Vědci z ETH proto navrhují novou globální hranici nebezpečných PFAS prvků. Tato hranice je planetárně překračována, což činí dešťovou vodu nepitelnou.

PFAS z přírody nemizí

Navzdory tomu, že hlavní producent PFAS firma 3M už před dvaceti lety upustila od jejich výroby, koncentrace některých chemikálií v atmosféře stále neklesají. Tým ze Stockholmské univerzity přítomnost a transport těchto látek studoval poslední desetiletí za pomoci laboratorní práce i terénních výzkumů. PFAS jsou obecně velmi odolné, a do atmosféry a odtud na zemský povrch se stále vracejí díky přírodním procesům. Jedním z důležitých procesů, umožňujících koloběh PFAS, je transport chemikálií z mořské vody do atmosféry pomocí vodních aerosolů.

„Extrémní perzistence a nepřetržitý globální cyklus vedou k neustálému překračování limitů pro kvalitu vody u některých látek PFAS,“ říká jeden z autorů studie Martin Scheringer, který působí na švýcarském ETH a také v centru RECETOX Masarykovy Univerzity v Brně.

„Takže nyní, kvůli celosvětovému rozšíření PFAS, budou média v prostředí překračovat normy o kvalitě životního prostředí určené k ochraně lidského zdraví, a pro snížení koncentrace PFAS toho můžeme udělat velmi málo,“ dodává Scheringer s tím, že má smysl definovat planetární hranici čistě jen pro PFAS. „A jak jsme dospěli v článku, tato hranice byla nyní překročena,“ uzavírá výzkumník.

Rakovina, citlivost na vakcíny, neplodnost

Věčné chemikálie PFAS lidstvo produkuje od 40. let 20. století a skupinu tvoří asi 5 tisíc látek. Využívají se například v oděvním průmyslu, kde pomáhají vytvářet voděodolné a nepromokavé látky, případně outdoorové oblečení. Oděvní průmysl spotřebovává zhruba polovinu celosvětově vyrobených PFAS. Používají se i v teflonu, případně papírových obalech na potraviny, hasicích pěnách, hydraulických tekutinách, v elektronice nebo v mazivech a kosmetice. Látky patří do skupiny fluorovaných uhlovodíků a vazba mezi atomy fluoru a uhlíku je natolik silná, že se ve volném prostředí takřka nerozkládají. Proto PFAS dostaly přezdívku věčné chemikálie.

Vedle těchto užitečných vlastností jsou ale PFAS charakteristické i tím, že se akumulují v živých organismech a v dlouhodobém horizontu mají velmi nebezpečné dopady na lidské zdraví. Do lidského těla se dostávají vodou, případně prachem nebo ze spotřebitelských produktů. Některé látky ze skupiny PFAS potenciálně způsobují rakovinu ledvin, vaječníků, varlat a prostaty. Navíc snižují plodnost u žen a zvyšují riziko vysokého krevního tlaku v těhotenství, případně nízké váhy novorozenců. U dětí pak mají neblahý vliv na pozornost a mohou zvyšovat alergické reakce na vakcíny. Obecně také zvyšují riziko obezity, vysokého krevního tlaku a vysokého cholesterolu.

„Není možné, že někteří mají ekonomický prospěch, a přitom znečišťují pitnou vodu milionům dalších a způsobují vážné zdravotní problémy. Obrovské částky, které bude stát snížení PFAS v pitné vodě na úroveň, která je podle současných vědeckých poznatků bezpečná, musí zaplatit průmysl vyrábějící a používající tyto chemikálie. Nastal čas jednat,“ komentuje výsledky výzkumu ředitelka curyšského Food Packaging Forum Jane Muncke.

Odstranění PFAS z vody je ale poměrně náročné. Lze využít vysokotlakou nanofiltraci nebo reverzní osmózu. Problém výskytu těchto látek ve vodě po celém světě se tímto ale nevyřeší.



Autor: Ondřej Novák

Foto: Pixabay