Česko výrazně snížilo spotřebu plynu, města i firmy chystají další úspory

Spotřeba plynu v Česku ve druhém čtvrtletí po očištění o vliv počasí meziročně poklesla o 15 procent. Citelný pokles byl zaznamenán v dubnu a také červnu a to vždy o více než 17 procent. Od začátku roku je to tedy pokles o bezmála 12 procent. „Vliv na úspory určitě mělo příznivé počasí, které dovolilo ukončit dříve topnou sezónu. Další významné faktory jsou ale globální, zejména ceny komodit a válka na Ukrajině,“ vysvětlil Kamil Rajdl, analytik společnosti Amper Meteo.

Nemálo ovlivnila tato čísla rovněž výroba elektrické energie v paroplynové elektrárně Počerady. V červnu vyráběla meziročně méně a celkové úspory jsou z pětiny způsobeny právě tímto energetickým zdrojem. Naopak v květnu vyráběla elektrárna meziročně více, což způsobilo, že v tomto měsíci byly celkové úspory menší než například v červnu.

Náhrada za ruskou surovinu

Firmy i instituce tak nyní ve velkém začínají investovat do energetických úspor. „V posledních měsících sledujeme opravdu dramatický nárůst poptávky po energeticky úsporných projektech ve veřejné i soukromé sféře,“ uvedl Radek Vrána, generální ředitel společnosti Amper Savings.

Jde například o instalace střešních fotovoltaických panelů. „Ale také další komplexní úsporná opatření, která vedou ke snížení energetické náročnosti, zvýšení účinnosti i energetické soběstačnosti klientů. Tato řešení jsou díky vysokým cenám energií v současné době často návratné již v nižších jednotkách let,“ dodal Vrána.

Jako příklad uvedl Psychiatrickou nemocnici Dobřany, která v dubnu uzavřela desetiletou smlouvu o poskytování energetických služeb s garantovanou úsporou právě se společností Amper Savings. Za devatenáct měsíců bude za 270 milionů korun zmodernizováno celkem 46 objektů v areálu o rozloze 42 hektarů.

Spolu s tím se Amper Savings zavázal během deseti let garantovat dosažení úspor nákladů nemocnice v hodnotě 97 milionů korun, a to v cenách referenčního roku. Vzhledem k současným vysokým cenám energií tedy bude skutečná úspora finančních prostředků klienta násobně vyšší. Největšího podílu úspor – více než čtyřiceti procent – bude dosaženo právě na snížení spotřeby zemního plynu.

Vlastní solární elektrárna vydělá domácnosti úsporou energie i 12 tisíc korun za rok. Nechtě si spočítat, zda se vyplatí i vám.

Nemocnice i města

V rámci EPC projektu v Psychiatrické nemocnici Dobřany se zateplí budovy v areálu, vybudují nové plynové kotelny s kondenzační technologií, instalují se nové parní zdroje pro technologické účely, vymění se rozvody topné vody a páry, instalují kogenerační jednotky, vymění technologie prádelny, zdroje chladu a LED osvětlení, dále se instaluje střešní fotovoltaická elektrárna a zmodernizuje systém měření a regulace.

Obdobnou cestou se vydala pražská Fakultní Thomayerova nemocnice, která je jednou z největších zdravotnických zařízení v republice. V květnu odstartoval v areálu roční modernizační maraton, jehož součástí je rovněž velký projekt energetických úspor, díky němuž se omezí spotřeba plynu a elektřiny minimálně o 30 procent.

Modernizační projekt se uskuteční také formou EPC, tedy energetickými službami se zárukou úspor. Zapojily se do něho společnosti Metrostav DIZ, ENESA z holdingu ČEZ ESCO a Metrostav. „V čase rostoucích cen energií a zvýšeného významu energetické bezpečnosti je sázka na úsporné projekty EPC tím nejlepším řešením,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Úsporná řešení hledají další firmy. „Především u podnikových klientů vidíme zájem o alternativní řešení, která by dokázala ovlivnit závislost na zemním plynu. V současné době tak u mnoha klientů analyzujeme například možnosti využití biomasy či velmi lehkých topných olejů,“ poznamenal Radek Vrána ze společnosti Amper Savings.

Omezit dodávky plynu plánuje rovněž například Brno. Tamní městská teplárna bude ve fiskálním roce 2022/23 investovat více než 2,5 miliardy korun. Jedním z projektů je modernizace provozu Brno-sever, kde vyroste kotel na spalování dřevní štěpky, který doplní současné horkovodní zařízení na výrobu tepla. „Vedle přínosu pro životní prostředí jde o velmi důležitý krok pro energetickou bezpečnost a soběstačnost Brna, štěpka nahradí patnáct procent spotřeby zemního plynu pro vytápění Brna,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Sázka na fotovoltaiku

Skupina Amper Meteo zaznamenala rovněž významný pokles spotřeby elektřiny. Po očištění od vlivů počasí byla ve druhém kvartále nižší o 0,32 procent oproti roku 2021, ale především o 3,4 procent nižší než v roce 2019, tedy před vypuknutím koronavirové pandemie. V porovnání s prvním čtvrtletím letošního roku pak poklesla spotřeba o 2,2 procenta.

Výrazně ovšem narostla výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren, meziročně o 11,7 procent. Od začátku roku vyrobily solární zdroje už 1370 gigawatthodin, což je o 16 procent více než průměr z let 2015 až 2019 a meziročně více dokonce o 24 procent.

Podle Solární asociace bylo v prvních šesti měsících v Česku připojeno 9 354 elektráren s celkovým výkonem 74,8 megawattů. Oproti prvnímu pololetí roku 2021 jde téměř o dvousetprocentní nárůst. Spolek upozornil, že český solární průmysl je stále z největší části odkázán na instalace na rodinných domech, čemuž napomáhá i dobře nastavený program Nová zelená úsporám. Za půl roku se o státní podporu přihlásilo 18 316 domácností, čtyřikrát více za stejné období loni. Celkem bylo zatím postaveno 8,5 tisíc elektráren na rodinných domech.

Velký zájem je také o firemní elektrárny z Národního plánu obnovy. Provozovatelé skladovacích či výrobních hal s mnohdy energeticky náročnou výrobou totiž zjišťují, že solární elektrárny mohou firmám zaručit levnou a čistou energii za několik měsíců. Od vyhlášení podpory letos na jaře bylo podáno 2,5 tisíce žádostí, z nichž Ministerstvo průmyslu a obchodu již 500 schválilo.

„Fotovoltaika je pro lidi a firmy dnes často nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jak snížit náklady na energie a pomoci v boji proti závislosti na ruském plynu. Vítáme proto, že premiér Fiala ve svém nedávném projevu zmínil masivní podporu fotovoltaiky,“ řekl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. „Podpora nesmí ale spočívat pouze v tom, že stát bude směřovat velké finanční částky do dotačních programů. Je naprosto nezbytné co nejrychleji odstranit bariéry, které dnes rychlému rozvoji fotovoltaiky pro širokou veřejnost a český průmysl brání.“

Rychlé řešení

Krčmář dodal, že fotovoltaika se nesmí stát jen luxusem pro majitele rodinných domů či firem provozujících budovy s vhodnou střechou. V Česku žijí miliony lidí v bytových domech. „Ty nemají nárok na levnou elektřinu a budou mnoho let odkázáni na drahý proud?” poznamenal Krčmář.

Další dírou na trhu jsou podle něho velké průmyslové elektrárny. „Obracejí se na nás průmyslové podniky s tak velkou spotřebou energie, že jim střešní elektrárna jednoduše nepomůže. Řešením jsou velké pozemní elektrárny, jejichž produkce přispěje ke snížení ceny elektřiny na trhu a pomůže tak celé zemi,“ uvedl Krčmář.

Velké projekty jsou ale zdržovány zdlouhavými povolovacími procesy. V novele stavebního zákona jsou sice navrženy změny, které by je zrychlily, novela ale bude účinná možná až od roku 2024. „To prostě nestačí, stát musí změny prosadit ještě letos. Nacházíme se v mimořádné situaci, chce to rychlé jednání ze strany politiků a úředníků,“ zdůraznil Jan Krčmář ze Solární asociace.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay