Počet požárů poroste. Na vině jsou nezodpovědní lidé i změna klimatu

V důsledku změn klimatu roste množství, rozsah a intenzita extrémních jevů: such, požárů, vln horka, povodní, přívalových dešťů. Kromě toho tají ledové a sněhové příkrovy, ledovce a permafrost a mizí hmyz a některé přírodní druhy. Také Česko pociťuje důsledky sucha a veder, prodělává rychlé přechody z teplých zim do léta a řada obcí nemá dostatek vody. To jsou přímé zkušenosti naší krajiny s dopady rozšiřující se změny klimatu. Vědci se shodnou, že důvodem růstu globální teploty je především činnost člověka: do ozvduší naše civilizace vypustila velké množství skleníkových plynů.

Nejvíce emisí nyní jde dnes na vrub Asii. Ovšem historicky nesou největší odpovědnost Evropa a USA. V minulosti vypuštěné emise oxidu uhličitého z atmosféry jen tak samovolně nezmizí. Ze všech emisí, které lidstvo historicky od roku 1870 vypustilo do atmosféry, připadá na členské státy EU 22 %, na USA pak 25 %.

„Horko, sucho a silný vítr – to jsou ideální podmínky pro vznik požáru. I malý oheň má v tuto chvíli dostatek paliva a může se rychle šířit. Růst průměrné globální teploty tak napomáhá ve stále více oblastech tyto podmínky naplňovat. Nejvíce ohrožené jsou ty regiony, kde se současně zvyšuje riziko horka i sucha," připomínají experti z organizace Fakta o klimatu.

Roste množství i plocha

Jak náš portál informoval v květnu. Letos je počet požárů opravdu externémní. Potvrzují to i statistiky hasičů: „Letošní jaro se v počtu požárů v přírodním prostředí naprosto vymyká. V březnu jsme jich v celé České republice uhasili více než 2,2 tisíce. To je číslo, které naše statistiky nepamatují,“ uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru Pavla Jakoubková.

Od roku 2016 se přitom počet požárů v březnu pohyboval v průměru okolo tří set, pouze v roce 2017 se číslo zdvojnásobilo – hasiči zvládli asi 750 požárů. Letos je to tedy přibližně sedmkrát více. V počtu požárů v přírodě nemůže letošnímu březnu konkurovat ani duben 2020, kdy hasiči zasahovali téměř 1600krát, ani duben 2019 s také bezmála 1600 událostmi. Nikdy v historii nebylo tolik požárů ani v horkých letních měsících, kdy plameny vzplanou především při žních. Rekordní byl zatím srpen 2018, kdy hasiči zlikvidovali více než 1,4 tisíc požárů.

Fakta o klimatu pak připomínají, že v důsledku klimatické změny poroste nejen počet, ale i rozsah. Projekce klimatického vývoje jasně ukazují další nárůst v počtu rizikových a požárům příznivých dní a výrazné zvětšení plochy, která je požáry ohrožena. Týká se to zvláště okolí významných aglomerací (např. Prahy a Brna), hrozba se šíří ale také v oblastech důležitých z hlediska ochrany přírody. Jedné takové události jsme právě svědky v NP České Švýcarsko.

Podrobněji vysvětluje profesor Trnka z Ústav výzkumu globální změny AV ČR: „Náš výzkum dokládá, že většina českého území v posledních 60 letech vykazuje rostoucí počet dnů s počasím příznivým pro vznik a šíření požárů vegetace. Nárůst mezi lety 1991 a 2015 byl ve srovnání s obdobím 1971–1990 téměř o 70 %. Současně byla ve všech krajích jasně prokázána statisticky významná souvislost mezi povětrnostními podmínkami a výskytem požárů porostů, přičemž po roce 2000 došlo u tohoto trendu k výraznému zrychlení.”

První jiskru dá člověk

Podle dostupných statistik je člověk zodpovědný v Česku až za 95 procent požárů. Může jít o nedbalost nebo dokonce o úmysl. „Je důležité si uvědomit roli jednotlivých faktorů. Člověk a jeho úmysl či nedbalost je primární iniciátor požáru, klimatická změna ale ovlivňuje, jak se daný požár rozhoří, jaký bude jeho rozsah a délka jeho trvání, nebo jak náročné jej bude uhasit. Data ze světa ukazují, že klimatická změna prodlužuje na celém světě sezónu lesních požárů v průměru o zhruba dva týdny. Více horkých dní a méně srážek způsobuje, že je pro požár více paliva - nejen dřeva, ale také suchá tráva nebo suché spadané jehličí,” doplňuje Ondráš Přibyla z Fakta o klimatu.

Počet pojistných událostí z požárů je poměrně stabilní, ročně jich evidujeme okolo šesti tisíc s průměrnou škodou oscilující mezi 300 a 600 tisíci korunami. Tato částka je silně ovlivněna mimořádnými požáry velkých skladů, továren, provozů s extrémní výší škody,“ upřesňuje výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek a dodává: „Pojišťovny samozřejmě řeší následky takových událostí, jejich cílem je ale také pomoci jim předcházet. Prevence by se měla soustředit mimo jiné na druhovou skladbu lesa a schopnost těchto porostů zadržovat v krajině vodu, aby se netvořily suché, kůrovcem zničené lesní plochy, které pak snadno podlehnou ohni.“

Vzhledem k tomu, jak klíčovou roli hraje při vzniku požáru člověk, lze riziko významně snížit přijetím vhodných opatření – prevence, informovanost občanů atd. Jedním z nástrojů, který byl vytvořen je web www.firerisk.cz, který předpovídá počasí vhodné k požárům na území ČR na dalších 10 dní.

Autor: Martin Prax

FOTO: HZS Ústeckého kraje