Vedro, požáry, stovky mrtvých. Evropa se zahřívá rychleji než jiné části světa

Ve Velké Británii ještě nikdy nebylo takové horko jako letos. V Londýně naměřili přes čtyřicet stupňů Celsia. Nad čtyřicítku se vyšplhala rtuť teploměru také v Portugalsku, Španělsku nebo ve Francii. Také v Česku bylo více než pětatřicet stupňů. Extrémní vedro a sucho způsobuje rozsáhlé lesní požáry, například ve Španělsku už plameny zničily desítky tisíc hektarů porostů, přičemž třeba v provincii Zamora museli evakuovat několik tisíc lidí a zastavila se rovněž železniční doprava mezi Madridem a regionem Galicie.

Extrémní vlny veder mají na svědomí stovky mrtvých, podle posledních odhadů zemřelo více než tisíc lidí. Většinu obětí hlásí Portugalsko, a to zhruba 660 osob především staršího věku. Dalších přibližně 360 lidí zemřelo ve Španělsku. Hořelo ale také v Řecku nebo v Chorvatsku.

Osm nejteplejších let

Častější a silnější vlny veder vědci jasně přisuzují lidmi způsobované klimatické změně, podle americké NASA bylo posledních osm let těch vůbec nejteplejších v historii měření. Evropská služba pro monitorování atmosféry Copernicus zase uvedla, že letošní červen byl druhý nejteplejší na starém kontinentě a třetí nejteplejší od začátku měření. V Evropě byly teploty vyšší než průměr za období 1991 až 2020.

Nadprůměrné teplo bylo také na Sibiři nebo v Asii. Celosvětově byly teploty v červnu o 0,31 stupně vyšší než dlouhodobý průměr za léta 1991 až 2020, který činil bezmála 16 stupňů. Letošní červnové teploty zaostaly jen za roky 2019 a 2020. V Evropě byly teploty vyšší o 1,6 stupně než dlouhodobý průměr a jen mírně zaostaly za nejteplejším červnem z roku 2019. „Očekává se, že vlny veder podobné těm letošním budou v příštích letech v Evropě i ve vzdálenějších zemích stále častější a silnější,“ uvedl podle portálu České noviny šéf služby Copernicus pro monitorování změn klimatu Carlo Buontempo.

Člověkem vyvolané změny klimatu mají rovněž značné ekonomické dopady. Jen v Německu způsobily za poslední více než dvě desetiletí škody ve výši 6,6 miliardy eur (asi 162 miliard korun) ročně. Podle agentury DPA to vyplývá z nedávno zveřejněné studie o nákladech plynoucích z klimatických změn – její vypracování si zadalo spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.

Celkově náklady klimatických změn od roku 2000 vyčíslila studie na zhruba 145 miliard eur (přibližně 3,55 bilionu korun). Jde přitom pouze o část vzniklých škod, neboť některé z nich – například ztrátu druhové rozmanitosti – nelze přepočítat na peníze. Velkou část škod přitom způsobily extrémní povětrnostní jevy, u nichž byl vliv pokračující změny klimatu jednoznačně prokázán. Studie odhadla například jen škody způsobené suchem a vedry v letech 2018 a 2019 na 34,9 miliardy eur (asi 855 miliard korun) a extrémními povodněmi v červenci 2021 na 40,5 miliardy eur (okolo 992 miliard korun).

Dvakrát více mrtvých v Praze

Světová meteorologická organizace očekává, že kvůli vlně veder budou umírat další lidé v pokročilém věku a pacienti s různými zdravotními komplikacemi. Zdravotnické systémy v jednotlivých zemích se podle ní budou muset vyrovnávat se zvýšeným počtem nemocných. Šéf organizace Petteri Taalas upozornil, že „negativní trend“ zhoršujících se vln veder bude zřejmě pokračovat po celá desetiletí, a to nejméně do roku 2060. Upozornil, že lidé „atmosféru dopují“ vypouštěním dalších a dalších skleníkových plynů.

Mezi nejohroženější skupinu patří obyvatelé měst s hustou zástavbou a nízkým podílem zeleně. Čeští vědci zjistili, že riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích. Vliv horka na úmrtnost v hlavním městě v letech 1982 až 2019 zjišťovala studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Výsledky analýzy uveřejnil prestižní odborný časopis Urban Climate.

Vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně v teplém půlroce (od května do září) v jednotlivých dekádách od osmdesátých let 20. století (1982 až 1989) do prvního desetiletí 21. století (2010 až 2019) a jejich dopad na úmrtnost v Praze.

„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ konstatoval Aleš Urban, vedoucí expertního týmu. „Zatímco průměrná letní teplota v osmdesátých letech dosahovala 15,3 stupně Celsia, v letech 2010 až 2019 to bylo 16,9 stupně Celsia a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než dvacet stupňů,“ dodal vědec.

Vliv horka na úmrtnost se přitom jasně projevil: zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil padesát úmrtí za rok, v poslední dekádě to bylo již devadesát případů. „V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z jednoho na téměř dvě procenta všech úmrtí ve sledovaném období,“ sdělil Aleš Urban. Dodal, že rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015. Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, což činilo více než pět procent všech úmrtí mezi květnem a zářím.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Pixabay (ilustrační foto)