Solární instalace trhají v Česku rekordy. Za první půlku roku přibylo nejvíc projektů

Celkem bylo v prvních šesti měsících v Česku připojeno 9 354 elektráren s celkovým výkonem 74,8 megawattů. Oproti prvnímu pololetí roku 2021 se jedná téměř o dvousetprocentní nárůst. Český solární průmysl je však stále z největší části odkázán na instalace na rodinných domech. Obnově zájmu o fotovoltaiku napomáhá dobře nastavený program Nová zelená úsporám – domácnosti nemají problém získat dotaci, která jim výrazně sníží počáteční investici do vlastního zdroje energie. Za prvních šest měsíců se o státní podporu přihlásilo 18 316 domácností, čtyřikrát více než za stejné období předchozího roku. Celkem bylo za první pololetí postaveno 8500 elektráren na rodinných domech.

Zjistěte, zda se vyplatí investice do solárních panelů i Vám.

Krátká doba návratnosti přivádí ke dveřím solárních projektantů také firemní zákazníky. Velký je i zájem o firemní elektrárny z Národního plánu obnovy. Provozovatelé skladovacích či výrobní hal, v nichž probíhá mnohdy energeticky náročná výroba, totiž zjišťují, že instalace solární elektrárny může firmám zaručit levnou a čistou energii v rámci několika měsíců. Od vyhlášení podpory letos na jaře bylo podáno 2 500 žádostí, z nichž Ministerstvo průmyslu a obchodu již 500 schválilo.

„Fotovoltaika je pro lidi a firmy dnes často nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jak snížit náklady na energie a pomoci v boji proti závislosti na ruském plynu. Vítáme proto, že premiér Fiala ve svém nedávném projevu zmínil masivní podporu fotovoltaiky,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. „Podpora nesmí ale spočívat pouze v tom, že stát bude směřovat velké finanční částky do dotačních programů. Je naprosto nezbytné co nejrychleji odstranit bariéry, které dnes rychlému rozvoji fotovoltaiky pro širokou veřejnost a český průmysl brání,” připomíná Krčmář.

Zároveň ale Krčmář kritizuje, že se rozvoj solárních elektráren omezuje na střešní elektrárny. „Fotovoltaika se nesmí stát jen luxusem pro majitele rodinných domů či firem provozujících budovy s vhodnou střechou. V Česku žijí miliony lidí v bytových domech. Ty nemají nárok na levnou elektřinu a budou mnoho let odkázáni na drahou elektřinu?” ptá se. Další dírou na trhu jsou velké průmyslové elektrárny. „Obracejí se na nás průmyslové podniky s tak velkou spotřebou energie, že jim střešní elektrárna jednoduše nepomůže. Řešením jsou velké pozemní elektrárny, jejichž produkce přispěje ke snížení ceny elektřiny na trhu a pomůže tak celé zemi,“ uvádí Jan Krčmář. Velké projekty jsou ale zdržovány zdlouhavými povolovacími procesy. V novele stavebního zákona jsou sice navrženy změny, které by je zrychlily, novela ale bude účinná možná až od roku 2024. „To prostě nestačí, stát musí změny prosadit ještě letos. Nacházíme se v mimořádné situaci, chce to rychlé jednání ze strany politiků a úředníků,“ apeluje Krčmář. Jinak podle něj hrozí, že Česko nesplní cíle v oblasti energetiky a klimatu a miliony lidí budou na levnou elektřinu čekat mnoho let. Mezi kroky, které by stát měl letos prosadit, patří například zařazení velkých obnovitelných zdrojů energie mezi takzvané vyhrazené stavby, podpora agrivoltaiky a zrušení měření po fázích, které zbytečně projekty v Česku oproti okolním zemím prodražuje. Specifickým problémem jsou pak překážky ze strany památkářů, kteří fotovoltaiku na mnoha místech blokují, a to i v případě, že se mají panely objevit třeba na budovách ze 70. a 80. let.

Dalším zajímavým trendem je nástup akumulace v kombinaci se solárními elektrárnami. „Skoro devět z deseti nových elektráren je vybaveno systémem na akumulaci elektřiny,” popisuje předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek, který je zároveň ředitelem Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. „Jen v první polovině letošního roku bylo převážně v domácnostech instalováno 89,2 MWh bateriových úložišť, tedy víc než samotný výkon fotovoltaiky. Masivní nástup akumulace pomůže české elektrizační soustavě lépe zvládat růst obnovitelných zdrojů a může v budoucnosti pomoci poskytovat takzvané podpůrné služby, které jsou dnes i díky vysokým cenám energií pro stát velmi drahé. Platí zde však stejné pravidlo jako u fotovoltaiky: pouze malá domácí úložiště energetiku a průmysl v Česku nezachrání, musíme výrazně posílit i velkou akumulaci, a to zejména bateriové systémy, vodík a všechny další možnosti,” dodává Fousek.

Ve druhém pololetí očekává Solární asociace přetrvávající zájem o fotovoltaiku, byť elektrárny dostavěné na podzim pomohou s účty za elektřinu spíše až v příštím roce. Nerovnováha mezi rekordní poptávkou a možnostmi instalačních firem však bude přetrvávat. Ve vzdělávací a hospodářské strategii vlády by proto podle Solární asociace neměl chybět dlouhodobý a systémový plán na vyškolení nové generace kvalifikovaných pracovníků.

Data z prvního pololetí roku 2022:

Počet nových FVE celkem: 9 354 (9 321 v celém roce 2021)

Z toho pod 10 kWp: 9 127

Celkový výkon nových FVE: 74,8 MWp (62 MWp v celém roce 2021)

Nárůst oproti 1. pololetí 2021: 197 %

Průměrná velikost elektráren: 8 kWp (6,7 kWp v roce 2021)

Nově instalovaná akumulace: 89,2 MWh



Nové FVE podle krajů:

Středočeský kraj: 1 148 instalací, 11,3 MWp

Hlavní město Praha: 283 instalací, 2 MWp

Karlovarský kraj: 184 instalací, 1,4 MWp

Ústecký kraj: 437 instalací, 3,6 MWp

Liberecký kraj: 238 instalací, 1,6 MWp

Královéhradecký kraj: 509 instalací, 3,2 MWp

Pardubický kraj: 387 instalací, 2,4 MWp

Plzeňský kraj: 545 instalací, 4,3 MWp

Jihočeský kraj: 929 instalací, 7,8 MWp

Kraj Vysočina: 676 instalací, 6,6 MWp

Jihomoravský kraj:1 596 instalací, 12,9 MWp

Olomoucký kraj: 515 instalací, 4,5 MWp

Moravskoslezský kraj: 860 instalací, 6,7 MWp

Zlínský kraj: 747 instalací, 6,5 MWp



Celkový počet FVE v České republice

Počet: 60 229

Celkový výkon: 2 255,7 MWp

Celková kapacita akumulačních systémů: 209,5 MWh



Autor: Petra Písková

Foto: Pixabay