Desetkrát větší než Stromovka. Na soutoku Vltavy a Berounky vznikne unikátní příměstský park

Rozloha jako dvě stě padesát Václavských náměstí nebo jako deset parků Stromovka. Na soutoku Vltavy a Berounky by měl vzniknout obrovský příměstský park. Na území větším než tisíc hektarů už Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy vyhlásil mezinárodní krajinářsko-urbanistickou soutěž. Jejím cílem je vybrat tým zpracovatelů, který dokáže navrhnout budoucí podobu této říční krajiny a její dlouhodobý rozvoj formou příměstského parku.

Pavel Baroch

16. 8. 2022

Tento plán přichází v době, kdy lidstvo zažívá největší úbytek biologické rozmanitosti ve své historii, kdy už nestačí jen přírodu chránit, ale také ji obnovovat, a kdy je zapotřebí se připravovat na nepříznivé dopady klimatické změny. Říční krajina na soutoku Vltavy a Berounky na jižním okraji Prahy přitom představuje obrovský přírodní potenciál.

„Oblast, o které se bavíme, je v současné chvíli rozpadlá na několik částí a trpí absencí dlouhodobé koncepce rozvoje, kterou by někdo naplňoval. Hrozí, že dílčí necitlivé zásahy by mohly vést k nevratné devastaci posledních zbytků říční krajiny v Praze. Soutěž, kterou jsme vyhlásili, pomůže tento opomenutý prostor začlenit zpět do života nejen Pražanů,“ konstatoval Petr Hlaváček, 1. náměstek pražského primátora pro oblast územního rozvoje.

Území soutoku Berounky a Vltavy, které je administrativně rozděleno mezi pět městských částí hlavního města Prahy a středočeské město Černošice, je z většiny tvořeno záplavovým územím bez možnosti běžného stavebního rozvoje, ale s velkou příležitostí pro rozvoj příměstské rekreace, udržitelného zemědělství a přírodně vysoce hodnotné říční krajiny. Vedle romantických míst s meandrující řekou se zde nachází rovněž zanedbané brownfieldy, velké zemědělské plochy, golfové hřiště, logistické areály či mokřadní a vodní plochy.



Pro pěší i cyklisty

S vítězným krajinářským architektem či urbanistou bude uzavřena smlouva o dlouhodobé spolupráci na tvorbě „guide plánu“ krajiny a založení příměstského parku Soutok. Ten bude návodem, jak celé území dále rozvíjet. Jeho součástí by měla být obnova okolí obou řek, protipovodňová ochrana Lipenců – Dolních Černošic, rekonstrukce současných a návrh nových lávek, zajištění parkoviště a spojů městské hromadné dopravy nebo návrh bezpečného propojení Zbraslavi a Radotína pro pěší a cyklisty.

„Tuto iniciativu určitě vítáme, protože může přispět k adaptaci na nepříznivé dopady měnícího se klimatu. Jde o cennou říční krajinu, která je potenciálně významnou rekreační oblastí pro občany,“ poznamenala Eva Tylová, místostarostka městské části Praha 12.

Zuzana Vejvodová, starostka městské části Praha-Zbraslav, připomněla, že na počátku projektu příměstského parku stály místní samosprávy. „Velmi dobře si totiž uvědomujeme potenciál cenné příměstské krajiny a současně dobře vnímáme i možná ohrožení plynoucí z jejího nekoncepčního využívání. To, že se projekt nyní dostává do fáze soutěže, považuji za velký úspěch a další krok k plnění závazku zodpovědné péče o místo, kde žijeme. Je mi velkou ctí být členkou poroty,“ uvedla starostka Vejvodová.

Plán na vytvoření příměstského parku Soutok uvítal také Filip Kořínek, starosta města Černošice. „Zaprvé jde o významnou přeshraniční spolupráci mezi Středočeským krajem a Prahou a zadruhé zde v rámci revitalizace proběhne krajinářské řešení okolí lávky v Dolních Černošicích, poprvé se bude tak bude tato lokalita řešit jako součást veřejného prostranství s vazbami na okolní prostředí. Vstupní bod Černošice přinese vedle rekonstrukce lávky také autobusovou zastávku pražské integrované dopravy či řešení evakuačního bodu pro Dolní Černošice,“ řekl Kořínek.

Lenka Kadlecová, starostka městské části Praha-Lipence, považuje park za ideální využití rozsáhlé záplavové oblasti. „Vítáme vyhlášení mezinárodní soutěže. Její výsledek by měl vyřešit řadu dlouhodobých problémů Lipenců a zároveň vytvořit kvalitní krajinu k rekreaci pro občany ze širokého okolí,“ konstatovala Kadlecová.

Projekt vychází z Memoranda o spolupráci na rozvoji a budoucím využití území kolem soutoku Berounky a Vltavy uzavřeného mezi Prahou, místními městskými částmi a městem Černošice. Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje Ondřeje Boháče z dosavadních jednání vyplynulo, že se většina drobných vlastníků chce stát součástí příměstského parku.

„Na základě vítězného návrhu soutěže bude určeno, které pozemky bude nutné vykoupit, dlouhodobě pronajmout nebo ošetřit dohodou o spolupráci. Vítězný návrh bude znám v dubnu příštího roku, následně bude s vítězem soutěže podepsána smlouva na dopracování výstupů,“ dodal Boháč.

Obnova přírody

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) v jiné souvislosti uvedla, že obnovu přírody pokládá za jednu z priorit českého předsednictví Evropské unie. „Pokud chceme v krizi biodiverzity udělat něco více, je nutné od ochrany přírody přistoupit k její obnově,“ řekla ministryně Hubáčková při představování dlouhodobé strategie České společnosti ornitologické, která počítá s tím, že do roku 2042 vznikne v každém kraji republiky jeden plně funkční ptačí park, přičemž zatím jsou čtyři.

„Je zřejmé, že ochrana přírody již nestačí a je potřeba přírodu také obnovovat. Závaznými cíli v oblasti obnovy přírody se bude zabývat nový zákon Evropské unie o obnově přírody, jehož návrh zveřejnila Evropská komise 22. června a který patří k prioritám českého předsednictví,“ řekla Hubáčková.

Jaký význam mají ptačí parky, se ukazuje například v nejstarším z nich, kterým jsou Josefovské louky ve východních Čechách. Za posledních deset let tam stoupl počet zjištěných ptačích druhů o čtvrtinu, tedy ze 143 v roce 2012 na současných bezmála dvě stě. Mezi nimi je i mnoho vzácných a ohrožených druhů. Mnohonásobně také přibylo žab a čolků, daří se i ohroženým rostlinám.

Česká společnost ornitologická při budování parků klade důraz na možnost bezprostředního kontaktu návštěvníků s přírodou. Čtyři nyní existující ptačí parky jsou přístupné zdarma a s neomezenou otevírací dobou.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Hl. m. Praha