Čeští vědci pomáhali zmapovat lesy v Africe. Globální studie našla nejvíce druhově rozmanité lesy

Autoři studie sami upozorňují, že shromáždění této bezkonkurenční databáze by nebylo možné bez zapojení vědců z celého světa, včetně dosud přehlížených odborníků z tropických oblastí. Výzkumníci z obvykle podreprezentovaných regionů Afriky nebo Jižní Ameriky tvoří dokonce jednu třetinu spoluautorů studie. I díky takto získaným datům mohou autoři konstatovat, že diverzita stromů v tropech je ještě mnohem vyšší, než předpokládaly dosavadní modely.

Proč tropy?

Konsorcium vědců vycházelo ze základního pravidla ekologie, podle kterého se druhová rozmanitost zvyšuje směrem od rovníku k pólům, přičemž nejvyšší je právě v tropických deštných pralesech. Doposud vědci předpokládali, že druhově rozmanité lesy jsou závislé takřka výhradně na vyšších teplotách a srážkách. Výzkum ale odhalil, že kromě zeměpisné šířky mají na růst biodiverzity vliv i další faktory, jako je členitost prostředí, půdní podmínky a také dlouhodobé působení člověka na ekosystémy. A pro vysokou biodiverzitu tropických lesů je klíčová právě kombinace těchto faktorů.

Průměrná diverzita lesů na rovníku je podle vědců 98 druhů stromů na hektar. Na padesáté rovnoběžce (která ohraničovala severní a jižní areál výzkumu) pak vědci našli průměrně čtyři druhy stromů na hektar. Z trendu se výrazně vymyká Amazonie s více než dvěma sty druhy na každém hektaru. Lesy mírného pásu jsou pak nejbohatší v Chile s padesáti druhy stromů na hektar.

Vysokou lesní diverzitu výzkumníci naměřili i v Africe, zejména v oblasti Guinejského zálivu a také v pásu tropických ostrovů jihovýchodní Asie a Oceánie, tedy v Indonésii, Malajsii nebo na Papui-Nové Guineji. Naopak lesy mírného pásu jsou v porovnání s tropy druhově poměrně chudé s počty jednotek až nižších desítek druhů na hektar. „Naše středoevropské lesy jsou v porovnání s obdobnými zeměpisnými šířkami v Jižní i Severní Americe a v Asii poměrně druhově chudé“, říká botanik Štěpán Janeček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Data z afrických hor dodali Češi

Právě výzkumná skupina vedená Štěpánem Janečkem a Robertem Tropkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy poskytla pro potřeby studie data ze svých výzkumů opylovačů v Africe. Vedle Přírodovědecké fakulty UK se na české části výzkumu podílelo i Biologické centrum Akademie věd, Botanický ústav AV ČR a několik dalších českých výzkumných institucí.

„Hlavním autorům studie chyběla data z obtížně dostupných hor střední Afriky, proto nás vyzvali, abychom se ke konsorciu připojili. Na Kamerunské hoře počítáme a měříme stromy při dlouhodobých výzkumech vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači, a při studiu denních i nočních motýlů Kamerunské hory,“ prozradil Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra AV ČR.

Čeští vědci do Kamerunu jezdí pravidelně už dvě desítky let a v náročných terénních podmínkách pomáhají objasnit, jak se opylovači a opylované rostliny vzájemně evolučně přizpůsobují, nebo zkoumají polinační strategie a hmyzí společenstva. Na výzkumech spolupracují i s místními akademiky a pomáhají vzdělávat kamerunské studenty.

Poznání lesů pomáhá v jejich ochraně

Vedle odhalení příčin globální lesní biodiverzity mají autoři studie ještě další velký cíl. Díky získaným poznatkům chtějí zlepšit ochranu ohrožených lesních ekosystémů, které globálně čelí celé řadě tlaků. „Tropické lesy jsou z globálního hlediska velmi významnými ekosystémy, jejich současný úbytek je však bezprecedentně silný. To pozorujeme i při dlouhodobých výzkumných projektech v Kamerunu a dalších oblastech Afriky,“ dodává Tropek.

Data z výzkumu jsou nyní dostupná pro širokou odbornou veřejnost a vědci doufají, že budou využita k ochraně lokálně i globálně cenných lesních porostů. Z velké části zejména tropických ekosystémů totiž podobná data nebyla centrálně dostupná nebo chyběla úplně, což mimo jiné komplikovalo stanovení priorit v ochraně lesů a následné péči.

Studie navíc položila základ například pro budoucí sledování změn v globálních lesích a hledání vzorců, které mají vliv na biodiverzitu. Jedním ze směrů budoucího výzkumu mohou být například dopady klimatických změn, jejichž vliv vědci studují v lokálním, regionálním i globálním měřítku. A zmíněná práce může vliv měnícího se klimatu na růst a přežívání stromů pomoci objasnit.

Autor: Ondřej Novák

Foto: Štěpán Janeček (Horský mlžný les na Kamerunské hoře)