Domácnosti v nezateplených domech čeká finanční šok. Náklady na energie narostou o desítky tisíc

Roční účet za energie se u domkařů může snadno vyšplhat na 200 tisíc korun, pokud topí elektřinou nebo jim končí fixace ceny dodávek energií. Nové ceny plynu atakují 5 tisíc korun za megawatthodinu, u elektřiny dokonce 10 tisíc. Plánovaný vládní příspěvek ve výši 16 tisíc korun tak domácnostem s vysokou spotřebou pokryje sotva jeden měsíc.

„Dům bez izolace s obytnou plochou 150 metrů čtverečních běžně spotřebuje okolo čtyřiceti megawatthodin ročně. Při průměrné fixované ceně tři tisíce za megawatthodinu plynu a pět tisíc v případě elektřiny se roční účet za energie vyšplhá na 120 tisíc, respektive 200 tisíc korun, a to jenom za vytopení domu a ohřev vody. K tomu je ještě třeba připočíst zhruba tři až čtyři megawatthodiny za napájení elektrospotřebičů, což je dalších 20 tisíc korun,“ varovala architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Dodala, že v takovém případě mohou domácnosti se spotřebou okolo 40 megawatthodin zaplatit ročně za energie i více než 200 tisíc korun bez ohledu na to, jestli topí elektřinou nebo plynem. Nezateplené bytové domy rovněž musí počítat s růstem nákladů, ale nárůst tam nebude tak dramatický jako v případě solitérních rodinných domů, které jsou nezateplené, rozlehlé a mají mnohem větší ochlazovanou plochu, tudíž větší nároky na vytápění.

Snížit spotřebu, nebo zateplit

Podle Asociace výrobců minerální izolace je nutné konečně lidem říct, co je čeká, pokud mají vysokou spotřebu, a tvrdě je konfrontovat s realitou: „Musí jim někdo říct: Podívejte se na roční vyúčtování. Jestli máte spotřebu více než 20 megawatthodin, tak počítejte s měsíčními zálohami okolo osmi až deseti tisíc korun. Pokud je to mimo vaše finanční možnosti, musíte spotřebu podstatně snížit. Ideálně zateplením domu, na což ale letos nezbývá už moc času, anebo drastickým omezením spotřeby,“ upozornila Marcela Kubů.

Podstatného omezení spotřeby lze dosáhnout snížením vlastního komfortu – stáhnout teplotu na 18 stupňů, což ukrojí ze spotřeby zhruba 15 procent nákladů, a zmenšením vytápěné plochy, tedy vytápět jen několik místností v domě. Tato opatření by mohla snížit spotřebu o přibližně 10 megawatthodin, tedy asi o 30 až 50 tisíc korun.

Další možností, jak ušetřit, je dům rychle dodatečně zateplit. Tady ale začíná boj s časem. „Kompletní zateplení domu včetně přípravy zabere několik měsíců, a navíc realizační firmy mají nasmlouvány zakázky mnohdy i více než půl roku dopředu. Před topnou sezonou se to dá těžko stihnout,“ řekla Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Spolu s kvalitní zateplením je řešen pro tepelnou pohodu i tepelné čerpadlo. Kolik může vaší domácnosti ušetřit?

V úvahu tak podle ní přichází jen částečné zateplení míst s velkými tepelnými ztrátami, což jsou střechy a stropy. „Třeba zateplením střechy lze tepelné ztráty snížit o dvacet procent, a to velmi rychle. Foukanou izolací lze zateplit střechu běžného rodinného domu během jednoho dne za 50 až 80 tisíc korun. Zateplení může být realizováno během několika dnů, to do zimy stihnout lze,“ poznamenala Kubů.



Návratnost 6,5 roku

Asociace výrobců minerální izolace doporučila vládě, aby motivovala lidi i k jednodušším dílčím investicím do snížení spotřeby energií. Například dotováním zmiňovaného zateplení střechy, a to v maximální možné míře. „Je to rozhodně lepší než přispívat všem domácnostem 16 tisíc na kompenzaci spotřebované energie. Příspěvek na drahé energie pomůže jen jednorázově a mnoha domácnostem pokryje spotřebu sotva na měsíc. Jsou to vyhozené peníze,“ upozornila architektka Marcela Kubů.

Vláda na nadcházející topnou sezonu plánuje na kompenzace vydat 66 miliard korun. Pro porovnání, do energetických úspor v rámci Nové zelené úsporám vláda dává pouhé 4 miliardy korun ročně. „Proč se peníze neinvestují tam? Pomohlo by to snížením spotřeby dlouhodobě a více,“ poznamenala Marcela Kubů. Upozornila navíc na hrozbu postupného vypínání průmyslu, pokud Česko nesníží spotřebu plynu o 15 procent.

To, že jsou úspory energií smysluplné, jasně ukazuje jednoduchá kalkulace. Po komplexním zateplení domu klesne spotřeba rodinného domu ze 40 na 12 megawatthodin nebo dokonce ještě výrazněji. Cena za vytápění se tím výrazně stabilizuje.

„Rodina tak uspoří ročně 140 tisíc korun při ceně energie 5 tisíc korun za megawatthodinu, respektive 84 tisíc při ceně 3 tisíce za megawatthodinu. Rozpočet na zateplení činí 522 tisíc korun bez dotace. Návratnost investice je 6,5 roku, či dokonce i méně v závislosti na ceně energií. S třicetiprocentní dotací je dokonce ještě o dva roky kratší,“ vypočítala Marcela Kubů. V případě například dílčího zateplení střechy za 50 až 80 tisíc korun se tepelné ztráty sníží o 20 procent a investice se obvykle vrátí do pěti let.

Zjistěte, zda se vyplatí investice do solárních panelů i Vám.

Nová zelená úsporám Light

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) už na jaře představila program Nová zelená úsporám Light, který je určen právě na dílčí úsporná opatření. Například zateplení střechy nebo půdy, zateplení vybraných obvodových stěn, výměnu částí oken a dveří.

„Program by neměl narážet na naplněné odborné kapacity a k tomu cílit přesně na domácnosti například starobních důchodců, které ani při vysokém procentu dotace nevyužijí opatření v Nové zelené úsporám a jsou zároveň přímo postiženy energetickou chudobou. Na pilotní výzvu počítáme s alokací asi jedné miliardy korun, díky nimž se může realizovat až patnáct tisíc dílčích renovací,“ uvedla ministryně Hubáčková.

„Odlehčená“ verze Nové zelené úsporám by měla zároveň fungovat i jako podpůrná záložna, financovaná z výnosů emisních povolenek. Domácnostem s nižšími příjmy, které si energeticky úsporná opatření nemohou dovolit kvůli nedostatku peněz na předfinancování, nabídne podle typu plánovaných opatření možnost plateb i na dodavatelům neuhrazené faktury.

Jenže přijímání žádostí o dotace z Nové zelené úsporám Light se patrně spustí až na podzim. „S Novou zelenou úsporám Light bychom určitě chtěli přijít už letos a nejpozději na konci září představit základní parametry, aby domácnosti věděly, na co je možné čerpat podporu. Pokud to Evropská investiční banka bez problémů schválí, příjem žádostí a administrace může začít v podstatě hned od konce října,“ uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Na střechu 40 centimetrů

Podle odborníků je ekonomicky efektivní tloušťka fasádní izolace z pohledu investice a úspory alespoň 20 cm. „Pokud by rostly ceny energie meziročně o čtyři procenta, vyplatí se fasádu zateplit dvaceti osmi centimetry, střechu o více než čtyřicet centimetrů,“ uvedl Michal Čejka, energetický expert z obecně prospěšné společnosti PORSENNA.

Kdo podle něj podcení tloušťku izolace, ten se do budoucna nezajistí proti výkyvům cen energií. „A navíc ho bude zateplení stát skoro stejně jako toho, kdo si dům pořádně zateplí. Pouze deset centimetrů izolace na fasádě nebo dvacet centimetrů ve střeše je velmi špatná investice,“ dodal Čejka.

Z reprezentativního průzkumu Asociace výrobců minerální izolace mezi pěti sty majiteli novostaveb rodinných domů ovšem vyplynulo, že majitelé novostaveb zateplili fasádu v průměru pouze 13,5 cm izolace. „Mezi nejprodávanější tloušťky fasádních izolací patří dvanáct a čtrnáct centimetrů, což je žalostně málo pro rekonstrukce, ale i pro většinu novostaveb. U starších staveb doporučujeme dvojnásobek. V případě použití dvanácti nebo čtrnácticentimetrové izolace se investor ani nepřiblíží nízkoenergetickému standardu. Je to promarněná příležitost,“ upozornila Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Pixabay