Česko získá obří balík peněz na zelenou transformaci. Státy se dohodly na tempu snižování emisí

„Je dobře, že se Evropa našla cestu k silné dohodě, která zabrání drastickým dopadům změny klimatu. Současně se nám podařilo dojednat pro český průmysl a domácnosti přes 1 200 miliard korun na spravedlivou transformaci ČR směrem k nízkoemisní ekonomice. To znamená, že budeme mít dostatek financí na investice a modernizaci, ale také na pomoc pro nejohroženější skupiny obyvatel,“ komentuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Rada pro životní prostředí jednala v úterý 28. června více než 16 hodin o balíku pěti návrhů Fit for 55. První oblastí je revize systému obchodování s emisemi (EU ETS), kde ČR spoluvyjednala pojistku, že ceny povolenek nebudou raketově růst, jak se stávalo v posledních měsících a letech. Díky dohodě bude k dispozici mechanismus, který umožní reagovat na aktuální cenový vývoj a v případě potřeby vypustí na trh dodatečné povolenky.

Evropští ministři také schválili vznik samostatného systému obchodování s emisemi pro sektor bydlení a silniční dopravy, postupné rušení bezplatných povolenek pro letectví nebo změny ve zpoplatnění námořní dopravy. Balíček obsahuje také úpravu národních cílů pro snižování emisí v odvětvích nespadajících do EU ETS (ESR), v případě České republiky s cílovou hodnotou 26 % pro rok 2030 oproti roku 2005. Způsob naplnění tohoto cíle je na jednotlivých členských státech. Rada také schválila svojí pozici ke změnám v příspěvku sektoru využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF).

Důležitou součástí Fit for 55 jsou kompenzace, které zmírní dopady možného růstu cen energií, především na zranitelné domácnosti. Rada pro životní prostředí schválila vznik nového Sociálního klimatického fondu. Ten se stane zásadním nástrojem, díky kterému mohou jednotlivé státy zmírnit dopady růstu cen v bydlení a dopravě zejména na nízkopříjmové domácnosti, které vydávají ze svého rozpočtu relativně více právě na energie. Díky fondu bude mít Česko k dispozici 35 mld. korun, které můžeme využít na investice a přímou podporu těm nejpotřebnějším. Velmi složitá byla také debata o emisních standardech CO2 pro nová osobní a lehká užitková vozidla. Vyjednaná kompromisní dohoda nad postupným odchodem od aut se spalovacími motory do roku 2035 obsahuje i požadavek na vyhodnocení dosažitelnosti cílů v roce 2026. To znamená, že Evropská komise se bude muset znovu podívat na to, zda jsou společné cíle splnitelné, a to i s ohledem na technologický pokrok a sociální dopady. Zároveň schválená dohoda otevírá možnost prodávat – jako alternativu k elektromobilům – i auta se spalovacím motorem, pokud v nich bude možné využívat klimaticky neutrální paliva.

Přijetí cílů hodnotil kladně také německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck: „Uprostřed největší evropské energetické krize jsme spustili jeden z nejkomplexnějších balíčků ochrany klimatu v historii EU. Je to signál odhodlání, který je v této krizi nezbytný. Jde o základní rozhodnutí, která povedou k tomu, že Evropa bude méně závislá na fosilních palivech a současně podpoří ochranu klimatu. To vyžaduje rychlost a důslednost. S balíčkem „ Fit for 55 “ byl nastaven kurz pro přeměnu ekonomiky na klimatickou neutralitu.“

Německo hodnotí pozitivně například shodu na jasném termínu pro transformaci automobilového průmyslu. Členská státy se dohodly na roku 2035 jako termínu, od kterého se budou prodávat pouze 100 % klimaticky neutrální nové osobní vozy a dodávky. Termín přitom není žádné sci-fi, de facto kopíruje již dávno známé cíle většiny automobilek působících na evropském trhu. Vedle rozvoje elektromobility se státy EU dohodly na možnosti rozvíjet také bezuhlíkové spalovací motory. Jde zejména o možnosti využití synteticky vyráběných paliv nebo zeleného vodíku. Evropská komise tak dostala za úkol vypracovat návrh na kritéria pro tento typ vozů. Celkově jde o jasný signál k nastartování elektromobility.

Zelená transformace získala jasné tempo

Členské státy EU se de facto dohodly na rámci, který byl jasný již od minulého roku. „Evropské státy daly jasně najevo, že stojí o ochranu klimatu a postupnou redukci spotřeby fosilních paliv. Ovšem závazky podle kterých Evropa sníží svou spotřebu o 9 % oproti roku 2020 a zvýší cíl zelené energetiky na 40 % do roku 2030 nejsou nic nového a v Evropě se de facto s takovými podíly počítalo. Na českém předsednictví bude společná dohoda s Europarlamentem, který v reakci na potřebu snížit závislost na ruském plynu prosazuje cíl alespoň 45 % energie z obnovitelných zdrojů do konce tohoto desetiletí," hodnotí výsledek nočního jednání Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Klíčové také je, aby se Česká vláda postavila pozitivně k proměně automobilového průmyslu. Výroba aut dnes tvoří zhruba 10 % naší ekonomiky. Dobře zvládnutý přechod na čistou mobilitu bude znamenat, že nedojde ke ztrátě pracovních míst. Naopak nová mohou vznikat ve výrobě baterií. Jen jedna gigatovárna s roční produkcí 40 GWh baterií vytvoří podle dat Svazu moderní energetiky okolo 6 tisíc pracovních přímých míst a přes 30 tisíc v rámci celého dodavatelského řetězce.

Přijetí společné pozice k těmto pěti předpisům završuje proces tvorby pozice členských států k celému balíčku Fit for 55 a na českém předsednictví EU nyní bude hledat dohodu o konečné podobě předpisů s Evropským parlamentem. Na jednání Rady pro životní prostředí byla také schválena pozice členských států k návrhu nařízení proti odlesňování. Během českého předsednictví tak začne vyjednávání s Evropským parlamentem o kompromisním znění. Během odpoledního jednání představila ministryně Anna Hubáčková agendu a priority českého předsednictví v oblasti životního prostředí. Končící francouzské předsednictví pak předalo slavnostně vedení Rady životního prostředí české straně.

Autor: Martin Prax (s využitím tiskové zprávy MŽP)

FOTO: MŽP