Rusko stopne dodávky plynu do Evropy. Jde o Putinův ekonomický útok, říkají Němci

„Musel bych lhát, kdybych řekl, že se toho nebojím,“ uvedl spolkový ministr hospodářství Robert Habeck pro německou veřejnoprávní stanici ZDF k možnému trvalému odstavení plynovodu Nord Stream 1. Již předtím klesly dodávky přes tento plynovod na 40 procent.

„Nesmíme si dělat iluze: omezení dodávek plynu je Putinův ekonomický útok. Je jasné, že Putinovou strategií je vytvářet nejistotu, zvyšovat ceny a rozdělovat nás. Proti tomu se bráníme,“ dodal Habeck.

Šéf německé Spolkové síťové agentury Klaus Mueller pak doplnil, že v důsledku kroků Gazpromu mohou narůst ceny pro spotřebitele až na trojnásobek. Od začátku omezení dodávek přes Nord Stream 1 se ceny plynu vyšplhaly o více než 50 procent.

Ceny porostou

Už na samotný pokles dodávek ruského plynu reagovalo Německo vyhlášením druhého bezpečnostního stupně pro dodávky zemního plynu. Zatím jeho spotřebu neomezuje, ale vláda monitoruje dění na trhu tak, aby byla připravena zasáhnout, pokud se bude krize dál prohlubovat. Současně druhý stupeň znamená aktivaci některých odstavených uhelných elektráren

Ministr Habeck částečný návrat k uhlí okomentoval tak, že jde o „hořký fakt“, ale je to podle něj v této situaci nutný krok ke snížení spotřeby plynu: „Musíme a uděláme vše pro to, abychom v létě a na podzim uskladnili co nejvíce plynu,“ uvedl Habeck.

Jeho ministerstvo současně pracuje na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů. Připravuje změny pravidel, které mají usnadnit výstavbu solárních a větrných elektráren. Ministr Habeck představil také kampaň na podporu úspor energie v domácnostech.

Solární panely na střeše domu ušetří 12 a více tisíc korun ročně. Vyplatí se i vám?

Německo současně představilo nový systém, který má motivovat průmysl k úsporám zemního plynu. Pokud svůj podíl nakoupeného plynu nepotřebují, mohou ho nabídnout v aukci za finanční náhradu pro uložení na zimu. Vláda na tento krok vyčlenila 15 miliard eur.

Omezení dodávek současně ohrožuje německý plán pro plnění zásobníků zemního plynu. Německá vláda již krátce po zahájení ruské válečné agrese vůči Ukrajině podnikla rychlé kroky pro odstranění ruského vlivu na klíčovou energetickou infrastrukturu. Do společností ovládaných ruským Gazpromem, které spravují zásobníky na území Německa, dosadila své správce, kteří hlídají plnění zásobníků. Vláda počítala s tím, že k 1. říjnu musí být skladovací zařízení naplněna z 80 a k 1. listopadu z 90 procent. Podle posledních dostupných čísel se německé zásobníky podařilo zatím naplnit z necelých 60 procent. Německu se současně podařilo snížit závislost na ruských dodávkách plynu z 55 na 35 procent.

Princip solidarity

Ruské zneužití evropské závislosti na dodávkách plynu se však nedotýká jen Německa. Podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse je aktuálně postiženo 12 členských států Evropské unie a 10 z nich vydalo varování podle nařízení o bezpečnosti plynu kvůli omezení dodávek.

„Riziko úplného přerušení dodávek plynu je nyní reálnější než kdykoli předtím,“ uvedl v Evropském parlamentu Frans Timmermans. Německý ministr Habeck se s Timmermansem shodnou, že kroky Ruska vůči Evropě jsou součástí Putinových válečných aktivit: mají ohrozit energetickou bezpečnost států EU a podkopat evropskou jednotu.

Princip solidarity dle EU pravidel stanoví, že v případě vážné plynové krize sousední členské státy pomohou zajistit dodávky plynu pro domácnosti a základní sociální služby. Země EU jsou povinny zavést nezbytná technická, právní a finanční opatření, aby bylo poskytování „solidárního plynu“ v praxi možné. „Země EU proto musí uzavřít dvoustranné dohody se svými sousedy a dohodnout se na dalších krocích, pokud by bylo zapotřebí ‚solidárního plynu‘“, uvedla Evropská komise. První dvoustranná dohoda o solidaritě byla podepsána mezi Německem a Dánskem dne 14. prosince 2020 a druhá mezi Německem a Rakouskem dne 2. prosince 2021.

Český plán

Odstřižení od ruského plynu řeší i Česko. Problému se věnoval předseda vlády Petr Fiala ve svém mimořádném projevu: „V současné době je tuzemská kapacita zásobníků naplněna zhruba ze dvou třetin a nikdy v historii, kam data sahají, jsme neměli v tuto dobu v zásobnících tolik plynu. A jejich plnění nadále pokračuje. Pokud by tedy došlo v zimě na krizový scénář, budeme schopni, dostatečně a dlouhodobě zabezpečit dodávky do všech českých domácností,“ uvedl premiér.

Vedle toho se také zaměřil na dlouhodobá opatření redukující závislost na Rusku. Mimo jádra jde podle Petra Fialy o navýšení kapacity plynovodů a ropovodů ze zemí Evropské unie. Vláda chce také masivně podpořit výstavbu fotovoltaických elektráren a bude podporovat i využívání tepelných čerpadel. Chce také zásadně zvýšit objem produkce domácího bioplynu a investice do energetických úspor.

Právě kroky v moderní energetice dávají smysl podle oborových sdružení. Rozvoj domácího bioplynu může podle CZ Biom zajistit náhradu 40 procent současných dodávek plynu z Ruska.

„Závislosti na dovozu energií se však musíme zbavit systémovými kroky: mezi hlavní nástroje patří zateplování budov, výstavba energeticky efektivních domů a využití místních obnovitelných zdrojů. Za sluneční či větrnou energii platby do Ruska posílat nemusíme. Domy mohou dostat místo kotle na zemní plyn tepelné čerpadlo nebo krbovou vložku,“ hodnotí premiérova slova Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Právě Svaz má k dispozici kalkulace, podle kterých lze jen do roku 2030 vybudovat přes 10 tisíc megawattů solárních elektráren a přes 1 tisíc větrných turbín. Vláda však musí usnadnit stavební řízení, které je dnes překážkou pro vznik řady konkrétních projektů v regionech.

Autor: Martin Prax

FOTO: Pixabay