Historicky prvním českým Ptákem roku se stala vlaštovka. Jak se jí daří po 30 letech?

Vlaštovka je od nepaměti považována za posla jara, protože se mezi prvními vrací ze svých zimovišť v subsaharské Africe, aby zde vyvedla své potomky. Jejich původním domovem jsou bezlesé kraje se stády velkých zvířat. Hnízda si vlaštovka stavěla ve skalách či výklencích strmých svahů. Avšak s průběhem času se tento druh dokázal velice dobře adaptovat na změny lidského hospodaření a svůj původní způsob života opustil.

Dnes je vlaštovka takzvaným synantropním ptákem, který je silně vázán na přítomnost člověka. Žije s ním už stovky let. Lidská sídla a zemědělské objekty zejména pro chov dobytka jsou pro ni totiž ideálním místem pro obživu a také pro stavbu hnízda.

V červené knize

V roce 1992 ornitologové v rámci kampaně Pták roku o vlaštovce napsali: „Vyžaduje tak běžný pták jako vlaštovka ochranu? Není pochyb o tom, že ano! Ve srovnání s jinými ptačími druhy je plně vázána na lidská sídla, a proto často dochází ke střetu jejich zájmů s člověkem. Život vlaštovčí rodiny je mnohdy závislý pouze na toleranci lidí, v hnízdech, umístěných v blízkosti lidských obydlí nebo přímo v nich, může být hnízdění úspěšné, jen pokud mu to majitelé umožní.“



V tehdejší době byla vlaštovka zařazena v červené knize ČSFR mezi druhy vyžadující zvláštní pozornost - tedy takové, u nichž zatím není možné posoudit závažnost jejich ohrožení. Rozhodně však nešlo o druh ubývající, byť se o této možnosti vedly diskuse.

Mezi důvody se uváděla například intenzifikace zemědělství po roce 1947 a neúměrná koncentrace dobytka ve velkochovech s přísnými hygienickými pravidly - zejméně dezinfekce prostorů v době hnízdění. Připomínalo se rovněž nedovolené strhávání hnízd a úmyslné vytváření bariér, které nedovolovaly dostat se ke hnízdu. Anebo mylné a zavádějící informace v médiích o tom, že jsou vlaštovky zdrojem onemocnění, která ohrožují i lidské životy.

Chráněný druh

V současné době je vlaštovka obecná vedena v seznamu zvláště chráněných druhů ptáků v kategorii ohrožených a v Červeném seznamu ohrožených druhů obratlovců z roku 2017 spadá do kategorie téměř ohrožený - tedy mezi druhy, které v blízké době mohou být ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožení.

Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 se na Českou republiku zároveň vztahuje povinnost ochrany všech druhů volně žijících ptáků. Podle údajů z Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice v letech 2014 až 2017 tady hnízdilo něco mezi 320 až 640 tisíci páry. Připomeňme, že kolem roku 1992 to bylo 400 až 800 tisíc párů. Co tato čísla říkají?

„Ani po třiceti letech žádný velký pokrok nenastal. Vlaštovek podle našich zjištění nepřibývá, ale ani neubývá. Výsledky Jednotného programu sčítání ptáků naznačují, že je populace našich vlaštovek stabilní. Takže vlastně je možné hovořit o úspěchu, mnoho jiných Ptáků roku je na tom hůř,“ konstatoval Lukáš Viktora, odborník České společnosti ornitologické na ochranu ptactva v zástavbě.

Proč ale populace vlaštovek neroste? Hlavním důvodem je to, že možností, kde může tento pták vybudovat hnízdo, je stále méně. „Vlaštovky stále čelí úbytku hnízdních příležitostí. Ubylo chlévů a podobných prostor s volným příletem, které vlaštovky ke hnízdění potřebují,“ upozornil Viktor. Dodal, že vazba vlaštovek na lidské stavby je prostě příliš silná. „Ale některé z nich si dokázaly poradit, a tak se s jejich hnízdy potkáme i tam, kde bychom je dříve marně hledali. Třeba ve strojovnách výtahů na střechách paneláků nebo v montovaných výrobních halách a skladištích,“ řekl Viktora.

Ornitologové se ovšem každoročně setkávají s tím, že se někteří lidé snaží vlaštovkám, a rovněž jiřičkám, jejich hnízdění zabránit. Dávají například překážky do oken, a to včetně ostrých bodců, které se prodávají jako obrana proti zdivočelým domácím holubům. „Setkáváme se i s případy, kdy lidé shazují hnízda s vejci i mláďaty, což je zcela nepochopitelný a barbarský čin. Navíc v rozporu se zákonem,“ upozornil Lukáš Viktora.

Pokud mají lidé obavy z trusu, který se bude hromadit pod hnízdem, stačí pod něj umístit podložku, která trus zachytí.

Ubývání potravy

Panelová sídliště, kde vlaštovky mnohdy nacházejí útočiště, stojí obvykle na okrajích městské zástavby, takže to ptáci nemají ke zdrojům potravy daleko. „Když krmí mláďata, jedna vlaštovka či jiřička uloví denně stovky mšic, muchniček, komárů a dalšího drobného dvoukřídlého hmyzu,“ řekla Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické.

Její kolega Lukáš Viktora v této souvislosti upozornil na další problém, kterému vlaštovky čelí - ubývání potravy. „Nedostatek drobného létajícího hmyzu pocítili i další ptáci, třeba rorýsi nebo jiřičky. A to ještě přesně nevíme, jaká je situace na jejich afrických zimovištích a na trasách k nim, kde tráví větší část roku,“ poznamenal Viktora.

Na vlaštovkách a jejich populacích se podepisuje také homogenizace a fragmentace volné krajiny a dopady intenzivního zemědělství. Tento problém se ovšem týká širokého spektra polních druhů ptáků.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay