Drahé energie ohrožují vesnické obchody s potravinami. Pomohly by solární panely

Například spotřební družstvo COOP v Uherském Ostrohu provozuje 46 solárních elektráren na střechách svých obchodů. Část těchto elektráren postavilo i bez dotací. Podle předsedy družstva Františka Poláka se nyní instalace dalších elektráren často zpomaluje právě kvůli postupu státních úřadů.

„Velká část našich prodejen jsou obchody s plochými střechami, které byly postavené v sedmdesátých a osmdesátých letech. Z našeho pohledu jde o ideální objekty pro umístění solárních elektráren, bohužel je nám často instalace znemožněna, protože by panely byly vidět z nějakého vyvýšeného místa, jako jsou rozhledny či věže kostelů,“ konstatoval František Polák.

Dodal, že postup památkových úřadů je navíc velmi individuální. Zatímco na některých místech není s umístěním panelů problém, jinde potřebné povolení památkáři nechtějí dát. „Prakticky u každého města či obce je kostel, rozhledna či vyvýšené místo. Při striktním výkladu bychom dnes solární panely nemohli mít téměř nikde, protože obchody jsou typicky vždy v místech větší koncentrace obyvatel,“ poznamenal Polák.

Stejnou zkušenost má i Roman Slamka z Jednoty Volyně, která provozuje obchody na jihu Čech. „Drahé energie nám způsobují obrovské potíže a jsou jedním z důvodů zdražování potravin, soláry sníží závislost prodejny na vnějších dodávkách o zhruba čtyřicet procent. Velmi bychom v této souvislosti uvítali jednodušší povolování jejich instalace,“ řekl Slamka.

Práce pro ministerstva

Problémem se již zabývá i Asociace českého tradičního obchodu, která sdružuje přibližně 7 tisíc nezávislých prodejen s 30 tisíci zaměstnanci. V nedávných dnech zaslala dopis zodpovědným ministerstvům s výzvou zjednodušit postup při povolování střešních instalací.

Podle předsedy asociace Pavla Březiny je stále těžší udržet některé obchody v obcích či menších městech a tím i kvalitu života v těchto místech. „Máme tady energetickou krizi, stát i úředníci by nyní více než kdy jindy měli hledat cesty k dosažení energetických úspor na těch správných místech, těmi menší obchody v obcích a malých městech bezpochyby jsou. Je třeba skloubit péči o památky a dodržování stavebních předpisů s péčí o životní prostředí a kvalitu života v obcích,“ sdělil Březina.

Asociace českého tradičního obchodu uvedla, že jí nejde například o instalaci solárních elektráren na sedlové střechy v historických centrech, ale právě větší využití relativně moderních obchodů s vhodnými podmínkami pro fotovoltaiku.

Stejný názor má rovněž Spolek pro obnovu venkova, jeho předsedkyně Veronika Vrecionová také připomněla maximální soběstačnost venkova, k němuž právě fungující obchody s potravinami a dalším nezbytným zboží přispívají. „Pokud se venkov nemá stát noclehárnou bez obchodů, škol či hostinců, musí se stát a jeho úřednicí začít na věc dívat z širšího pohledu. U našich západních sousedů se dnes běžně umisťují solární panely dokonce i na střechy venkovských kostelů,“ upozornila Vrecionová.

Ochrana střešní krajiny

Památkáři tvrdí, že každou žádost posuzují individuálně podle místních podmínek. Při takzvané ochraně střešní krajiny skutečně rozhoduje, jak je na fotovoltaické panely vidět. „Na pohledově významných místech není často umístění panelů možné,“ uvedl před časem odbor kultury a památkové péče městského úřadu ve Valašských Kloboukách. Dodal, že v takových případech úřad například navrhne instalaci na tu část střechy, která není viditelná z veřejně přístupných komunikací. „Situaci posuzujeme případ od případu,“ dodal odbor památkové péče.

Že je možné povolit solární elektrárnu i do historického jádra města dokládá příklad fotovoltaických panelů na Nové scény a provozní budovy Národního divadla. Schvalování projektu vzhledem narušení střešní krajiny bylo jedno z klíčových témat a trvalo poměrně dlouho. Elektrárna je součástí rozsáhlého a úspěšného EPC programu - energeticky úsporného projektu se zaručeným výsledkem.

Před dvěma lety do sporů o fotovoltaiku zasáhl dokonce Ústavní soud. Zastal se obce Lednice, která je součástí unikátního Lednicko-valtického areálu chráněného UNESCO, ve sporu s ministerstvy kultury a pro místní rozvoj. Úřady mimo jiné omezily instalaci střešních solárních panelů. Podle Ústavního soudu to znamenalo zásah do práva na samosprávu.

„Plošný zákaz umísťování solárních panelů, a to i těch umístěných na vnitřních stranách střech pod takovým úhlem, že s výjimkou leteckého pohledu nejsou běžně vidět, je velmi silným zásahem do práva na rozvoj obce a následně i do práv vlastníků nemovitostí umístěných na tomto území,“ konstatoval soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: COOP