Svět míří ke klimatické katastrofě, skleníkové emise se nedaří zkrotit

V Pařížské dohodě se státy před 7 lety zavázaly k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 stupňů Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 stupně. Mezivládní panel ovšem varoval, že svět míří k oteplení klimatu o více než 3 stupně Celsia do konce století. Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do 3 let musí zastavit, pokud má Země zůstat „obyvatelnou“.

„Je to teď nebo nikdy, pokud chceme omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia,“ řekl podle ČTK profesor Královské univerzity v Londýně James Skea, který byl jedním z hlavních autorů nové zprávy.

Podle odborné veřejnosti je třeba pro odvrácení katastrofálních důsledků klimatických změn omezit k roku 2030 produkci skleníkových plynů asi o polovinu a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Mnohé vlády včetně té americké nebo Evropské unie již oznámily plány v tomto duchu, globální emise ale zatím stále sílí. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese by splnění současných závazků znamenalo 14procentní nárůst emisí oproti stavu z přelomu tisíciletí.

„Nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu je výčtem nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, ve kterém se nedá žít,“ uvedl podle ČTK Guterres. Zpráva podle něj ukazuje „uskutečnitelné a finančně dostupné“ cesty k naplnění zmíněného teplotního cíle, který je zakotven ve zmiňované Pařížské dohodě z roku 2015.

Podle české Klimatické koalice mají na základě doporučení zprávy IPCC největší potenciál ke snížení emisí v krátkodobém horizontu (do roku 2030) solární energie, zpomalení destrukce přírodních ekosystémů, větrná energie, sekvestrace (vázání) uhlíku v zemědělství a obnova ekosystémů a zalesňování.



Rychleji k zelené energii

Podle Guterrese je v první řadě nutné ztrojnásobit rychlost přechodu na obnovitelné zdroje energie. Zpráva IPCC v této souvislosti zdůrazňuje rovněž potřebu drasticky omezit využívání fosilních paliv, jako jsou ropa nebo uhlí, či zalesňovat krajinu. Problémem ovšem je, že jsou klimatická opatření stále významně podfinancovaná, a pro dosažení klimatických cílů bude proto nutné několikanásobné zvýšení podpory – a to napříč všemi sektory a regiony. V této souvislosti zpráva zmiňuje masivní podporu chudých zemí, které si klimatická opatření včetně zvyšování energetické efektivity nemohou dovolit.

Generální tajemník OSN kritizoval „vlády a korporace s vysokými emisemi“, které prý zavírají oči nad problémem a „přilévají olej do ohně“. „Klimatičtí aktivisté jsou někdy prezentováni jako nebezpeční radikálové. Skutečně nebezpečnými radikály jsou ale země, které zvyšují produkci fosilních paliv,“ zdůraznil Guterres. A dodal: „Směřujeme ke klimatické katastrofě. Velká města pod vodou, nebývalá vedra, silné bouře, nedostatek vody na mnoha místech, vyhynutí milionu druhů rostlin a živočichů. Není to fikce ani nadsázka.“ Profesor James Skea uvedl, že do potíží jsme se dostali lidskou aktivitou, přičemž lidská činnost „nás z nich zase může dostat“.

Není to poprvé, co experti OSN přicházejí s podobnými závěry, varování jsou ovšem v posledních letech a měsících stále naléhavější. Loni v srpnu IPCC konstatoval, že změny klimatu budou přinášet čím dál ničivější extrémy počasí. Koncem února pak další zpráva varovala, že v nadcházejících 18 letech bude planeta nemocnějším, hladovějším, chudším a mnohem nebezpečnějším místem.



Musí se začít okamžitě

Bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan, který nyní pracuje v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, uvedl, že poslední zpráva IPCC s mimořádným důrazem vyzývá k radikálnímu snižování uhlíkové stopy. „A to bezodkladně, zásadní změnu je třeba zahájit okamžitě a postupovat rychle,“ zdůraznil Moldan.

Vůbec poprvé je součástí zprávy IPCC o zmírňování změny klimatu kapitola věnovaná takzvaným mitigačním opatřením. Mezi ně patří mimo jiné takové změny socio-kulturních vzorců, jako jsou stravovací návyky či přechod na práci bez nutnosti dojíždění. Některá mitigační opatření tohoto typu, například preference veřejné dopravy nebo jízdy na kole, přitom ve zprávě figurují jako velmi levná.

„Třetí část Šesté hodnotící zprávy IPCC je věnována mitigacím, které zahrnují nejen snižování emisí skleníkových plynů, ale věnují se i jejich propadům. Energetický mix, úspory energií, rozumné a udržitelné hospodaření se zdroji na straně jedné a starost o krajinu a prostředí obecně na straně druhé. V pozadí nezůstávají ani technologie, věda a rozvoj, bez kterých by naše reakce na změnu klimatu byla bezzubá,“ uvedl Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce České republiky v IPCC.

Meteoroložka Taťána Míková, která se klimatickým změnám věnuje dlouhodobě, připomněla, že mitigace nebudou zadarmo. „U změny klimatu mitigace bolí ve skutečnosti spíš naši peněženku. Znamenají totiž všechno, co zmírní nebo zpomalí změnu klimatu: ať už si představíte, že nebudeme spalovat fosilní paliva, energii vyrobíme z obnovitelných zdrojů, zavedeme technologie, které se obejdou bez uhlí, ropy nebo plynu, stále mluvíte o mitigaci. A platí to třeba i o uložení oxidu uhličitého do biomasy nebo do úložišť, ze kterých nemůže utéci do atmosféry,“ vysvětlila Míková, která pracuje v České televizi.

Kateřina Davidová, analytička z Centra pro dopravu a energetiku, sdělila, že zpráva IPCC potvrdila, co ekologické organizace říkají už léta – že hlavním viníkem klimatické krize jsou fosilní paliva, jejich těžba a spalování. „Doufám, že tato zpráva přispěje k tomu, že si to konečně uvědomí i politici, kteří rozhodují o tom, jakým směrem se bude naše energetika, doprava či zemědělství ubírat. Co nejrychlejší přechod z fosilních na obnovitelné zdroje a masivní kampaň na podporu energetických úspor by měly být nyní hlavní prioritou.“

Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku znovu připomněl, že přes všechny závazky států a korporací se rozdíl mezi nutným snížením a reálným objemem emisí prohlubuje. „Svět se může vyhnout katastrofickému scénáři oteplení jen bezodkladným přesměrováním všech dotací a investic z fosilního průmyslu do obnovitelných zdrojů. Podobně důležitou roli bude sehrávat ochrana lesů a ekosystémů i schopnost rozvinuté části světa dostatečně v těchto oblastech podpořit rozvíjející se ekonomiky,“ řekl Broža.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Tadeáš Bednarz / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 (ilustrační foto z vesnic postižených tornádem, 2021)