Bez ruského plynu se první v Evropě obejde Litva. Kdo bude další?

„Od teď Litva nebude spotřebovávat ani kubický centimetr toxického ruského plynu. Litva je první stát EU, který zastavil dovoz ruského plynu,“ napsala první dubnovou neděli na twitteru litevská premiérka Ingrida Simonyteová.

Litva skoncovala s dodávkami zemního plynu od 1. dubna. Nahradí ho pomocí dodávek zkapalněného zemního plynu prostřednictvím svého terminálu Independence.

Nezávislost na dodávkách ruského zemního plynu podpořil také litevský prezident Gitanas Nauseda. Následně vyzval další evropské státy, aby šly ve stopách jeho země: „Před lety má zem udělala rozhodnutí, která nám dnes umožňují bez bolesti zrušit energetickou závislost na ruském agresorovi. Pokud to dokážeme my, dokáže to i zbytek Evropy,“ uvedl litevský prezident s odkazem právě na terminál LNG vybudovaný v roce 2014. „Kremelský režim používá peníze za plyn a ropu k financování ničení ukrajinských měst a útoků na neozbrojené civilisty,“ dodal Gitanas Nauseda.

Litva je připravená

Podle lotyšského provozovatele zásobníků zemního plynu Conexus Baltic Grid na začátku dubna zastavily odběr ruského plynu také Estonsko a Lotyšsko. Podle vyjádření litevské společnosti Conexus pro Financial Times má Litva v zásobnících dost plynu na celé zimní období. Ovšem pro dlouhodobou nezávislost na ruském plynu potřebuje postavit druhý LNG terminál.

Pobaltí se chce do roku 2025 také zbavit závislosti na dodávkách elektřiny z Ruska. Pomůže jim v tom mimo jiné závazek provozovatelů sítí z Dánska, Finska, Norska a Švédska, kteří nabídnou frekvenční podporu ze svého systému, pokud by Rusko přestalo do pobaltských států vyvážet elektřinu

Přestože je Litva poměrně malá ekonomika a země s pouhými 2,8 miliony obyvatel, může být pro jiné státy inspirující snaha zbavit se závislosti na fosilních zdrojích z Ruska. Úsilí pobaltských států tak silně kontrastuje s vyjádřením Reného Neděly, náměstka ministra průmyslu. Ten podle zprávy ČTK koncem března poslancům bezpečnostního výboru sdělil, že pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení. Nědělovo vyjádření naznačuje neochotu úředníků Ministerstva průmyslu závislost na importu fosilních zdrojů z Ruska vážně řešit.

Jasný plán zdola

Blíže k rozhodnosti Litvy má průmyslová iniciativa BezPutina.cz. Její autoři nabídli vládě 12 kroků, které mohou posílit energetickou bezpečnost Česka. „Závislosti na dovozu energií se však musíme zbavit systémovými kroky: mezi hlavní nástroje patří zateplování budov, výstavba energeticky efektivních domů a využití místních obnovitelných zdrojů: za sluneční či větrnou energii platby do Ruska posílat nemusíme,“ uvádí se ve výzvě, pod kterou se mohou přihlásit jednotlivci, firmy nebo obce.

Autoři výzvy spočítali, že do pár lze lze nahradit renovací budov 1,8 miliard kubíků ruského zemního plynu, a to především díky zateplování budov, výměně oken, instalaci rekuperace a optimalizaci zdrojů tepla. Produkcí biometanu lze vyrobit do pěti let 1,3 miliardy kubíků zeleného plynu ročně. Vybudováním nových solárních elektráren, které mohou vyrobit 9–12 terawatthodin čisté elektřiny, a nových větrných elektráren, které mohou dodat dalších 5 terawatthodin čisté elektřiny. Vzniklá výroba čisté elektřiny pak odpovídá ekvivalentu až 1,6 miliard kubíků zemního plynu.

Autor: Martin Prax

FOTO: Pixabay (ilustrační foto)