Ruský dub se Evropským stromem roku nestane. Z prestižní ankety ho vyřadila invaze na Ukrajinu

„Nechceme dávat zločinnému Putinovu režimu žádnou záminku pro propagandu schvalující ruskou agresi. Jako prevenci proti zneužití jsme proto s okamžitou platností postavili Ruskou federaci mimo soutěž v mezinárodní anketě Evropský strom roku, kterou pořádáme,“ oznámili pořadatelé.

Připomněli, že tento krok není namířen proti běžným občanům, ruským ženám a mužům. „Vážíme si všech aktivních občanů Ruské federace, kteří usilují o svobodnou občanskou společnost a ochranu přírody. Nemůžeme však nečinně přihlížet bezprecedentní agresi vedení ruského státu vůči sousední zemi. Vyloučení Ruska ze soutěže je krokem, který je nutné chápat v kontextu mezinárodních snah o izolaci Ruska s cílem zastavit válku,“ vysvětlili pořadatelé.

První byli Češi

Soutěž Evropský strom roku vznikla v roce 2011 v návaznosti na oblíbenou anketu Strom roku, kterou v České republice dlouhodobě pořádá Nadace Partnerství. Postupně se do celoevropské ankety zapojilo šestnáct zemí a každý rok přibývají nové státy. Česká myšlenka hledání dřevěného sympaťáka roku dokonce vykročilo přes oceán do Kanady nebo Austrálie.

Vítěze prestižního Evropského stromu roku lidé vybírají v únorovém on-line hlasování a ceny se každoročně předávají v Evropském parlamentu v Bruselu. Internetovou volbu každoročně pořádá organizace Environmental Partnership Association (EPA), jejímž zakládajícím členem je právě Nadace Partnerství.

„Smyslem Evropského stromu roku je poukázat na zajímavé staré stromy jako na důležité přírodní i kulturní bohatství, kterého bychom si měli vážit a chránit ho. Stromy jsou nezbytnou součástí podmínek pro náš život a důležitým pojítkem mezi minulostí, přítomností a budoucností. Mírní letní vedra, umožňují nám zhluboka se nadechnout a pomáhají tlumit klimatické změny. Proto bychom je měli chránit a náležitě o ně pečovat,“ sdělil Josef Jarý z Nadace Partnerství.

Do soutěže se zapojilo již na 1 100 komunit z 16 zemí a více jak 3,3 milionu hlasujících. Česko má zatím jednoho vítěze. V roce 2020 získala nejvíce hlasů Chudobínská borovice z břehu Vírské přehrady. Své jméno nese po zatopené obci Chudobín, která byla obětována ve prospěch výstavby vodní nádrže. Podle pověsti tradované mezi obyvateli zaniklé vesnice hraje u borovice za noci čert na housle.

Důležitý je příběh

Právě například zajímavá historie stromu je to, co rozhoduje o vítězi. „Nezáleží na jejich výšce nebo stáří. Co se počítá, je jejich příběh a sepětí s místními lidmi,“ uvádí Nadace Partnerství. Letos Česko zastupuje sedmisetletá dvanáctimetrová Zpívající nebo také Lukasova lípa, která roste v obci Telecí na Svitavsku. Je jedním z nejstarších a nejmohutnějších stromů v republice.

„Na konci 17. století se prý v její dutině ukrýval stařičký hospodář a hlasitě si notoval u přepisování zakázaných žalmů. Kolemjdoucím se tak zdálo, jako by zpíval samotný strom. Lidé u lípy čerpají energii či hledají inspiraci, jíž se stala mnohým umělcům. Oplácejí jí to péčí, jako třeba tehdy, když ji napadla dřevokazná houba a zasáhl blesk. Její potomci dnes rostou nejen v Česku, ale i v zahraničí,“ představuje se lípa v anketě. Z pobělohorského mýtu následně čerpali mnozí obrozenci i současníci jako Alois Jirásek, Tereza Nováková, František Páral nebo Marie Hrušková. Jiráskova povídka je nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o Zpívající lípě.

Vedle českého zástupce usilují v anketě o vítězství také stromy ze Skotska, Estonska, Itálie, Slovenska, Maďarska nebo Belgie. A do zahájení brutální ruské agrese proti Ukrajině také strom pojmenovaný po slavném ruském spisovateli Ivanu Sergejevičovi Turgeněvovi, který ho údajně vysadil.

Dva miliony stromů

Nadace Partnerství rovněž oznámila, že v rámci iniciativy Sázíme budoucnost se podařilo vysázet už více než dva miliony stromů mimo les, přičemž na 5,5 tisících výsadbách se podílelo 58 073 dobrovolníků. Cílem akce Sázíme budoucnost, jejímž koordinátorem je právě Nadace Partnerství, je podpořit výsadbu 10 milionů stromů mimo les.

Počet nových stromů v krajině a ve městech tak za tři roky narostl více jak 3,5násobně. Nejčastěji lidé sázejí listnaté druhy – duby, lípy a javory. V top 10 jsou i dva jehličnany: borovice a modřín a z ovocných stromů třešeň. Na program přispívá stovkami milionů korun ministerstvo životního prostředí.

„Nejvíce Češi sázeli aleje, celkem během 2 323 akcí. Oblíbené jsou také solitérní výsadby. Nejaktivnějšími sazeči jsou města a obce, které uspořádaly 2 429 výsadbových akcí, na obecní akce došlo také nejvíce dobrovolníků, celkem přes 23 tisíc. Následují veřejné instituce s 1 145 akcemi, dále pak spolky a neziskovky s 798 akcemi,“ řekla vedoucí iniciativy Jaroslava Šmerdová. Nejaktivnější jsou sazeči ve Středočeském a Jihomoravském kraji.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Vladimir Tinyakov, Strom roku