České zoo pomáhají zahradám na Ukrajině. Posílají krmivo a další potřeby

„Jde především o krmení a veterinární materiál,” přiblížil obsah prvního transportu ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Vše bylo pořízeno ze zvláštního podúčtu naší sbírky ‚Pomáháme jim přežít‘, kterou nyní podporují již všechny členské organizace Unie českých a slovenských zoologických zahrad a například také Durrell Conservation Wildlife Trust.” Za prvních pět dní se na účtu sešlo více než 700 tisíc korun.

Zoo Praha odeslala ve svém transportu šest druhů granulovaného krmiva pro žirafy, antilopy, klokany, plameňáky, velké papoušky a kopytníky. Součástí zásilky je také dvacet hasicích přístrojů, čtyřicet čelovek se zásobou náhradních baterií a devět krabic veterinárního materiálu – především obvazů, šití, injekčních jehel, stříkaček a střel k aplikaci léků, vitamínů (převážně k potlačení stresu zvířat), analgetik a širokospektrých antibiotik, kortikoidů, anestetik a dezinfekce.

Varšavská nadace

Transport zamířil do polské zoologické zahrady ve Varšavě, kde organizuje pomoc ukrajinským chovatelským zařízením tamní nadace pro rozvoj varšavské zoo PANDA. Nadace informuje o potřebách jednotlivých ukrajinských zařízení, následně shromáždí krmiva a další materiál a odtud je přes Lvov vše distribuováno dál na Ukrajinu. Dokonce se odtud podařilo dovézt první pomoc až do zoo Charkov.

„Jde o první transport pomoci, další budou brzy následovat. Zájemci mají možnost pomoci dvojím způsobem – na speciální podúčet sbírkového konta Zoo Praha ‚Pomáháme jim přežít‘ mohou zaslat libovolnou částku, případně si mohou na e-shopu Zoo Praha zakoupit speciální benefiční prohlídky, které pro ně připravili naši chovatelé. Veškerý výtěžek je určen právě na podporu ukrajinských zoo,“ řekl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

Číslo účtu, kam mohou lidé posílat libovolnou částku na pomoc ukrajinským zoologickým zahradám, je 43-6804660247/0100 a má variabilní symbol 2022. Do zprávy pro příjemce je třeba uvést slovo Ukrajina. Pro platbu je možné využít rovněž QR kód.

„Zoologické zahrady a akvária jako odborné instituce spolupracují při záchraně biodiverzity a ohrožených druhů zvířat. Tato spolupráce je mezinárodní a nezávisí na politických postojích. Jsme názoru, že je důležité upozornit na to, že ukrajinští kolegové nemohou tuto svoji úlohu plnit ve válečném stavu, a proto jsme připraveni podpořit své kolegy na Ukrajině všemi možnými způsoby,“ uvedl Erich Kočner, prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad.

Vstupné za korunu

Vůči ruské agresi se Zoo Praha vymezila již ve čtvrtek 24. února, a to pozastavením členství v Euro-asijské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EARAZA), která sídlí v Moskvě a sdružuje především zařízení z někdejšího východního bloku. Tuto asociaci již dříve opustily ukrajinské zoo.

Dále pražská zahrada oznámila, že připravuje pomoc pro rodiny ukrajinských zaměstnanců firem, které působí v jejím areálu. Od konce února rovněž umožnila dětem a ženám z Ukrajiny vstup do areálu za jednu korunu. „Snad jim to pomůže alespoň na chvíli pozapomenout na hrůzy války… Pro vstup stačí předložit platný cestovní pas nebo občanský průkaz Ukrajiny,“ sdělila Zoo Praha.

Podobně postupují i další zoo. Vstup za korunu mají ukrajinské ženy a děti například také do zlínské zoo. Olomoucká zahrada dokonce po prokázání příslušnosti k ukrajinské národnosti umožňuje všem těmto lidem, rodinám, dětem vstup zdarma. „Reagujeme na aktuální dění spřátelených zahrad na Ukrajině a současně zveme k návštěvě ukrajinské občany, které válka vyhnala z domovů a hledají pro sebe i své děti místo, kde se budou alespoň na chvíli cítit lépe,“ poznamenal ředitel Zoo Olomouc Radomír Habáň.

Nosorožec Kyjev

Začátkem března se v Safari Parku Dvůr Králové narodilo po letech čekání mládě kriticky ohroženého nosorožce dvourohého východního, jehož chovem východočeská zahrada proslula po celém světě. Nový přírůstek dostal jméno Kyjev. „Mládě se narodilo v podstatě přesně týden od invaze ruských sil na Ukrajinu. Pojmenování je dalším vyjádřením naší podpory ukrajinským hrdinům,“ vysvětlil Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové.

Kyjev se narodil matce Evě, otcem je dvorský chovný samec Davu. Vše nasvědčuje tomu, že je mládě silné a zdravé. Narodilo se po plánované čtyřleté přestávce, která nastala kvůli přesunům zvířat ve třech objektech, které ve Dvoře Králové nosorožci obývají. Změny souvisely s transportem mladých nosorožců do divočiny v africké Rwandě. Šlo o největší přesun nosorožců z Evropy do Afriky v dějinách, který vyžadoval velké přípravy.

Nosorožec dvourohý východní je kriticky ohrožený. Safari park je jejich nejvýznamnějším chovatelem mezi zoologickými zahradami na celém světě. Nyní žije ve Dvoře 14 těchto nosorožců. Chov začal v roce 1971, kdy legendární Josef Vágner dovezl zvířata přímo z Afriky. V průběhu dekád se ze safari parku stalo jedno z nejdůležitějších center záchrany této formy nosorožce. Narodilo se tu – včetně Kyjeva – 47 mláďat. První z nich, zároveň vůbec první nosorožec dvourohý narozený v Československu, byla samice Elvíra, která přišla na svět před pětačtyřiceti lety.

Pozastavená výměna zvířat

Zvířata s dvorskou krví nyní žijí v zoologických zahradách na celém světě, kde vytvářejí pojistnou populaci v lidské péči. Celkem 9 nosorožců dvourohých se ze Dvora vrátilo do divočiny Rwandy a Tanzánie. Někteří se tam opakovaně množí. Klíčovou úlohu zahrada sehrává i v záchraně nosorožců bílých severních.

Kvůli ruské agresi na Ukrajině se ale nyní vedení Safari Parku Dvůr Králové rozhodlo, že odloží plánované transporty zvířat do Ruska. „V nejbližší době měli odejít dva gepardi do moskevské zoologické zahrady a koordinátor evropského chovu nesouhlasí s tím, aby se v tuto chvíli do Ruska zvířata posílala. V případě gepardů už jsme to dostali oficiálně,“ řekl Českému rozhlasu ředitel Přemysl Rabas. „Dále se připravuje transport nosorožce, osla somálského a antilop do ruské Kazaně. A očekáváme, že to stanovisko bude úplně stejné. Zatím ústně jsme také dostali informaci, že není zájem na tom, aby se v tuto chvíli zvířata posílala do menší zahrady nedaleko Soči.“

Nyní se bude hledat náhradní řešení, kam zvířata umístit. „Třeba v případě lva je velmi pravděpodobné, že ten odjede někam jinam. O nosorožce bude také zájem v jiných zoologických zahradách ve světě,“ konstatoval Rabas.

Autor: Pavel Baroch

Úvodní foto: Petr Hamerník, Zoo Praha