Vlčí smečky se v Česku rozrůstají, útoků na hospodářská zvířata je přitom méně

Většina vlčích teritorií se vloni nacházela v Čechách, především v pohraničních oblastech. Některá na naše území zasahovala jen nepatrně. V osmnácti případech šlo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince.

Na monitoringu a terénním výzkumu se podílely Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přeshraniční teritoria byla konzultována s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a Správou Národního parku Bavorský les. Genetické analýzy prováděla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.

Mapa výskytu vlků

Vlčí teritoria zobrazuje mapa, která vychází z prokázaných případů rozmnožování vlků, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit. Nejsou do ní ale zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků, jejichž dočasný výskyt nelze vzhledem k vysoké mobilitě druhu vyloučit na většině území Česka. I tyto informace výzkumníci vyhodnocují, pro stanovení počtu osídlených teritorií však nejsou relevantní.

„Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti. Uvítáme proto hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na e-mail stopy@selmy.cz,“ řekl Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.

Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2020/2021, což zahrnuje období od května 2020 do konce dubna 2021, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu. Smečky na českém území mají obvykle čtyři až šest zvířat.

„V sezoně 2020/2021 jsme geneticky zpracovali více než čtyři sta vzorků vlků z území České republiky, což je více než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období. Tento nárůst není způsoben přibýváním vlků (máme jen o dvě teritoria více než dřív), ale zintenzivněním genetického monitoringu v rámci několika nových projektů,“ uvedl Pavel Hulva, akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, zodpovědný za genetický monitoring vlka.

„Opět se prokázalo, že u nás nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji vymapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci. Více informací ke genetickému monitoringu vlka lze nalézt na navratvlku.cz/o-vlkovi-genetika,“ dodal Hulva.

Nová teritoria

Nově se oproti předešlému roku potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium navíc bylo díky genetickým analýzám odlišeno také v Českém lese. Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu – ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu.

Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Jedinci z obou populací se však mohou v Česku potkávat. Vědci například ve vzorku z konce listopadu 2020 odhalili v Orlických horách samce původem z Karpat. O tři týdny později bylo stejné zvíře identifikováno opět v Karpatech – na slovenské straně Javorníků.

„Očekávali jsme a stále dále očekáváme nárůst teritorií vlků, přeci jen naše krajina s vysokými nadstavy kopytníků skýtá ideální podmínky pro silnější rozvoj populace. Ovšem také stále sledujeme osídlování klidnějších partií České republiky; mluvíme zejména o méně navštěvovaných příhraničních regionech,“ sdělil Aleš Vorel, akademický pracovník Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, vedoucí česko-saského projektu OWAD a OWADis.

Dodal, že je stále docela evidentní silná vazba vlků na chráněná území – například je osídlen významný počet chráněných krajinných oblastí a části národních parků. Vlci rovněž osidlují regiony, které jsou lidmi méně využívané, jako je třeba už zmiňovaný Český les a Krušné hory anebo vojenské prostory.

Škody meziročně klesly

Ačkoli vlků přibývá, škody na hospodářských zvířatech meziročně klesly. „V uplynulém roce jsme zaznamenali o čtyřicet osm útoků na hospodářská zvířata méně a celková výše vyplacených náhrad se snížila o více než 850 tisíc korun oproti roku 2020. Na mnoha místech republiky preventivní opatření dobře fungují a po jejich zavedení či vylepšení chovatelé nemají žádné škody,“ upozornila Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

…………………………………………………………………………….

Vyplacené náhrady

2019: 5 612 000 Kč

2020: 6 196 000 Kč

2021: 5 338 000 Kč

………………………………………………………………………………

Nově vymezená území opakovaného výskytu vlka poslouží jako vodítko pro podávání žádostí o dotace na preventivní zabezpečení hospodářských zvířat před útoky této šelmy. Cílem je umožnit chovatelům čerpat dotace v oblastech s pravidelným výskytem vlka. Z Operačního programu Životní prostředí bylo od roku 2016 podpořeno 91 žádostí za 88 milionů korun.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nyní připravuje zjednodušení dotačních pravidel pro chovatele na nové programové období Operačního programu Životní prostředí 2021 až 2027, aby finance na zabezpečení stád před velkými šelmami byly co nejdostupnější. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s chovateli chystá národní dotační zdroj pro čerpání financí na preventivní opatření, který bude určen zejména drobnějším chovatelům, a současně dotaci na krytí vícenákladů na náročnější péči o pasená zvířata v souvislosti s ochranou před vlkem.

„Systém vyplácení škod, na které mají chovatelé po útoku vlkem nárok, v současné době není jednotný, některé kraje například vyplácejí i částky za zaběhnuté kusy. Připravuje se proto novela zákona o náhradách škod, která mimo jiné počítá se zahrnutím všech druhů hospodářských zvířat i zvířat v zájmovém chovu, za něž bude poskytována náhrada. Od dubna loňského roku přitom platí nová vyhláška k tomuto zákonu, která pamatuje na léčbu zraněných zvířat či platbu za kafilerii,“ dodala Jelínková.

Agentura poskytuje chovatelům poradenství a na některých regionálních pracovištích také první pomoc v podobě zapůjčení elektrických ohradníků. To pomohlo například chovatelům na Liberecku, kterým byl ohradník zapůjčen po zářijovém útoku. Jejich fotopast později u ohradníku zaznamenala přítomnost několika vlků – ti však oplocení nepřekonali.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Miroslav Kutal, Hnutí DUHA (titulní foto)